Obědy ve školce jako luxus? Rodiče mohou získat pomoc, ale školních programů je více než školkových. A někdy se ředitelé nechtějí zapojit

Zuzana žije sama se čtyřletým synem a třináctiletou dcerou, bydlí v obecní garsonce v malém městě v Podkrkonoší. Zatímco synův otec výživné platí, otec dcery dluží Zuzaně už více než čtvrt milionu korun. Rodina momentálně žije z dávek takzvané hmotné nouze, jež jsou určené lidem, kteří nedokážou vlastními silami uspokojit ani své základní životní potřeby.

„Zvládáme zaplatit nájem, ale všechno ostatní už je problém. Hodně mi pomáhají známí a někdy i cizí lidé – pošlou oblečení, hračky, boty po svých dětech, několikrát mi přišly i potraviny,“ říká Zuzana. „Dcera by samozřejmě chtěla mít to, co mají ostatní, ale už chápe, že to prostě nejde. Syn má zatím radost z každého autíčka a neřeší, jestli je nové nebo omlácené.“ Zuzana má štěstí v neštěstí, protože její děti mají obědy zdarma – dcera už několikátý rok ve škole, syn teď nově i ve školce. Zuzana si momentálně hledá práci, což v době covidové nebude jednoduché. „Kdyby syn nemohl jíst ve školce zdarma, vůbec nevím, jak bych ten rozjezd zvládla. Takhle doufám, že se všechno otočí k lepšímu a vyhrabeme se z toho, i když to nebude jednoduché,“ dodává.

Ve školkách často chybí děti, kterým by nejvíc prospěla

Stejný problém jako Zuzana dnes řeší mnoho rodičů-samoživitelů a také některé úplné rodiny, kde rodiče nevydělávají dost peněz nebo jsou zatíženi dluhy a exekucemi. Tito rodiče se točí v kruhu: aby mohli nastoupit do práce, potřebují mít dítě ve školce. Aby ale mohlo jít do školky, je třeba zaplatit školkovné a obědy. Na to ale nejsou peníze, protože rodič nemá práci…

Kolik dětí nenavštěvuje mateřské školy, protože si to jejich rodiny nemohou dovolit, se přesně neví – podle studie, kterou zpracovávala agentura MEDIAN, navštěvovalo v roce 2015/2016 školku 77 % dětí ve věku 2-5 let. Ty, které do školky nechodily, se rekrutovaly zejména z nejnižších socioekonomických vrstev. Přitom právě těmto dětem by paradoxně docházka do školky nejvíc pomohla, protože by se lépe socializovaly a získaly by dovednosti, bez nichž se dál ve škole jen těžko obejdou. Jedná se například o správné držení tužky, zacházení s nůžkami a dalšími výtvarnými potřebami, podřizování se pravidlům, schopnost vyjádřit svoje pocity nebo počkat, až na mě při hře přijde řada. Nicméně právě pro tyto rodiny je docházka dítěte do školky a jeho vybavení například přezůvkami nebo různými příspěvky na výlety přílišným luxusem. A kruh se uzavírá.

Jak na obědy zdarma? Na základní škole je možností víc

Rodiče, kteří mají opravdu hluboko do kapsy, mají několik možností, jak obědy zdarma pro děti získat. Předem je ale nutné říct, že daleko lépe jsou „podchyceny“ základní školy než mateřinky. Například díky dotačním programům ministerstva školství a nadaci Women 4 Women už obědvá zdarma 16 tisíc dětí, všechny však na základních školách. Zapojení do projektu je navíc podmíněno zájmem ze strany ředitele školy. „Pokud ředitel nechce, obědy zdarma ve škole nejsou. Trávíme spoustu času tím, že je obcházíme a vysvětlujeme, proč se přidat,“ říká Jana Skopová z projektu Women 4 Women. 

Další děti podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s kraji, jimž přiděluje peníze pro rodiny spadající do oné „hmotné nouze“. V podstatě se jedná o nezaměstnané, případně invalidy. Tady už mají šanci i děti ze školek, ovšem pozor: do projektu jsou sice zapojeny všechny kraje, zdaleka však ne všechny školy a školky – MPSV mluví o „téměř tisícovce škol, školek a stravovacích zařízení.“ Jen mateřských škol zřizovaných obcemi je přitom v ČR asi pět tisíc, základních škol je zhruba o tisícovku méně, takže je jasné, že možnost obědů zdarma zdaleka nemají všude. „Já jsem na hmotné nouzi a díky potvrzení jsem osvobozena od placení družiny. Naše škola ani školka bohužel nejsou zapojené v žádném programu, takže obědy platím třem dětem v plné výši a utratím za ně většinu peněz, které pro rodinu mám,“ říká Alena, rozvedená matka z Ostravska.

