K volbám už od šestnácti. Jak se Německo připravuje na změnu?

Budoucnost mladých je v rukou seniorů, což odpovídá demografickému rozdělení společnosti, která v Evropě dlouhodobě stárne. Německá společnost se proto v poslední době ptá, proč smí většina náctiletých volebním výsledkům pouze přihlížet, ačkoliv se jich volební výsledky osobně dotknou daleko více než než třeba lidí starších 70 let. Ti byli v posledních německých volbách zastoupení 22 procenty odevzdaných hlasů, zatímco lidé do 30 let pouze 14 procenty hlasů.

U našich sousedů je tak snížení věkové hranice prvovoličů na 16 let již řadu měsíců velmi naléhavým tématem. Vznikají spolky mladých, které sbírají argumenty pro snížení věkové hranice. Téma bývá součástí někdy i několikahodinových debat, kde se odborníci zabývají otázkou, zda jsou mladí lidé ve věku 16 až 18 let vůbec schopni úsudku a zda mají vhled, aby mohli činit odpovědná volební rozhodnutí. 

Odpovědi hledají i biologové. Lidský mozek není podle nich zdaleka v 16 letech zralý. Jenže on není zralý ani v 18 letech. Teprve až okolo 25 roku je vývoj mozku ukončen. Naopak v pozdějším věku kognitivní funkce klesají. Jak moc oboje ovlivňuje schopnost jednotlivce analyzovat a vybírat své kandidáty, však není zřejmé. Stejně tak není výjimkou, kdy se občan v produktivním věku o politiku nezajímá, případně není dostatečně politicky gramotný, a přesto se může voleb aktivně účastnit. Na rozdíl od některých středoškoláků, kteří se o svět okolo sebe aktivně zajímají a rozumí parlamentní demokracii. 

Současní mladí jsou jiní

Právě politická angažovanost a zájem mladých je jedním z argumentů zastánců snížení věkové hranice. „Nejde přece jen o zralost, ale také o politickou vůli, kterou naše generace v minulých letech stále více ukazuje v ulicích,“ podotkla v diskusním pořadu 13 Otázek v druhém programu německé veřejnoprávní televize ZDF Anna Peters, která je mluvčí Mladých Zelených. Nejen němečtí Zelení, ale i jejich partneři ve vládní koalici, tedy sociální demokraté a Liberálové, jsou snížení věku voličů nakloněni.

Ne všichni mladí jsou ovšem stejného názoru. Například šestnáctiletý Leonard Geßner, sám politický nadšenec a autor knihy Politik der Generation Z: Ein unbequemer Blick in die Zukunft (Politika generace Z: Nepohodlný pohled do budoucnosti) se domnívá, že přestože se mladí k aktuálním problémům skutečně čím dál víc vyjadřují, je to jen zlomek z nich. „Musíme hledět na celou tuto generaci. Domnívám se, že snížení věkové hranice na 16 let by vedlo k tomu, že by byla generace Z špatně reprezentovaná. K volbám by šli jen ti aktivní, kteří často pocházejí z rodin s vyššími příjmy a jsou na cestě k vyššímu vzdělání.“ Příkladem jsou mu stále rostoucí politická hnutí mládeže jako německé Fridays for Future. Většina jejích členů má maturitu, chodí na vysokou školu nebo alespoň zatím studuje na gymnáziu a k vyššímu vzdělání směřuje.

Volím, jsem tedy trestně odpovědný?

Se zachováním současného systému souhlasí také politolog a bývalý politik za křesťansko-demokratickou stranu CDU Stephan Eisel. Podle něj nelze plnoletost a tím i trestní odpovědnost oddělovat od práva volit. „Plnoletost a volební právo patří k sobě. Přece nemůžeme nechat rozhodovat ty, kteří ještě nenesou zodpovědnost za svoje činy,“ dodal v televizní debatě. 

V otázkách trestní odpovědnosti nemá zas tak úplně pravdu. Pokud v Německu přistihnou čtrnáctiletého při krádeži, nezůstane to jen u pokárání od rodičů, ale může být potrestán i soudně. V tomto věku se také mohou rozhodnout, zda se distancují od rodičů v otázkách víry. Stejně tak nesou odpovědnost za své vzdělání a rozhodují se, jakým směrem se budou profesně vyvíjet. Mladí lidé starší 15 let mohou za určitých podmínek pracovat na plný úvazek, tedy platit daně, podílet se na sociálním a zdravotním pojištění, ale nemohou rozhodovat o tom, co se s odvedenými penězi stane.

