Školy se přesunuly online, samoživitelky to mají těžké, doma chybí počítače. Jedna máma se jim rozhodla pomoci

“Sleduju to v Klubu svobodných matek - mají skupinu na FB - jak to na samoživitele doléhá,” říká Tereza. K trablům s těžce vymahatelným výživným se přidal všeobecný pokles příjmů, někde i ztráta zaměstnání a v každém případě to, že single matky (i otcové) teď musí řešit, co si během dne počít s dětmi. A to není všechno. Školy nejenže se o ně teď nepostarají. Ve snaze pokračovat ve vzdělávání přenesly výuku online. A to je fajn. Má to ovšem jeden háček.

“Mým dcerám je dvanáct a deset a kdyby měly obě současně plnit úkoly, které jim škola zadává, potřebovala by každá svůj počítač,” popisuje Tereza, jak jí empirie pomohla si uvědomit, že na distanční vzdělávání či aspoň pokusy o ně nemají prostě některé domácnosti infrastrukturu. “Ani my doma nemáme tři počítače, a to nejsme nízkopříjmová rodina. Některé domácnosti tak nemohou to, co škola chce, při nejlepší vůli plnit, nebo to je komplikované a vyčerpávající,” říká Tereza. A i když učitelé zdůrazní, že jde o dobrovolnou práci, a kdo nemůže, ten nemusí, velká útěcha z toho neplyne. Znamená to totiž, že vzdělávat se budou jen ti z lepších poměrů.

Úvahu si Tereza rychle ověřila na FB, nejprve na své zdi, pak na zmiňované stránce klubu. Během pár hodin se pod jejím příspěvkem nasbíralo přes sto komentářů. Rodinám počítače opravdu chybí, stejně jako tiskárny.

Po přečtení všech komentářů a zpráv Tereza kontaktovala Klub svobodných matek. “Má i svou nadaci, tak jsem se chtěla poptat, jestli to řeší, ale je aktuálně zavalená žádostmi o všeobecnou pomoc,” říká. Stejně tak je zavalený Mironet, jak Tereza dále zjistila. Internetový obchod s výpočetní technikou si dal za úkol zajistit domácnostem v nouzi tisíc počítačů. Ozvalo se jich tři a půl tisíce. Snahu pomoci rodinám zařídit si home office ohlásila i alza.cz. “Požadují nájem 300 korun za měsíc za přístroj, což se může zdát málo, ale tyhle mámy na to nemají,” říká Tereza. Alza byla ochotná nakonec poskytnout pět notebooků zdarma, nikoli však přímo, ale přes nadaci a s doložením potřebnosti. "To by se táhlo," říká Tereza. Jako nejjednodušší a nejrychlejší vyhodnotila svépomoc, od rodiny k rodině. “Chci to řešit formou jeden na jednoho, kdo má něco, co může darovat, se domluví přímo s maminkou a předají si to,” vysvětluje. Vytvořila tabulku čtyřiceti maminek, které se jí ozvaly, nejdřív se obrátila na své přátele na FB a výzvu dala i do několika "koronavirových" skupin: Máte někdo doma spící notebook nebo tiskárnu, které můžete postrádat? Darujte je potřebným rodinám.

A funguje to. Pro sedm rodin se už počítač nebo tiskárna našly. Lucie získala pro dvanáctiletou dceru malé „hápéčko“. „Škola ukládá úkoly na Google Disk, dokumenty ve wordu, excelovské tabulky. Když je dcera u mě, je to ještě celkem ok, ale u otce, se kterým máme střídavou péči, nemá vůbec nic, a na telefonu se pracovat moc nedá,“ říká. Lucie je HR specialistka, vystudovala vyšší odbornou školu. V únoru dala výpověď. Hledá nové zaměstnání, pohovory probíhají i na dálku, ale rozhodnutí se odkládají. V mezidobí sehnala alespoň malou brigádu na jeden den v týdnu u bývalého zaměstnavatele, „tam se dá občas něco do školy vytisknout“. Výdaje spojené se školou včetně obědů leží zcela na matce, otec jako jediný příjem přiznává invalidní důchod. „Mám finanční rezervu asi na měsíc, tak uvidíme. Ta pomoc od Terezy přišla hrozně vhod a rychle, během čtyř dnů,“ říká Lucie s radostí v hlase.

Tereza, která aktuálně pracuje jako specialistka PR v jednom ekologickém projektu a taky jako fyzioterapeutka, je se svou tabulkou připravená na další dárce. Není jediná, kdo lidem v nouzi kolem sebe pomáhá, ať už samoživitelům, seniorům, zdravotníkům a dalším, kterým koronavirová krize naložila. Nabídky pomoci se množí, těžké časy probouzejí a sbližují.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.