Všichni jsme se museli přizpůsobit situaci, jen Cermat na ni nereagoval, říká k přijímačkám učitelka

Jste učitelkou deváťáků, co říkáte na letošní přijímačkové testy? 

Hned jsem si spočítala testy z obou dnů a jako první mě bouchlo do očí, že v pondělí byl test výrazně těžší než v úterý. Už to je samo o sobě špatně. Ten, kdo psal jen ten pondělní, je znevýhodněn, a i u ostatních to může s výsledky zamíchat. Někdo třeba napsal v pondělí test skvěle, ale v úterý neměl svůj den, takže všichni ti z úterka ho přeskočí, protože test byl mnohem jednodušší. Počítala jsem i všechny testy z posledních let a řekla bych, že letošní první test byl jeden z nejtěžších vůbec. 

V čem? Co záludného v něm bylo?

Nedá se říct, že by některé příklady byly záludné a ostatní v pohodě. Obecně všechny úlohy byly z balíku „obtížnější“. To je po tom, co jsou děti rok na distanční výuce, přece absurdní. Je to jako by se připravovaly na patnáctistovku a najednou zjistily, že musí běžet pět kilometrů.

Ředitelka Cermatu už v lednu říkala, že Cermat se nedokáže přizpůsobit aktuální situaci, protože má testy dávno hotové.

Učitelé by taky mohli říct, že měli rozvrh od srpna hotový. Taky jsme se museli přizpůsobovat distanční výuce, několikrát se všechno předělávalo. Zatímco Cermat se vůbec o nic nepokusil, to mi připadá jako úplné zvěrstvo. Jejich argument taky byl, že nemohou vyhodit učivo 9. třídy, kdy žáci byli doma, protože každá škola učí různé věci jindy. I to se dalo řešit – není potřeba nějaké učivo vypustit, ale spíš nejít ve všem tak do hloubky.

Měla byste nějaký příklad? 

Třeba rovnice – jedna je tam s desetinnými čísly a druhá se zlomky. Když chci otestovat, jestli žák umí rovnice, proč je musím udělat obě tak náročné, proč tam není jedna s normálními čísly? Navíc jedna ta rovnice vyšla nula, to děti zmátlo. Dnes jsem s nimi o tom mluvila a prý si říkaly: nula je divná, to jsem musel někde udělat chybu. Je to taková zbytečná schválnost. Nebo úloha číslo sedm o koních a krmivu mi přišla přestřelená. U úloh, které mají víc podotázek, dřív bývala aspoň ta první taková intuitivní a jednoduchá, aby i slabší žák získal aspoň bod. Tady mi připadalo, že i ty jedničkové věci byly obtížné nebo v nich byla nějaká záludnost, kde se lehce udělá chyba. Úloha číslo šest taky nebyla jednoduchá, obzvlášť ta pondělní. 

A má ten test být vlastně jednoduchý? Jde o to děti rozřadit. Úplně jednoduchý test by možná tuto úlohu nesplnil?  

Ani jednoduchý test nezvládnou všichni. My teď ale nemluvíme o tom, jak těžké mají být přijímačkové testy, ale mluvíme o srovnání s jinými testy. To znamená – po roce distanční výuky dá Cermat test, který je jeden z nejtěžších za několik posledních let. Pro to žádná obhajoba neexistuje, to je prostě špatně. 

Rozumím tomu, že je zvláštní, že zrovna v pandemickém roce je test těžší než jindy. Na druhou stranu – píší ho všichni letošní uchazeči, takže jsou na tom všichni stejně.

Ve chvíli, kdy se ten test špatně nastaví, tak školám nijak nepomůže. Představme si, že deset procent žáků bude mezi 50 a 30 body, což rozškatulkuje děti na školách, jako jsou gymnázia nebo průmyslovky, kde se matematice přikládá velká váha. A pak někde na střední pedagogické nebo střední zdravotnické škole bude velká skupina dětí se stejným počtem bodů. Jak to ta škola bude řešit? K čemu jim vlastně tenhle test pomůže? Test pro páťáky se dle metodiky staví tak, aby vybral špičky, protože z páté třídy se jde jenom na gymnázia. U přijímaček na střední školy ale potřebujeme, aby se nám děti rozvrstvily rovnoměrně ve všech bodech, protože každá škola sahá do jiné části toho spektra. Takové je zadání pro tvorbu testu, ale Cermat je nedodržuje.

Tahle debata nad kvalitou testů se opakuje každý rok. Co s tím?

Je na ministerstvu, aby chtělo po Cermatu vědět, jak je možné, že jsou dva testy ve dvou dnech takto rozdílné. Učitelská platforma a další organizace by měly tlačit na Cermat, potažmo na ministerstvo, že chceme vidět výsledky z jednotlivých dnů. Jak je možné, že je tady státem zřizovaná organizace, která nezveřejňuje statistiky a není transparentní? 

Jak myslíte, že na tom budou vaši žáci? Jaké mají dojmy? 