Pro děti z mateřských škol je tedy daleko menší šance dosáhnout na stravné zdarma než pro děti školního věku. Je to škoda, protože právě pro sociálně slabé děti a jejich další školní úspěchy je zásadní, aby do školky chodily. Možná by právě širší nabídka obědů zdarma tyto děti mohla do předškolního vzdělávání přitáhnout. Ředitelé, jejichž školy jsou v programech zapojené, si chválí lepší docházku a prospěch podpořených žáků. Otázkou ale zůstává, proč nemá přístup k obědům zdarma víc dětí, kterým by to prospělo?

Peněz je dost, pokulhává ochota děti podpořit

Otázku bačkůrek, pomůcek nebo třeba školkovného stát nijak systematicky neřeší, s obědy už se začalo, byť v omezené míře. Problémem tentokrát nejsou finance; z fondů EU je k dispozici peněz dost, nicméně ještě donedávna nebyly v programech ministerstev zapojeny ani všechny kraje. Podle sociologa Daniela Prokopa jsou jedním z problémů příliš úzce nastavená pravidla. „V Česku se na stravné v mateřinkách přispívá pouze těm naprosto nejchudším dětem, jejichž rodiče nepracují. Například na Slovensku nebo ve Velké Británii je to nastavení širší, tam mají nárok na obědy rodiny, které pobírají sociální dávky. Tím, že se podpora dostává k širšímu spektru dětí, nedochází k jejich stigmatizaci, protože na některých školách jde třeba i o polovinu dětí,“ vysvětluje Prokop. 

Dalším úzkým hrdlem je pak ochota ředitelů a ředitelek zapojit se a získat pro svoje nemajetné žáky podporu. „Když jsme se ptali zástupců škol a školek, proč se do některého z programů nezapojí, často to zdůvodňovali svými hodnotovými postoji. Zjednodušeně řečeno mají pocit, že pro rodiny v nouzi se toho dělá už dost, že by se měly víc snažit. Navíc se obávají reakcí rodičů ze střední a nižší střední třídy, kteří musejí dětem všechno platit sami,“ dodává Prokop. 

Díky štědrosti firemních a individuálních dárců fungují různé nadace a spolky na pomoc sociálně slabým dětem. Další finanční injekci – zhruba 180 miliard korun – dostane Česko z Evropské unie v rámci programu obnovy hospodářství postiženého pandemií Covid-19. „Určitě by bylo žádoucí, aby alespoň část peněz směřovala i do dlouhodobě podfinancovaných mateřských škol, třeba i na obědy zdarma pro sociálně slabší děti,“ uzavírá sociolog Daniel Prokop.

Kde získat peníze? Od nadací, spolků i z Evropské unie

Jednou z možností, jak získat obědy pro dítě ze školky, jsou pak různé nadace a podpůrné spolky. V Karlovarském kraji například osamělým rodičům pomáhá spolek Nádech, celorepublikovou působnost pak má Klub matek samoživitelek. Ten rozjel už v srpnu program Back to School, který vybraným dětem přispívá na pomůcky nebo právě na obědy. Podmínkou získání podpory je to, že se jedná o rodiny s jedním rodičem a v těžké sociální situaci. 

Další organizací, která pomáhá sociálně slabým dětem, je Nadace Sirius. Její projekt Patron dětí uvádí příběhy konkrétních dětí, z nichž si dárci mohou dárci libovolně vybrat a přispět na ně. „Rodiny si u nás mohou zažádat čtyřikrát do roka na každé své dítě. Ke každému příběhu musí mít osobu patrona, například sociálního pracovníka, učitele či vedoucího zájmového kroužku, který potvrdí, že dítě dar skutečně potřebuje. Situaci pak ještě prověří oddělení risku,“ vysvětluje Kateřina Havelková z Patrona dětí. „Žádosti nám chodí denně a denně je schvalujeme a zveřejňujeme. Na začátku školního roku se řešily především pomůcky, obědy, družiny, zájmové kroužky a také notebooky pro distanční výuku.“ Podle Havelkové se navíc dá čekat, že se s rozvojem onemocnění COVID-19 koronakrize ještě prohloubí „Už na jaře jsme mnoha rodinám v nouzi poskytovali ve spolupráci se společností Tesco balíky s potravinami, drogerií a hygienickými potřebami. Tato spolupráce pokračuje i v současné době, protože rodin, které se dostávají do tíživé situace stále, přibývá,“ dodává Havelková.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.