Patří k největším hrdinkám válečné špionáže. V Česku neznámá, v USA vedla psychologickou válku

Barbara Lauwers se narodila v Brně, osud ji ale zavedl na řadu míst po celém světě, včetně Belgického Konga, Ameriky, Alžírska nebo Říma. Vystudovaná právnička se původně nechala zaměstnat v Baťově továrně ve Zlíně. Právě tam se coby podniková advokátka a novinářka seznámila s manželem, Američanem Charlesem Lauwersem. Když se pár narychlo bral v březnu 1939, nad Evropou už se stahovala mračna – den před jejich svatbou totiž Hitler obsadil Československo a nechal vyhlásit protektorát Čechy a Morava.

Manželé proto na popud Baťova závodu zmizeli do Konga, kde měli pracovat jako dosud v jednom z nově otevřených afrických Baťových závodů. V roce 1941 se přestěhovali do Spojených států. Válka je ale dohnala i tam. Po bombardování Pearl Harboru Charles narukoval do americké armády a ona zamířila do Washingtonu na žádost Jana Masaryka, s nímž se náhodou setkala na fotbalovém zápase. „Pokynul, abych přistoupila, a řekl: ‚Marš do Washingtonu, na velvyslanectví potřebují lidi, co umějí číst a psát,‘“ vzpomínala Božena na setkání s Masarykem podle serveru Lidovky.cz.

V létě 1943 Lauwers získala americké občanství – své nové zemi se přitom rozhodla sloužit stejně jako její manžel. Aby v armádě nemátla slovanským jménem, rozhodla se změnit si jméno na Barbaru. Mluvila plynule česky, slovensky, anglicky, německy i francouzsky: měla tak ideální výbavu na to, aby pracovala ve zvláštních službách.

Úspěch Kysaného zelí 

První důležitý úkol na ni čekal v Římě. Operace Sauerkraut, v překladu Kysané zelí, měla podrývat morálku vojáků wehrmachtu: americké tajné služby ji spustily v červnu 1944 poté, co se skupina frustrovaných německých důstojníků pokusila provést atentát na samotného říšského Vůdce. Lauwers sestavila tým německých zajatců pro práci v kontrarozvědce a psychologické válce. Vězni pracovali jako tzv. „ševci“ – špioni, kteří vytvářejí falešné pasy, víza, diplomy a další dokumenty. Cílem operace bylo vypouštět mezi Němce informace o nespokojenosti velení se směřováním války, a podrážet tak Hitlerovu autoritu. 

Lauwers se účastnila mnoha úspěšných akcí. K jejímu nejuznávanějšímu zásahu ale došlo náhodou: zaslechla totiž německého zajatce mluvit o českých a slovenských vojácích přidělených k jejich velení. Ti museli vykonávat podřadné práce v okolí táborů.

Lauwers se vrhla do akce a s pomocí českých a slovenských psacích strojů, které byly k dispozici ve Vatikánu, vytvořila dva letáky – v každém jazyce jeden. Zpráva, kterou napsala, byla masově rozšířena a vysílána také v BBC: Lauwers v ní na Čechoslováky apelovala, aby se nenechávali využívat a přešli ke Spojencům. „Setřeste ze sebe německou ostudu, přejděte k partyzánům,“ napsala podle deníku Los Angeles Times. Její vliv byl významný, protože během jednoho týdne přešly stovky vojáků ke spojeneckým liniím. A po kapsách nosili Barbařiny letáky. 

Jak pokračoval život špionky poté, co se spojeneckým silám podařilo nad Německem zvítězit? A jak přínos Lauwers ocenili Američané? Dozvíte se to ve třetí epizodě podcastu Neznámé hrdinky s Markétou Lukáškovou, také na Apple Podcast nebo na Spotify.