Máte v okolí školu, která je vám sympatická. Nebo si říkáte, že by bylo fajn mít dítě poblíž svého zaměstnání. Tak se začnete zajímat, zajdete na den otevřených dveří – a pak zjistíte, že se do vysněné školy nedostanete. Není totiž vaší spádovou.
Jsem rodičem budoucího prvňáčka. Spádová škola nemá dobrou pověst a ani nás při dnu otevřených dveří nepřesvědčila. Vzhledem ke spádovosti všech škol v okolí je takřka nemožné dostat dítě legální cestou na jinou ZŠ, kde by byla zajištěna kvalitnější výuka. Nevím, co mám dělat, napsal nám do redakce rodič z Jižní Moravy. Stejnou otázku ale řeší i další rodiny. Proto vznikla takzvaná zápisová turistika.
„Když jsme hledali školu pro naši budoucí prvňačku, padla nám do oka montessori třída jedné státní školy v našem okolí,“ vypráví Markéta. „Je na ní ale obrovský převis poptávky, jiné než spádové děti se tam poslední roky nedostaly,“ říká dál. „Nevzdávali jsme to, brali jsme dceru na tamní akce pro předškoláky a já sama jsem na škole absolvovala základní montessori kurz pro rodiče. Když končil a my jsme s učitelkami probírali své šance, řekly nám: ´Zajistěte si spádovost, jinak nemáte šanci´. Věděla jsem, že rodiče kvůli škole přehlašují svým dětem bydliště, ale dlouho se mi tahle švejkovina příčila. Nyní jsem pochopila, že to je běžné, běžnější, než jsem si myslela.“
Malá zápisová turistka
Markéta se tedy rozhodla kvůli škole změnit dceři bydliště. „Naštěstí jsme měli ve spádové oblasti školy kamarády, kteří naši Toničku k sobě byli ochotni přihlásit,“ říká. Měla ale obavy: jak se na ni budou dívat na úřadě, když jim přijde říct, že by chtěla s dcerou změnit trvalé bydliště, zatímco zbytek rodiny zůstane na staré adrese? Bude si muset měnit občanku? Co na to finanční úřad, zdravotní pojišťovna a další instituce, kterým je změnu adresy třeba nahlašovat?
„Paní na úřadě, kde jsme změnu dělali, bylo hned jasné, o co jde, " líčí Markéta. „Jestli to je kvůli škole, tak přehlaste jen dítě, sebe nemusíte," radila mi. „Nic dalšího jsme měnit nemuseli a hned po zápisu jsme svoje dítě přihlásili zase zpátky domů, škola to dál nijak neřeší,“ dodává maminka Toničky.
Spádovost jako právo na místo ve škole
Mohlo by se zdát, že řešení je nasnadě: nač zachovávat spádovost škol, když si čím dál tím víc rodičů chce školu vybírat? Jenže spádovost má své dobré důvody. "Smysl spádovosti spočívá v tom, že dítě s místem trvalého pobytu ve školském obvodu této základní školy má právo na přednostní přijetí k základnímu vzdělávání v této škole,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Jinak řečeno, pro každé dítě s trvalým pobytem v České republice se musí najít místo ve škole poblíž jeho bydliště. Každý rodič má zároveň právo zvolit školu jinou. "V jiné než spádové škole už ale nemusí být dítě vždy přijato. Ředitel je především povinen vždy přijímat přednostně žáky ze spádové oblasti,“ objasňuje mluvčí.
Jak to vypadá v praxi? Škola přijme spádové děti. Pokud se i přihlášené nespádové děti do tříd vejdou, je všechno v pořádku. Pokud ne, je třeba z nespádových dětí losovat. Když má škola kapacitu, je fajn, když dokáže vyjít vstříc poptávce a otevřít třídu navíc. Jakmile škola takové možnosti nemá a je velmi populární, může se stát, že se losuje i ze spádových dětí. Někdy školy přednostně přijímají děti, které už na škole mají starší sourozence. Kdo se nedostane, tomu pak městská část nebo městský úřad hledá místo jinde.
Princip spádovosti platí i v jiných zemích. Například ve Francii jsou nemovitosti v okolí vyhlášených základních škol až o dvacet procent dražší než jinde. V USA je běžné se do spádové oblasti kvalitní školy přestěhovat. Naopak třeba ve Finsku jsou rodiče v klidu, úroveň škol zde nekolísá a přesunem jinam – reálným ani fiktivním – tedy rodič nic zásadního nezíská.
Bydliště v kostele
Mnohaleté zkušenosti s takzvanou zápisovou turistikou má i Martin Ševčík, ředitel ZŠ Londýnská. Vyhlášená alternativní státní škola na pražských Vinohradech má spádovou oblast čítající jen několik ulic v okolí. Počet dětí, které přijdou k zápisu, by se měly dát velmi přesně odhadnout podle registru obyvatel. Jenže každý rok se zčistajasna k zápisu dostaví i velmi čerství občánci Prahy 2.
„Odhaduji, že se u nás jedná asi o 10 případů ročně. Ale jsou v tom zahrnuty i rodiny, které se obávají, že nebude z kapacitních důvodů přijat mladší sourozenec, když starší školu již navštěvuje. Takže je trochu chápu, že nechtějí mít každé dítě v jiné škole,“ říká ředitel ZŠ Londýnská Martin Ševčík. „Dokonce nám byla podána přihláška, kde trvalé bydliště bylo v objektu občanské vybavenosti v kostele,“ usmívá se.
Není to pro školy vlastně lepší, že se do nich dostanou děti rodičů, kteří si je vybrali, patrně proto, že souzní s jejich metodami?„Částečně by se na tuto problematiku mohlo takto pohlížet, ale to mi nesedí,“ říká Martin Ševčík. „Protože je spousta rodičů, kteří mají stejně opravdový zájem a buď to nemohou udělat nebo jim tento způsob nepřijde důstojný.“
O nespádových dětech by měl rozhodovat ředitel
Podle ředitele Masarykovy základní školy v pražských Klánovicích Michala Černého by pomohlo, kdyby si ředitelé po přijetí spádových dětí mohli z nespádových dětí vybrat ty, jejichž rodiny projevují o školu dlouhodobě zájem. „Chápu, že ve chvíli, kdy jim hrozí, že by jako nespádové děti musely podstoupit losování, tak si svou školu raději pojistí. Kdyby ředitelé měli víc pravomocí k nastavování přijímacích kritérií, zápisové turistiky by ubylo."
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.