Sladké prázdniny - jak si je dopřávají jinde?

Měsíc práce ve skladu na ně

Italský ministr práce Giuliano Poletti ale nedávno zpochybnil prázdninové status quo italských středoškoláků. Měli by podle něj navázat těsnější kontakt s pracovním trhem a věnovat povinně jeden měsíc letních prázdnin brigádě, kterou tedy nazval stáží. Jeho děti kus každých prázdnin trávily přesunováním bedýnek ve skladu s ovocem, což z nich podle ministrových slov udělalo normální lidi a ne nějaké primadonny.

Podrobné statistiky o organizaci školního roku v třiceti sedmi evropských zemích zpracovává Eurydice - Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. Rytmus výuky a prázdnin v Evropě kopíruje křesťanský rok. Kromě léta si děti od školy mohou odpočinout ještě čtyřikrát. Na podzim je to v říjnu nebo listopadu. U nás jsou podzimní prázdniny jen dvoudenní, letos 26.-27.října, a proto o nich skoro ani nevíme. Ale ve Švýcarsku mohou v některých kantonech trvat až tři týdny. Vánoční prázdniny na přelomu prosince a ledna zase leckde trvají až do 6.ledna, což je lidově svátek tří králů, oficiálně Zjevení Páně. Zimní prázdniny se konají v době tradičně karnevalové, v únoru až březnu, a u nás se jim říká jarní. Jarními se v ostatních zemích myslí ty velikonoční.

Čím dále od rovníku, tím dřív

Letní prázdniny se v různých zemích různí nejen délkou, ale i dnem začátku a konce. Českých osm týdnů v červenci a srpnu je průměr a standard. 1.září začíná školní rok v šestnácti zemích. Ve Finsku ovšem letní prázdniny začínají již na začátku června a končí letos 11.srpna, kdežto v jihoevropských zemích se do školy děti vracejí až o měsíc později i déle. Délka školního roku je v přibližně polovině zemí 170 až 180 dní, v patnácti zemích je školní rok delší a trvá 181 až 190 dní. Nejkratší školní rok má Francie, 162 dní, neplatí to ale pro vyšší ročníky středních škol.

Ve všech zemích se k prázdninám přičítají ještě státní a náboženské svátky. V Polsku jich mají šest, stejně jako my, ve Finsku jen tři. Překvapivě mezi nimi nejsou žádná výročí státnosti. Kromě svátku práce Finové nechodí do práce jen na svátek tříkrálový a v den nanebevzetí Panny Marie 5.května.

Školní rok může ale taky vypadat úplně jinak, jak ukazuje případ Austrálie. V tamních školách se výuka a prázdniny střídají v pravidelných intervalech: deset týdnů výuky, dva týdny volna. V létě jsou prázdniny šestitýdenní. Začínají ovšem před vánocemi. Jak jinak, u protinožců.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.