Nevzali mě na střední! Nic není ztraceno – ještě je tu odvolání a další kola

Tento čtvrtek předá Cermat výsledky přijímaček ředitelům škol, ti pak nejpozději v pátek zveřejní seznamy přijatých. Co dělat, když se pod vaším evidenčním číslem neobjeví dobré zprávy?  

Zaprvé: Odvolat se 

Určitě by se měli odvolat ti, co mají pocit, že nesedí počet získaných bodů, nebo zaznamenali nějakou procesní chybu. (Mimochodem – každý uchazeč či jeho zákonný zástupce má právo se přijít do školy na testy podívat. Školy zpravidla vyhlašují na svých webových stránkách, kdy je to možné.) Pokud škola výhradu uzná, může se jejich pořadí zlepšit vyloženě skokově. Velkou šanci mají i ti, kteří jsou nepříliš daleko „pod čarou“. Optimálně do desátého místa, ale jsou i případy, kdy dojde na studenty padesát stupínků pod. Díky těm, kteří se dostanou na obě zvolené školy, vyvstane pro „skokany“ prostoru na mnoha školách docela dost.

Typická situace: okresní město, v něm gympl a obchodní akademie. Skončil jsem na „obchodce“ na desátém místě pod čarou. Odvolání se doporučuje v takovém případě určitě podat, protože je velký předpoklad, že i ti nejlepší studenti podali přihlášky na obě školy, na obě se dostali a dají přednost gymnáziu.

Odvolání se dá ale doporučit obecně každému. V případě, že se hlásíte na prestižní gymnázium a jste 350. pod čarou, je samozřejmě šance mizivá, ale i tak vás to nebude stát víc než pár minut na sepsání a poštovní známku. „Důležité je zdůraznit, že školy musí postupovat striktně podle zveřejněných kritérií pro přijímání, tedy posouvat na volná místa podle pořadí a přiděleného počtu bodů další uchazeče. A posouvají se právě jen ti, co se odvolají,“ upozorňuje Miroslav Hřebecký z informačního centra EDUin.

Zadruhé: Zkusit to ve druhém kole

Ani v případě zamítnutého odvolání není vše ztraceno. Mnohé školy pořádají druhá kola přijímacího řízení, některé i třetí, čtvrtá, a dokonce pátá, samozřejmě v případě, že neměly převis poptávky. Největší zájem je o gymnázia – ta se naplní skoro vždy hned v prvním kole. Stejně tak většina lyceí, obchodních akademií a průmyslovek. Komu to na tyto školy nevyšlo, bude muset vzít zavděk až školami „třetí jakosti“. „Řeč je o třetí jakosti z hlediska počtu zájemců, což nemusí nutně znamenat z hlediska kvality či uplatnění,“ upozorňuje Miroslav Hřebecký. Uchazeči, kteří se v tom chtějí trochu porýpat, se můžou ponořit třeba do zpráv České školní inspekce. Situace ohledně kapacit škol se mění den ode dne, chce to surfovat, psát maily, telefonovat. 

Velká šance je na soukromých školách. Pro mnoho lidí je bariérou školné, takže volná místa zůstávají často i do druhého kola. Ne všechny školy ale mají školné v řádu desetitisíců ročně, u některých jde o peníze spíš symbolické, takže stojí za to je nezatratit a zapátrat.

Pro druhá a další kola přijímaček už neexistuje žádný pevný termín. Zatímco v prvním kole se uchazeči mohli hlásit jen na dvě školy, v dalších kolech už je počet neomezený. Kapacity pražských škol najdete zde (úplně dole na stránce jsou seznamy škol v PDF nebo v Excelu), údaje i za většinu ostatních krajů tady nebo na webech jednotlivých krajských úřadů. Ty zveřejňují volná místa průběžně tak, jak je školy oznamují. Začněte je sledovat hned, ale několikrát se na ně vraťte, místa by měla ještě přibývat. Pokud už máte vyhlédnutou konkrétní školu, sledujte přímo její webové stránky nebo si na ni zavolejte. Aktivita se cení a na školách, které nepořádají oficiální termíny dalších kol, může platit: kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Zatřetí: Někam nastoupit a snažit se o přestup

„Každoročně se stává, že ačkoliv se odevzdávají už chvíli po přijímačkách zápisové lístky, tak si to někdo ještě na poslední chvíli rozmyslí a v září nenastoupí,“ říká Miroslav Hřebecký. Situace tedy není definitivní až do začátku školního roku, určitě se vyplatí zavolat do vyhlédnutých škol koncem letních prázdnin.  

Takto na poslední chvíli je ale lepší shánět školy už s tím, že na některé jsem. „Doporučený postup tedy je: zjistit, kde je volno a přihlásit se tam. Když pak na poslední chvíli seženete lepší školu, už se nejedná o přijímačky, ale prostý přestup,“ popisuje Miroslav Hřebecký.

To nejdůležitější na závěr: hlavně zachovat klid

Například v případě víceletých gymnázií je každoročně minimálně trojnásobný převis poptávky. Neúspěch není selhání, jen prosté počty. A je dobré v tomto směru opečovat i dítě, které možná právě utrpělo první bolestný střet se světem dospělých. Povzbudit ho, potěšit, vysvětlit mu, že neztratilo na své hodnotě.

„To, že se teď dítě nedostalo na vysněnou školu, nemusí znamenat, že z něj už nikdy nic nebude. Kdo ví, kam ho život zavane, co se naučí i mimo školu, kam ho to dovede. Možná se nebude bát zariskovat, dokáže být přesvědčivý, třeba si založí vlastní firmu. Jeden bonmot říká, že jedničkáři bývají skvělými zaměstnanci trojkařů a dvojkaři jdou pracovat na úřad. Možná na tom něco bude…,“ uzavírá Miroslav Hřebecký. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.