Odkladů školní docházky přibývá skutečně proto, že přibývá dětí, které mají nějaké potíže, říká speciální pedagožka

Proč myslíte, že ani posun zápisů na pozdější dobu nepomohl snížit počet dětí, které dostávají odklad školní docházky?

Odkladů přibývá skutečně hlavně proto, že přibývá dětí, které mají nějaké potíže. To znamená, že před nástupem do školy nejsou tak zralé ve všech oblastech, jak by měly být. Upozorňují na to učitelky ve školce a znatelněji se to rodiče dozvědí, když jdou k zápisu, a tam jim řeknou: nezvažovali jste odklad?

Největší důvod, se kterým se v poslední době setkávám, je problematická výslovnost u dětí a chudá slovní zásoba.  Pokud s nimi dítě nastoupí do první třídy, může mít problémy v českém jazyce, v gramatice, ve čtení. A protože přibývá dětí s řečovými vadami, přibývá i dětí s odkladem školní docházky.

Kdy doporučujete začít řešit logopedické vady?

Existují dva typy logopedů. Jedni říkají, že s dítětem je možné začít logopedickou nápravu hned, jakmile spolupracuje, komunikuje a vydrží se chvilku soustředit. Druhá skupina tvrdí, že do pěti let se má dítě volně nechat, počkat, jak se rozmluví, a teprve od pěti let začít nápravu. Myslím, že je to škoda, že potom je zbytečně náročné opravovat to, co má dítě už nesprávně zafixované.

Často rodiče mohou ve školce slyšet, že jejich dítě je na školu příliš hravé. Co si pod tím máme představit? Hravost je přece u menších dětí přirozená.

To ano, spíš jde o to, jestli je dítě zvyklé nebo schopné se cíleně soustředit. Jsou děti, které vydrží jen u toho, co je baví a když se pak mají cíleně soustředit na činnost, která je třeba úplně tak nebaví, to znamená musejí už zapojit trochu i vůli, tak od ní utíkají. Je to hodně na důslednosti rodičů, aby dokázali přidržet dítě u nějakého úkolu, i když už se trochu nudí, aby se snažili ho učit, že by mělo úkoly dokončit. Myslím, že všichni bychom byli v tomto smyslu hraví, kdybychom nerozvíjeli svoji vůli.

Setkáváte se i s rodiči, kteří chtějí svým dětem odložit školní docházku, aby jim „prodloužili dětství“, bez závažnějšího důvodu?

Občas se s tím setkám, ale není to častý jev. Někdy to rodiče rovnou řeknou, a často za tím není jen jejich pohodlnost, aby si ještě prodloužili čas bez povinností. Třeba čekají narození sourozence, chystají stěhování, nebo v tom jsou jiné osobní důvody související se životem té rodiny, a ty důvody bývají velmi srozumitelné.

A stalo se vám někdy, že by přišli rodiče a chtěli odklad pro dítě s tím, že pak bude mít výhodu třeba u přijímaček na osmileté gymnázium, když bude starší a vyspělejší?

Řekla bych, že většina rodičů tak dopředu nepřemýšlí. Naopak se stává, že přijdou do poradny rodiče s tím, že chtějí do školy poslat dítě, které ještě nedovršilo šest let. Tyto děti mohou být chytré a bystré, ale bývají vzhledem k věku snadněji unavitelné. Pak to pro ně může být těžké, když se ve škole srovnávají s dětmi, které třeba odklad školní docházky měly a jsou tím pádem třeba o rok a půl starší.

Hana Imlaufová je speciální pedagožka, rodinná psychoterapeutka, manželská a rodinná poradkyně. Pracuje v Křesťanské pedagogicko-psychologické poradně v Praze-Karlíně. Kromě poradenské praxe přednáší pro mládež, rodiče a pedagogy.  Spolupracuje s několika křesťanskými periodiky, kde především odpovídá na dotazy z oblasti vztahů, sexuality a výchovy dětí. Je vdaná, má tři dospělé děti.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.