Není to poprvé, kdy se vedou debaty o změně volebního práva. Naposledy došlo v zemi ke snížení aktivního volebního věku z 21 na 18 let před 52 lety a na komunální úrovni je umožněno 16letým volit v devíti z celkem 16 zemí Spolkové republiky, na regionální úrovni v pěti z nich. Jako první snížilo volební věk z 18 na 16 v roce 1996 Dolní Sasko, naposledy rozhodl letos zemský parlament Bádenska-Württemberska. „V komunálních volbách nedochází k méně důležitým rozhodnutím. Mladí smějí rozhodovat o tom, kam půjdou peníze, proč tedy nemohou rozhodnout, kdo bude příštím ministrem hospodářství?“ ptá se politička Zelených Anna Peters.

Stephan Eisel k tomu dodává, že je to v pořádku, protože volební systém na komunální úrovni je jiný než na celostátní. Navíc komunální politika je pouze exekutivní, kdežto v parlamentu se přímo vytvářejí zákony.

Zkušenosti z těchto spolkových zemí

V mnoha spolkových zemích vychovávají děti k demokracii již od druhé třídy na základní škole. Pravidelně se tam konají takzvané „volby juniorů“, což jsou simulované volby.  

„Juniorské volby přispívají k politické výchově tím, že žákům dávají jasnou představu o tématu „demokracie a volby“. Simulace má navíc později motivovat prvovoliče k uplatnění svých práv na demokratickou účast. Interaktivní a školní interní přípravou, realizací a účastí na juniorských volbách se děti a mládež prakticky seznamuje s demokratickými pravidly hry. Učitelé politologie, ekonomie, ale i učitelé jiných předmětů mohou navíc juniorskou volbu začlenit do svých hodin,“ říká Ulrike Groenefeld, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy spolkové země Braniborsko.

Volby jsou navíc podpořeny projektovými dny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MBJS). Před  federálními volbami v roce 2021 měly za cíl informovat studenty o nadcházejících volbách, programech stran a porovnat výroky z volebních programů s představami studentů. V období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 sponzorovala MBJS na školách panelové diskuze, mimo jiné i s politiky a také přípravné workshopy. „Tento projekt měl zprostředkovat důležitost voleb do Evropského parlamentu a motivovat žáky k tomu, aby uplatňovali své volební právo jako jedno z ústředních demokratických práv, aby mohli pomáhat utvářet EU,“ doplňuje Ulrike Groenefeld.

Snížením věku k vyšší volební účasti

Volební účast v Německu dlouhodobě klesá. V minulých parlamentních volbách se k urnám dostavilo 76,2 procent občanů, což je mimochodem stále o deset procentních bodů více než v České republice. Nicméně u sousedů to přináší znepokojení a obavy z prohlubování politické nerovnosti a poškození demokracie. 

Což je také jedním z argumentů zastánců toho, aby mohli mladí k volebním urnám. Jak by ale mohla skupina čítající milion a půl lidí ve věku 16 a 17 let zastavit tento trend? Současná studie Wählen ab 16 – Ein Beitrag zur nachhaltigen Steigerung der Wahlbeteiligung, která se zabývá přímo otázkou, jak může snížení věkové hranice prvovoličů přispět z dlouhodobého hlediska k vyšší volební účasti, ukázala, že jsou to zejména mladí lidé, kteří k volbám nechodí. Nejaktivnější věkovou skupinu zastupují senioři ve věku 75 let. Snížení věkové hranice prvovoličů by mělo za cíl vychovávat novou občansky-aktivní společnost. Ukázalo se totiž, že čím dříve mladý člověk k volbám přijde, tím pravidelnější je pak jeho účast.

Snížení věku aktivních účastníků na parlamentní demokracii by bylo příležitostí i pro ty, kteří se narodili z tohoto ohledu v ne úplně šťastném roce a plnoletosti nabudou krátce po volbách. „Se čtyřmi nebo pětiletými volebními obdobími mohou někteří mladí voliči přijít k volbám až ve 22 letech, někteří možná až po dokončení bakalářského studia. Zejména tato věková skupina je vnímavá k politické angažovanosti,“ argumentuje liberál ze strany FDP Konstantin Kuhle a souhlasí s politologem Robertem Vehrkampem, který tvrdí, že politický zájem vede k politické participaci. První účast by podle něj měla být ještě ve školních letech, a právě v tom by profesor Vehrkamp viděl obrovskou příležitost vzbudit zájem o demokracii a hlasování. Přiznání volebního práva mladým lidem by tak časem prospělo celému volebnímu systému.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.