Jarní počasí volá školáky ven. Aspoň na velkou přestávku. „Chodíme ven za každého počasí. V zimě stojí dohled ve dveřích a klepe se zimou,“ říká Iva Zavadilová ze Základní školy v Tuchoměřicích. Na svitavské základní škole si kvůli možnosti vyrazit ven velkou přestávku dokonce o pět minut prodloužili.
Velké přestávce, která je ve školách mezi druhou a třetí vyučovací hodinou, se někdy říká svačinová. Předpokládá se, že kolem desáté hodiny dětem vyhládne od snídaně a měly by něco sníst. V některých školách by se ale mohla jmenovat spíš „běhací“. „My už asi měsíc chodíme na hřiště u školy, které máme hned pod okny. Míče do ruky, svačiny s sebou, a jde se,“ říká Naďa Drudíková ze 3. Základní školy ve Slaném. „Děti tam hrají vybíjenou. A v zimě chodíme aspoň do tělocvičny. Sice je to celé s přezouváním dost nahonem, ale děcka se vyběhat potřebují a jsou z toho nadšené,“ vysvětluje učitelka.
Velká přestávka má dvacet minut, ale na venkovní kratochvíle zbyde reálně spíš patnáct minut. Na posledních pět minut už jsou všichni zpátky ve třídě, aby si stihli odskočit na toaletu a trochu se zklidnit před další hodinou. „Děti vždy venku lítají jak střely,“ říká Markéta Kučerová ze ZŠ v Ostravě-Porubě, kde je přestávkové „venčení“ nastaveno pro celou školu, děti mohou na hřiště nebo na dvůr. „Chodí hlavně žáci z prvního stupně. Prvňáci chtějí vždy, i když není zrovna pěkné počasí. Nechodíme jen za deště a smogu. Je to náročné s dohledy, ale zatím fungujeme.“
Ochota učitelů, kteří mají o přestávkách „dozor“, je jednou z podmínek, aby se mohlo na přestávku ven. Zásadní také je, jestli je kam jít. Třeba základní škola pod Svatou Horou v Příbrami nemá zahradu ani dvůr. „Nemáme tedy děti kam vzít, i když bychom chtěli,“ říká učitelka Libuška Sudová.
Pět minut k nezaplacení
Časovou tíseň vyřešili na svitavské škole TGM. Velkou přestávku si prostě o pět minut prodloužili. „Je to podle mě těch důležitých pět minut, během kterých si učitel nad kávou může popovídat s kolegou a žák, který se potřebuje vybít, stihne vyběhnout na hřiště,“ říká tamní ředitel Jiří Sehnal. Na dvorku, kde žáci tráví velkou přestávku, si svitavští udělali bylinkovou zahrádku, umístili lavičky, pingpongové stoly.
Na některých školách to děti ani učitele ven nežene, protože chodí ven naopak na výuku. „Chodíme ven na prvouku a na čtení. A na tělocvik do sportovního areálu,“ říká Mirka Machová ze ZŠ Zlatá stezka v Prachaticích. „Takže děti si čerstvý vzduch užijí a o přestávkách můžou odpočívat uvnitř.“
Čerstvý vzduch, pohyb a slunce jsou tři základní podmínky pro zdravý život a je fajn, když si je mohou dopřát i děti ve školách. Pro ty, kteří nemají k dispozici vhodný prostor, dvůr či zahradu, může být inspirativní krátké video z produkce BBC, které zachycuje praxi takzvané denní míle ve Skotsku. Děti vybíhají každý den na patnáct minut ven, aby si zlepšily kondičku a podpořily schopnost soustředění v dalších vyučovacích hodinách.
Na video se dostanete kliknutím na obrázek:
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.