Výlet na německou nuda pláž. Jak zajistit bezpečí pro děti mezi nahými dospělými

Kousek od českých hranic se u břehu Labe naproti zámku Pillnitz nachází venkovní koupaliště s bazénem a velkou zahradou. Antonín Buček, který žije v nedalekých Drážďanech, se sem vydal jednoho parného léta se svými dvěma dcerami a na tento výlet vzpomíná dodnes. Místo k bazénu, kam původně mířil, vstoupil nakonec do areálu s nádherným jezerem a písečnou pláží, který se nachází hned vedle. 

Velmi brzy zjistil, že na rozdíl od bazénu je u jezera povinen odložit nejen oblečení, ale i ručník a plavky. Ačkoli on sám nudistické pláže nevyhledává, rozhodl se zůstat. Jeho dcerám nahota ostatně nevadila a rozběhly se do vody. Tam záhy potkaly kamarádky ze školky v doprovodu svých maminek. Původem český lékař se tak nechtěně dostal do konverzační pasti se ženami, které znal pouze (samozřejmě oblečené) z dětské šatny. „Bylo mi trochu nekomfortně, tak jsem tam s nimi stál asi hodinu do půl pasu ve vodě, kterou se mi nechtělo opouštět,“ vzpomíná na své první setkání s německým naturistickým hnutím známým pod názvem Freikörperkultur. To má pod zkratkou FKK mnohaletou tradici zejména ve východní části Německa.

Německo se považuje za mistra světa v nudismu. V zemi existují přes dvě stovky organizací a spolků, jejichž členové se nazí cítí svobodněji a za své tělo se před ostatními nestydí. Miliony z nich (spolky uvádějí celkem kolem deseti milionů členů) tráví své dovolené bez oblečení, ať už v soukromých domech a zahradách, nebo na společných plážích. Tou nejčastější aktivitou „bez textilu” je samozřejmě koupání, ale s nudismem jsou neoddělitelně spojeny i další sportovní aktivity, například běh nebo míčové hry.

Nudismus má více než stoletou tradici, k jeho největšímu rozkvětu však došlo v bývalé NDR v 50. letech minulého století. Zatímco západní část země byla po poválečném rozdělení Německa silně ovlivněna církví, v části socialistické se oslavovalo právo na nahotu. Vznikla řada vyhrazených míst pro příznivce FKK, a rozhodně to nebyla kratochvíle jen pro odvážné jednotlivce. „Od počátku nudistického hnutí představovaly početnou skupinu mezi nudistickými rekreanty právě rodiny a některé prázdninové resorty se snažily vyhovět jejich potřebám,“ uvádí biochemik Lorenz Kerscher, který je sám naturistou. Nudistická dovolená se podle něj stala pro mnohé rodiny nejkrásnější dovolenou v roce a jejich nudistický klub pro mnohé druhým domovem. 

On sám nenáviděl plavky odmalička, ale nosit je musel. Vyrůstal totiž v západní části země, kde v 50. letech neexistovala žádná možnost pro naturisty a ani rodiče tomu nebyli nakloněni. „Až ve svých 26 letech jsem poprvé s přáteli vyrazil na nudistickou dovolenou na ostrov Rab v Chorvatsku. Od té doby nechci nic jiného,“ přiznává. 

Focení dětí zakázáno

Časy se ale mění a s vývojem technologií přibývá opatrnosti v souvislosti s možným zneužíváním dětí. Proto se i na zdánlivě nevinných besídkách a jiných školních akcích vyžaduje v Německu mnohdy písemné povolení k fotografování od všech rodičů a nebývá výjimkou jeho naprostý zákaz. Ve světě, kde je problém fotografovat oblečené zpívající děvče, je zcela přirozené, že se postupně mění nahlížení na dětskou nahotu na veřejných koupalištích, což Lorenz Kerscher potvrzuje: „Doby, kdy bylo samozřejmostí, že se menší děti běžně koupaly nahé i mimo vyhrazená místa, jsou pryč. Dnes panuje obava, že jejich nahota přiláká obtěžující pohledy, nebo že je někdo dokonce vyfotí a bude pořízené fotografie dál šířit.“ 

Pochybnosti jsou opodstatněné. V roce 2020 zaregistrovala německá policie celkem 18 761 případů dětské pornografie. To odpovídá nárůstu téměř o 53 procent oproti předchozímu roku a vypovídá to jednak o zvýšeném zájmu policie o tuto problematiku, a jednak o technologických pokrocích, kdy je možné pořizovat snímky téměř nepozorovaně. Před dvěma lety byl například přistižen v chorvatském prázdninovém letovisku Rovinj čtyřiačtyřicetiletý Němec, který měl mikrofotoaparát zabudovaný v propisce. Fotografoval s ním nahé děti, které si hrály na pláži nebo u bazénu. 

