Kuchařky ve škole jsou luxus aneb Co jste možná nevěděli o českých školních obědech
Školní jídelny jsou českým rodinným stříbrem. Zatímco v jiných evropských zemích se dětem jídlo vozí z centralizovaných vývařoven a ve školách se jen ohřívá, ve většině českých škol se vaří.
Z 8485 českých školních zařízení jich má vlastní kuchyni celých 5914, a to je na evropské poměry výjimečné. „Ve srovnání s Londýnem české školní jídelny jednoznačně vedou,“ vzpomíná Lucia Anderson na školu ve Velké Británii, kam chodil její syn. I v zemích jako Itálie, kde je vysoká stolovací kultura, si rodiče stěžují, že kvalita školních obědů upadá. U nás je to spíš naopak.
„Systém školního stravování má u nás dlouholetou tradici, v roce 2013 oslavil 50 let své existence. Více než půl století mají rodiče možnost zajištění teplého oběda pro své školní děti za přijatelnou cenu, dotovanou ze státního rozpočtu,“ říká expertka na školní stravování Hana Krejčí.
Víte, v jakých mantinelech se školy při sestavování jídelníčku pohybují?
Školní oběd podle vyhlášky
Touha po lepším školním obědě musí brát v úvahu povinná nařízení. Škola nakupuje suroviny v rámci finančního limitu stanoveného vyhláškou. Pro školáka ve věku 7 – 10 let je to 16 až 32 korun za oběd. Tuto částku hradí rodiče. Je to tedy konečná cena oběda pro rodiny. Platy zaměstnanců jídelny a náklady na provoz platí stát a obec. „Naše obědy teď stojí 29 korun,“ říká ředitelka základní školy Petřiny Sever Jana Kindlová.
Nízký rozpočet znamená určitá omezení jídelníčku a výběru surovin. Nízké platové ohodnocení kuchařek, kolem 15 000 korun hrubého, zase omezuje výběr personálu (a tedy nejen učitelé, ale i školní kuchařky by měly dostat přidáno). V takové situaci ne všechny školy umí zdárně experimentovat. Někdy je nejjistější volba standardní česká kuchyně, ovšem z čerstvých surovin a bez dochucovadel a polotovarů.
Obědy v českých školách se lepší. A to i zásluhou rodičů.
Diktát spotřebního koše
Obědy prodražuje hlavně maso. Nutriční specialisté sice tvrdí, že předepsaný podíl masa v českých školních obědech je zbytečně vysoký, ale závazná výživová norma stanovuje, že každý oběd dítěte ve věku 7 až 11 let má obsahovat 64 g masa a pro dítě od 11 do 14 let 70 g masa. Škola musí vařit s ohledem na takzvaný spotřební koš neboli výčet druhů potravin a jejich poměrů. Nikdo samozřejmě nemůže děti nutit, aby jedly maso, když mají větší chuť na bezmasé jídlo. Škola může jako druhou volbu nabízet výživné bezmasé pokrmy, nalákat na ně strávníky a za maso ušetřit. Chytré tipy nabízí školám Nutriční doporučení ministerstva zdravotnictví. Obsahuje dobré rady, jak dobře vařit i v limitech poněkud zastaralých předpisů spotřebního koše.
Školní oběd je lepší, než býval
Stále více škol nyní vaří slušný standard lehce inovované české kuchyně: „Paní kuchařky teď více používají pohanku, třeba i do knedlíků, nebo kuskus,“ říká paní ředitelka Jana Kindlová. Často jsou na výběr dvě jídla, z toho jedno bezmasé. Někdy školy zařazují na přání rodičů jako třetí volbu zeleninový talíř. U dětí se ale velké oblibě netěší. Je dobré to vědět, aby snaha o zdravější oběd nepřicházela vniveč. Což se děje, když školák znechucený zdravým obědem odchází ze školy s prázdným žaludkem.
Obědy zadarmo
Děti z nemajetných rodin mohou dostávat obědy zdarma. Program Obědy pro děti má organizace Women for Women. Letos je v něm registrováno 5 500 dětí. Program je podporovaný grantem z ministerstva školství, které obědy zdarma dotuje i jinými cestami. „Zájem o bezplatné obědy jsme nezaznamenali,“ říká Jana Kindlová. „Může to být skladbou rodin, ale i tím, že rodiny s nízkými příjmy se o takový oběd nepřihlásily, protože se ostýchají.“
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
