Ubytovny, azylové domy, vybydlené ruiny v sociálně vyloučených lokalitách. Tam všude žijí děti, které nemůžou za problémy svých rodičů. Možná už na Ježíška dávno nevěří. Alespoň některé z nich už ale mají zkušenost s trochu jinou nadílkou – Krabicí od bot, která k nim přišla od neznámého dárce přes Diakonii Českobratrské církve evangelické. Letos se sbírka vánočních dárků pro chudé děti koná už posedmé.
„Někdy si říkám, že naše dvě dcerky v podstatě mají, na co se podívají, ale ničeho si tak úplně neváží. Už dlouho jsem přemýšlela, jak jim zprostředkovat to, že ne každé dítě má stejné štěstí jako ony,“ říká projektová manažerka Kateřina z Prahy. „Když jsem se dozvěděla o Krabici od bot, věděla jsem, že to je projekt, který jako rodina podpoříme – a děti se na něm aspoň něco naučí.“
Děti se můžou rozdělit s dětmi
Chcete udělat radost nějakému sociálně slabšímu dítěti? Sedněte si jako rodina a představte si jedno konkrétní dítě, třeba desetiletého kluka. Co by ho potěšilo? Co mu třeba schází, a chtěl by to mít? Vaše děti se můžou podívat do svých šuplíků a skříní, jestli by tam pro takové dítě něco nenašli. Můžou se rozdělit o samolepky, plyšáky, knihy, stolní hry, nebo z kapesného něco malého koupit. Je možné také namalovat obrázek, napsat dopis nebo vyrobit přáníčko.
„Vždycky s dětmi strávíme moc příjemné odpoledne. Říkáme si, komu uděláme radost. Musím odpovídat i na otázky typu – proč jim nepřinese dárky Ježíšek, to děti z ubytoven tolik zlobí? Tak jim vysvětluju, že Ježíšek jim musí přinést třeba jídlo nebo teplé oblečení, protože na to jejich rodiče nemají peníze,“ popisuje Kateřina, která se sbírky účastní už potřetí.
Věci nemusejí být nové, ale měly by být v dobrém stavu. Rodiče potom můžou vyrazit do obchodu a přikoupit třeba bloky, omalovánky, fixy, korálky na navlékání nebo nějakou trvanlivou sladkost typu čokolády nebo hroznového cukru. Všechno, co si připravíte, dejte do krabice – velikostí by měla zhruba odpovídat krabici od bot.
Chudá rodina může bydlet i za rohem od vás
Krabici je pak třeba hezky zabalit a nalepit nebo napsat na ni, jakému dítěti je určena – tedy například chlapec, 10 let. Pak ji odneste na sběrné místo. „Sběrná místa jsou na různých místech ČR. Každým rokem nějaká přibývají, ale nedaří se nám zatím, aby byla rovnoměrně rozmístěna po republice. Důvodem je to, že všechna sběrná místa provozují dobrovolníci ve svém volném čase a na své náklady,“ vysvětluje Pavel Hanych z Diakonie ČCE.
„Každé sběrné místo ještě před začátkem sbírky domlouvá následnou distribuci dárků. Chceme tím podpořit komunitní rozměr akce. Lidé ohrožení chudobou nemusejí být někde na druhém konci republiky, kolikrát to jsou třeba naši sousedé. S výběrem konkrétních příjemců pomáhají místní úřady, neziskovky nebo církve. Dárky dostanou děti z vytipovaných rodin, azylových domů, nízkoprahových klubů a podobně. Část dárků pak distribuujeme do tzv. sociálně vyloučených lokalit v severních Čechách a na Slovensku, opět za asistence spolupracovníků dobře znalých místních poměrů. Každopádně se dárek dostane k dětem, které možná žádné další dárky nedostanou.“
Kvalita je víc než kvantita
Loni Diakonie CČE rozdělila mezi chudé děti 23.000 dárků. Letos nechce trhnout rekord, ale radí lidem, aby se soustředili na kvalitu. Je lepší složit krabici jen jednu, zato pečlivě a s rozmyslem. A dokážou pracovníci Diakonie sehnat dárky pro všechny děti, které by jinak nic nedostaly? „Není zpravidla příliš obtížné vymyslet obsah kategorie pro děti do deseti let, naopak krabice pro teenagery může být trochu oříškem. Na webu www.krabiceodbot.cz jsme připravili pár tipů, v nichž myslíme právě i na tyto kategorie. Kdo nebydlí poblíž sběrného místa nebo nemá nápady, může si na webu vybrat dárek online a my za jeho finanční dar pořídíme dárky pro azylové domy, kde žijí děti s maminkami bez domova. A dáme mu vědět, jak konkrétně jeho dar pomohl,“ dodává Pavel Hanych z Diakonie CČE.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.