Preventivní zamrazení vajíček. Žolík ve hře o čas

Social freezing je ve světě běžnou praxí. Jak se k ní přistupuje v Česku?

Musím říct, že od té doby, co se na klinice snažíme social freezing propagovat, nám pacientek výrazně přibývá. Už to není pouze zahraniční trend, děje se to i u nás. Mnohem zajímavější ovšem je, že se ženy pro zamrazená vajíčka začínají také často vracet. Celosvětově se pro ně totiž vrací jen asi 20–25 procent žen.

Co nejčastěji pacientky k tomuto kroku vede?

Je to absence vhodného partnera. Typická žena, která má zájem o social freezing, je velmi dobře vzdělaná, má určitou socioekonomickou úroveň. Je tedy naprosto logické, že k sobě hledá partnera, který se k ní hodí, a nechce z požadavků na budoucího otce svých dětí slevit. Je to žena, která se zajímá o svou budoucí plodnost, chápe, že není nekonečná, a proto se rozhodne pro zamrazení oocytů. Nutné je vyvrátit častý mýtus, že se o social freezing zajímají jen ženy upřednostňující svou kariéru. Samozřejmě že jde o zaměstnané ženy, ale každý přece pracuje.

Musí pacientka dodávat nějaké lékařské doporučení?

Vzhledem k tomu, že pojišťovna na social freezing nepřispívá, tak závisí pouze na rozhodnutí samotné pacientky. Nepotřebuje žádanku ani doporučení. Lékař v reprodukčním centru pacientku vyšetří, odebere anamnézu, provede gynekologickou prohlídku, vyšetří hormonální profil, anti­mülleriánský hormon a pak jí v závislosti na výsledcích doporučí, jestli je pro ni metoda vůbec vhodná a co očekávat.

Jak probíhá samotný odběr?

Nejprve potřebujeme vaječníky hormonálně nastimulovat, jinak by se vytvořilo pouze jedno vajíčko, což není do budoucna žádná „pojistka“. Pacientka si v první fázi aplikuje stimulační preparáty. Jde o jednoduchá injekční pera, s nimiž ji naučíme zacházet. Stimulace začíná nejčastěji druhý den menstruačního cyklu a trvá obvykle devět až deset dní. Odběr oocytů provádíme v celkové anestezii nejčastěji mezi jedenáctým a čtrnáctým dnem cyklu. Celý zákrok trvá cca deset minut. Před propuštěním z kliniky pacientku vyšetříme, ujistíme se, že je po výkonu vše v pořádku, a poučíme ji, kolik bylo odebráno vajíček, zda byla zralá, nezralá, eventuálně abnormální. Po propuštění může pociťovat lehkou bolest podbřišku podobající se menstruační, proto je potřeba po zbytek dne trochu zvolnit.

Jaký je ideální počet odebraných vajíček, respektive podaří se to hned na první pokus?

Pokud půjde o úplně zdravou ženu do třiceti, eventuálně třiceti pěti let, tak by bylo skvělé nasbírat patnáct vajíček. A pokud má velmi dobrou ovariální rezervu, můžeme tento počet získat pouze z jedné stimulace. Případně lze celou stimulaci s odstupem času opakovat. Vše záleží na ovariální rezervě konkrétní pacientky a jejím věku, který ovlivní, na jaký počet vajíček cílíme, protože s věkem jejich kvalita klesá. Ne každá žena dosáhne na ideální počet zamrazených vajíček.

Chodí za vámi i ženy po čtyřicítce. Dokdy je možné social freezing uskutečnit?

Z právního hlediska to lze do devětačtyřicátých narozenin. Je ale nutné říct, že mrazit vajíčka po čtyřicátém čtvrtém roce už moc smysl nemá. Nebudou mít totiž dostatečnou kvalitu na to, aby z nich po oplození vznikla pěkná embrya. Čtyřicátý třetí rok je hraniční věk, kdy má social freezing ještě smysl, ale bohužel nezískáme takovou rezervu vajíček, jakou bychom potřebovali.

Má nějaké možnosti žena po dosažení devětačtyřiceti let?

Ano, ale ne v Česku. Například na Slovensku je věková hranice pro léčbu neplodnosti výrazně vyšší. Stejně tak ve Španělsku, ale zde se už z finančního hlediska pohybujeme úplně jinde.

Co náhradní mateřství?

Surogátní mateřství je jedna z metod reprodukční medicíny, ale je vhodná pouze pro ženy, které svoje dítě nemohou mít z důvodů patologie dělohy. Děloha buď úplně chybí, nebo je zásadním způsobem poškozená například po radioterapii, komplikovaných porodech či opakovaných císařských řezech. Možných indikací je vícero.

Když se žena časem rozhodne vajíčka využít, co má dělat?

Jakmile chtějí s partnerem založit rodinu, nejprve radíme zkoušet otěhotnět přirozeně. Pokud se to maximálně do roka nepodaří, doporučujeme konzultaci na klinice. Provedeme kompletní vstupní vyšetření a v závislosti na výsledcích, věku a ostatních faktorech stanovíme další postup. Teoreticky můžeme klidně začít postupně – nejdřív inseminací neboli zavedením spermií přímo do dělohy ženy s nějakou podporou ovulace a teprve při neúspěchu přistoupit k IVF, tedy oplodnění rozmrazených vajíček mimo tělo ženy.

Jak dlouho by se měly páry snažit počít dítě přirozenou cestou?

Podle definice neplodnosti se jedná o jeden rok, pokud je ženě do třiceti pěti let, v pozdějším věku pak šest měsíců. Když ale pár ví o přidružených problémech, jako je cukrovka, autoimunitní onemocnění, patologie ve spermiogramu a podobně, tak samozřejmě mohou přijít mnohem dříve. Neplodnost je určitě lepší začít řešit dřív než později.

Když si necháte zamrazit vajíčka ve dvaceti letech a vrátíte se pro ně ve čtyřiceti, mají stejnou kvalitu?

Ano. V celém procesu mrazení vajíček jsou dva nejrizikovější body, a to je moment zamrazení a moment rozmrazení, protože vajíčka jsou dost citlivá. Ovšem doba, po kterou jsou v kryobance, je bezriziková. Vajíčka jsou vitrifikovaná a prakticky pro ně stojí čas.

Co se děje s vajíčky, která se nevyužijí?

Jakmile se zamrazí, pacientka za jejich skladování platí každoročně poplatek. V okamžiku, kdy se rozhodne, že už je nepotřebuje, podepisuje dokument, ve kterém si přeje jejich likvidaci. Potom jsou vajíčka nekontrolovaně rozmrazena, a tím pádem zničena. Rozhodně je nemůžeme použít například pro jinou pacientku.

Jaký je postup, pokud pacientka zemře?

Kdyby k této situaci skutečně došlo, tak my se tuto informaci jako reprodukční centrum nejspíš nedozvíme, pokud nám to nesdělí někdo z rodiny. Každopádně zjistíme, že pacientka přestala platit roční poplatek. V tu chvíli se ji snažíme kontaktovat doporučenými dopisy. Pokud by dlouhodobě nereagovala, a to ani do jasně vymezené lhůty, můžeme vajíčka rozmrazit. Musím říct, že tuto situaci jsme naštěstí neřešili a je to otázka spíše na naše právní oddělení.