Naturisté jsou ale přesvědčeni o tom, že jde jen o ojedinělé případy. Oni sami nepovažují nudistický život s dětmi za nebezpečný a mnohé z více než stovky klubů organizovaných v Německém svazu pro naturismus nesou název „Rodinné sportovní svazy“. Přesto připouštějí, že je jistá opatrnost na místě. „Nejprve se velmi dobře rozhlédněte, než odhodíte oblečení, a hlavně než to dovolíte dětem,“ dodává Lorenz Kerscher.

Pro děti a mládež vstup v plavkách povolen

Ani naturistické spolky však nezavírají před obavami rodičů oči a již několik let diskutují o zavedení výjimek. Některé z nich skutečně přistoupily na kompromis a na nudaplážích plavky u malých dětí a mládeže tolerují.

Co se zdá jako přirozený společenský vývoj, může však vést k zániku naturismu. „Také jsme to zkusili, ale po několika letech se ukázalo, že to nemá dobrý vliv na klubové klima. Oblečených přibývalo a naturisté si začali postupně připadat jako v menšině a necítili se komfortně. Navíc děti a mládež, kteří dříve neměly s nahotou problém, najednou chtěly nosit plavky, i když dospěly. Zkrátka jsme se stále víc vzdalovali cíli klubu, kterým je propagování kultury nudistů,“ uvádí Andrea Büchner z naturistického spolku Berlin-Südwest, kde dnes opět platí „koupání pouze bez plavek, a to bez výjimky”.

Naopak dobře to funguje v prázdninových destinacích, které cílí převážně na rodiny s dětmi a lákají ty, kteří chtějí volné koupání teprve vyzkoušet a nejsou si jisti, jak to děti přijmou. Nahota na souši tu nebývá podmínkou ani u dětí, ani u dospělých. 

Smí děti vidět své nahé rodiče?

„Proč vlastně chodí rodiče se svými dětmi na FKK koupaliště?“ zněla otázka na sociálním webu Quora, který se těší v Německu velké oblibě. Odpovědi na sebe nenechaly dlouho čekat: Protože nahota je přirozená. Protože nahota není nic špatného. Protože společnost stále více zapomíná na rozdíl mezi sexualitou a normální nahotou. Protože… proč vlastně chodí rodiče s dětmi na koupaliště v plavkách? 

Hlavním motivem lidí, kteří tráví volný čas a prázdniny bez oblečení, tedy byla a zůstává především touha po souznění s přírodou. Oblečení, a zejména nepohodlné mokré plavky nebo propocené sportovní dresy, je často vnímáno jako zbytečná nepříjemnost. 

Podle Andrey Büchner z Berlína by však rodiče, kteří chtějí svým dětem přiblížit naturistickou kulturu, měli nejprve zjistit, jak se jejich děti bez plavek a uprostřed dalších nudistů cítí. I když sama vyrůstala ve východním Německu a byla na nudismus díky svým rodičům zvyklá, zmiňuje důležitost testovací fáze. „V žádném případě na své děti nevyvíjejte nátlak a nenuťte je do nesnesitelné situace. Stud je zejména v pubertě něco zcela přirozeného. Nerespektovat jej znamená nebrat pocity dospívajícího vážně,” říká Andrea Büchner z vlastní zkušenosti. Ač je sama v představenstvu nudistického klubu, v poslední době navštěvuje venkovní bazén jen zřídka. „Můj čtrnáctiletý syn neměl až do loňského léta s nahotou problém, letos to ale pro něj nepřipadá v úvahu. Přijímám to bez jakýchkoli výhrad. Ostatně i já sama jsem také začala mít kolem dvanáctého roku s nahotou na veřejnosti problémy. Tělo se měnilo a trvalo mi, než jsem změny přijala.“ Později na střední škole pak bylo tradicí, že po rozdávání vysvědčení jeli kluci i holky společně k jezeru, kde se všichni koupali nazí. Pro někoho to bylo zpočátku neobvyklé, ale brzy prostě zvítězila legrace a zábava. „Dnes si užívám klid, který přichází s věkem, a skutečnost, že když se koupete nazí, nepotřebujete mít tělo ‚do plavek‘,“ dodává.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.