konference Svět podle Heroine - přijďte se inspirovat, tříbit si názory a taky se bavit

Příprava na přijímačky: tisíce korun a stovky ujetých kilometrů. Ne každý má takové možnosti, je to nespravedlivé, říká tatínek páťáka

Přijímačky na víceletá gymnázia – ale i na střední školy – jsou tak nešťastně postavené, že k jejich úspěšnému složení nestačí jen nadání dítěte a jeho studijní předpoklady. „Dcera patřila mezi premianty, ale připravovali jsme ji jen doma a skončila na 100. místě ze 150. U syna už jsme to nepodcenili a platili doučování. Je to drahé a časově náročné, takže hluboce nespravedlivé, protože uspěje jen ten, jehož rodiče mají dost peněz, času a zájmu,“ říká otec školáků ze středočeského kraje.

Když páťačce Emě před dvěma lety řekli rodiče, jestli by nechtěla zkusit přijímací zkoušky na osmileté gymnázium, moc se jí nechtělo a do přípravy se moc nehrnula. Někdy v zimě ji babička, bývalá dlouholetá učitelka, přesvědčila, že se spolu jednou týdně podívají na nějaké příklady a cvičení z češtiny. Ema byla ve třídě premiantkou a celá rodina měla za to, že taková příprava musí stačit. V dubnu přišly přijímačky, a velké překvapení. Ema skončila až na 100. místě ze 150 uchazečů, gymnázium přijímalo třicet studentů. „Pohořela na jednotných testech, které jsou stavěné tak, že pokud je dítě cíleně a dlouhodobě netrénuje, nemá šanci,“ vypráví Emin tatínek.

Dcera - premiantka pohořela na jednotných testech, které jsou stavěné tak, že pokud je dítě cíleně a dlouhodobě netrénuje, nemá šanci.

Výjimky, výjimky z výjimek, nelogičnosti, snaha děti nachytat. Takové věci objevil v přijímacích testech z češtiny, když se do nich podíval letos znovu kvůli mladšímu synovi. „Kluk je spíš na matematiku a technické věci, ale my jako rodiče – oba myslím v češtině nadprůměrně zdatní – jsme kolikrát nevěřili vlastním očím. Typově podobné úlohy se v páté třídě ZŠ prakticky neprobírají, takže v těch přijímačkách vůbec nejde o znalosti učiva, ale znalosti testů a jejich logiky. Jak je možné děti rozdělovat na základě kritérií, která stojí mimo výuku základní školy?“ ptá se tatínek, který si nepřeje uvést víc než křestní jméno Petr.

Tvrdý výcvik

Že je většina obsahu testů postavená tak, že bez specializované přípravy nelze uspět, kritizují i odborníci. „Nevhodně nastavenými přijímacími testy se dále posiluje hlavní problém českého vzdělávání – selektivnost. Lepší vzdělání dostane ten, jehož rodičům na tom záleží a s dostatečným předstihem mu zajistí vytížené lektory, zaplatí je a budou je k nim každý týden vozit,“ říká Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

Emin bratr Albert to štěstí měl. Celá rodina se přípravě na jeho přijímací zkoušky na osmileté gymnázium věnovala už od podzimu. „Platili jsme mu doučování lektorkou, která bydlí deset kilometrů od nás. Manželka tam syna každý týden vozila, dvě hodiny tam na něj čekala a pak jeli zase zpátky. Musela si kvůli tomu upravit pracovní dobu. Naštěstí měla tu možnost,“ vypráví Petr. Za těch pár měsíců najezdila maminka Alberta kvůli doučování 700 kilometrů, přípravka stála celkem 8 tisíc. Téměř každý večer si Albert pod dohledem rodičů zkoušel testy ještě doma, dvakrát dělal „přijímačky nanečisto“. Kolik rodin si takový „tvrdý výcvik“, jak to Petr nazývá, může dovolit?

Jak se testujeJednotné přijímací zkoušky formou testů z českého jazyka a matematiky se dělají na osmiletá a šestiletá gymnázia a všechny čtyřleté obory s maturitou. Škola může jednotné testy doplnit svým testem nebo pohovorem.

„Ani náhodou,“ odpovídá Petr na otázku, jestli by se Albert na víceleté gymnázium dostal bez doučování. Ve třídě přitom - stejně jako jeho sestra – patří mezi naprosté premianty, v matematice je velmi nadprůměrně nadaný.

Ještě větší problém jsou přijímačky na čtyřleté maturitní obory. U víceletého gymnázia se předpokládá, že na něj odchází ti nejnadanější a ze základky odejít je nikdo nenutí. Kdežto dostat se na nějakou střední školu chce většina dětí. „Naši dceru to čeká za rok a půl a už teď sondujeme a zajišťujeme si místo u lektorky, která ji na přijímačky na střední školu připraví,“ říká Petr.

Pojmy místo dovedností

„Přitom v přípravkách se děti nestanou vzdělanější, naučí se tam jen jednu specifickou dovednost: vyplňovat testy Cermatu. Potíž je, že do přípravek pošlou svoje děti především ti ambicióznější, cílevědomější a bohatší rodiče. A za to jako společnost poneseme následky,“ říká Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

Současná podoba jednotných přijímaček totiž mimo jiné ovlivňuje podobu výuky. Nejpozději v sedmé třídě většina češtinářů znervózní, všechny důležité kompetence a dovednosti jako je číst s porozuměním, mít vztah ke knížkám, umět se písemně vyjádřit, jdou stranou, a nastává úprk k přijímacímu testu. Rozuměj: tvrdý trénink pojmů, které krom testu už nikdy v životě nikdo nebude potřebovat.

Schválně, zkuste si letošní přijímací testy pro páťáky. A přemýšlejte, kolik z toho, co v nich je, jste někdy v životě použili.

Letošní zadání didaktických testů z českého jazyka a matematiky najdete zde

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s