Měli výrazně lepší pocit z úterního testu. Děvčata, co se hlásí na střední pedagogickou nebo na zdrávku, byla po pondělku úplně semletá. Matematika je pro ně těžká, ale pracovaly na sobě... Pondělí je srazilo dolů. Je to obrovský zásah do jejich psychiky a sebevědomí a mohlo to ovlivnit i jejich úterní výkon. Při tak obtížném testu budou výsledky těchto dětí podobné těm, co nedělaly nic. A to je špatně. Nedočkají se ocenění za to, že pracovaly, a neodnesou si do života, že má smysl se snažit, protože to přinese výsledky. Nejvíc mi ale vadí, že jsme se všichni – rodiče, učitelé, děti – snažili přizpůsobit situaci, všichni jsme na sobě pracovali, jen Cermat na to nijak nezareagoval. Myslím, že prostor pro to určitě byl, spíš vůle chyběla. 

Štěpánka Baierlová vystudovala učitelství na Karlově univerzitě. V současné době pracuje jako učitelka matematiky, robotiky a mediální výchovy na ZŠ v Sušici. Patří mezi průkopníky školní robotiky, vede kroužky v Sušici a v Plzni. Je aktivní v učitelských komunitách, vystupuje jako lektorka na konferencích a vede webináře, především na témata související s matematikou a s distanční výukou. V roce 2020 skončila na druhém místě učitelské soutěže Global Teacher Prize.

Zde je vyjádření CERMATu ke kritice příliš těžkých přijímacích testů na střední školy (6. 5. 2021): 

Na úvod je důležité uvést, že hlavním účelem testů jednotné přijímací zkoušky je rozlišit uchazeče na základě dosažených výsledků v jednotných testech tak, aby ředitelé škol měli dostatečný prostor pro rozhodnutí o jejich přijetí v rámci přijímacího řízení. 

Obsah testů jednotné přijímací zkoušky je stanoven školským zákonem a odpovídá Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Při vytváření testů z českého jazyka a literatury a z matematiky jsme vázáni tzv. Specifikacemi požadavků, které obsahově vycházejí právě z RVP ZV. 

Samotná příprava testových úloh a vlastních testů je dlouhodobý proces. Při sestavování testu se vychází ze specifikace testu, která stanovuje, jaké okruhy znalostí a dovedností se ověřují. Vychází se i z poměrného zastoupení jednotlivých skupin požadavků (tematický okruhů znalostí a dovedností) a z poměrného zastoupení úrovně obtížnosti úloh. Hlavním důvodem je to, aby test průřezově ověřil znalosti a dovednosti uchazečů a zároveň aby dostatečně rozlišoval uchazeče podle úrovně jejich znalostí a dovedností. Pro zařazení úlohy do testu, ale i pro posouzení celého testu, je důležité také odborné kvalitativní posouzení nezávislými externími experty, a to jak z hlediska obsahového, tak z hlediska obtížnosti.

Ke stanovení náročnosti testů jsou využívány jednak položkové analýzy obdobných úloh z předchozích let a jednak výsledky tzv. pretestování (ta probíhají vždy v dostatečném předstihu před sestavením testu). Z každého pretestování je následně zpracována položková analýza, ke které se při sestavování testu rovněž přihlíží.

Takto sestavený test prostřednictvím tzv. ověřovacích úloh ověřuje základní znalosti a dovednosti uchazečů – jedná se o učivo, které se obvykle na školách probírá v 6. až 8. ročníku (nicméně vzhledem k existenci školních vzdělávacích programů mohou mít některé školy učivo rozloženy jinak, přesný obsah učiva v jednotlivých ročnících nelze obecně stanovit), v testu ale musí být zařazeny i úlohy obtížnější, které uchazeče rozřadí pro účely přijímacího řízení na dané škole. Pokud by byl test založen pouze na úlohách ověřovacích, nebyl by schopen rozlišit uchazeče do dostatečně široké škály.

I z tohoto důvodu u testů není centrálně stanovena hranice úspěšnosti – výsledky daného uchazeče jsou vztaženy pouze k výsledkům ostatních uchazečů, kteří se hlásí na stejnou školu. Při hodnocení přijímacího řízení je započítáván vždy lepší výsledek testu v prvním a druhém termínu jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a literatury a z matematiky – výjimkou byl rok 2020, kdy se konaly testy jednotné přijímací zkoušky pouze v jednom termínu. V tomto ohledu je potřeba zmínit, že všichni uchazeči přihlášení v letošním roce na alespoň jeden čtyřletý obor (včetně oborů nástavbového studia), ve kterém se jednotná přijímací zkouška koná, mohli letos zkoušku konat ve dvou termínech. Nemohlo se tak stát, že uchazeč, který jednotné testy konal v pondělí, neměl možnost je konat i následující den.

 Zároveň je nutné uvést, že jednotná přijímací zkouška tvoří pouze část celkových kritérií pro přijetí na střední školu – pro letošní školní rok neplatí minimálně 60% váha zkoušky a ředitelé škol tak mohou zohledňovat výsledky školní přijímací zkoušky či jiných kritérií ve větším poměru, než bylo v minulosti možné.

Před zveřejněním výsledků ředitelům škol, které proběhne 19. května 2021, budou vlastní testy zcela standardně podrobeny kontrolám, jejichž účelem je ověřit požadované charakteristiky testů včetně náročnosti jednotlivých úloh i samotného testu jako celku. V případě odhalení jakýchkoli nesrovnalostí může Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím validačních komisí uplatnit opravné prostředky, které umožňují zohlednit jakékoliv nestandardní situace a případně upravit hodnocení úloh.

 Marek Lehečka, Referát vnějších vztahů, Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.