Uštvaný výraz, pohled jako z jiného světa, zpocené skráně a v ruce papírek. Potkali jste je? Na konci srpna tak vypadá většina rodičů bloumajících papírnictvím či mezi regály supermarketů.
Jak poznat tužku č. 2? Ve které skleničce je černá tuš? Plochý štětec, kulatý štětec, ale který je "slabší" a který "silnější", jak je napsáno v seznamu ze školy? Na řadě jsou obaly a sešity, chce to ostražitost a nepřehlédnout žádné čísílko - sešit č. 523 bereme osmkrát, teď ještě najít 420ku na geometrii... Pravítko ne tak ledajaké, ale v pouzdru. Kružítko zásadně kovové. Tempery, vodovky, křídy. S úlevou zavíráme dveře papírnictví, ale čeká nás ještě švihadlo, bílé tričko, přezůvky, láhev na pití. A úkol nad úkoly - aktovka.
Nemá význam zpochybňovat užitečnost papírových kapesníků nebo linkovaných sešitů na češtinu. Některé školy si ale neberou servítky a kromě toho požadují 50 ks eurodesek, balík papírů do kopírky, litrový obal od zmrzliny, ubrus na lavici, k tomu úbor do družiny a úbor na tělocvik.
Tak si během odškrtávání nekonečného seznamu představujte, jak budou vaše děti chodit s družinou na hřiště, jak budou tvořit, malovat, modelovat, budou se rozvíjet a vzdělávat nejen ušima a očima, ale i rukama a nohama. Je dobře, že naše školy jdou cestou rozvoje všech stránek osobnosti (a že k tomu potřebují pořádné vybavení). Vlastně můžeme být rádi, že si na hudební výchovu nemusejí nosit vlastní hudební nástroje, na tělocvik žíněnky a na pracovní činnosti svěrák a kladivo, protože jinak by rodiče museli na vstup do školy šetřit už před početím dítěte.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.