Miluju pivo a všechno kolem něj. Moje práce vyvolává překvapení i zvědavost, říká spolumajitelka pivovaru

Když si Šárka Grguričová dodělávala vysokou školu, honba za kredity ji v rámci „tour de jihočeské firmy“ zavedla do Budějovického Budvaru. Tenkrát si řekla, že tam jednou bude pracovat. A tak se stalo. Později, v roce 2018, Budvar zahájil spolupráci s malými pivovary a Šárka s kolegou Davidem Kudláčkem dostali na starost vyjednat konkrétní podmínky. „Malé pivovary nám ihned učarovaly svou atmosférou, rozmanitostí pivních stylů a přístupem. Tak se zrodil náš sen – pořídit si vlastní malý pivovar, kde si budeme hrát s pivem,“ vzpomíná Šárka.

Ocenění Středočeská Regionální potravina za rok 2023 ovšem získali za 13 Polotmavou. Jedná se o spodně kvašený speciál, na jehož výrobu je použita slánská voda z vlastního vrtu, slad z řemeslné rodinné humnové sladovny Klusáček z Kounic, slad z Bavorska a chmel od Bohemia Hop, který sdružuje drobné pěstitele. „Přestože jsem naši 13 Polotmavou přihlašovala do soutěže na poslední chvíli, vyplatilo se. Viděla jsem v tom velkou příležitost zviditelnit pivovar a naši práci, což se díky výhře povedlo. Díky Regionální potravině se o nás hodně mluví a získali jsme mnoho nových zákazníků,“ pochvaluje si pivovarnice.

Zatímco se Šárka stará o chod pivovaru, David je stratég a vizionář. „Vnáším do racionality mužského světa nějaké ty emoce, intuici a rozhodování srdcem. A jako každá žena mám dobrý time management a jsem dotahovač, takže u mě skončí většina věcí, které David vygeneruje. Náš tým doplňuje ještě šest lidí, z toho tři sládci Braňo, Martin a Jirka,“ přibližuje. Slovák Braňo je hlavní technolog a šéf výroby. Martin, kreativní sládek a autor receptur, je bývalý novinář a s vařením piva začal jako domovařič. Nejmladší Jirka absolvoval vyhlášenou střední školu Podskalská v oboru technologie piva.

Přestože Šárka do Slaného dojíždí z 200 kilometrů vzdálených Českých Budějovic, neměnila by. „Svoboda související s podnikáním je k nezaplacení. Pracuju sice více než dříve, ale na druhé straně si svůj pracovní i osobní čas plánuji podle sebe a nemusím se zabývat věcmi, které nepovažuju za důležité. Miluju pivo a všechno kolem. Baví mě ho ochutnávat, baví mě práce v pivovaru, baví mě lidi v pivovarnictví,“ konstatuje.

Ačkoliv ženy v pivovarnictví zanechaly silnou stopu a až do poloviny 18. století zastávaly většinu sládkovských pozic, po příchodu průmyslové revoluce se obor stal doménou mužů. Šárka se však s žádným podceňováním či odmítnutím v rámci své profese nestřetla. „Zpočátku jsem se spíš dost tvrdě potkala s předsudkem, že přicházíme z velkého pivovaru a že nejsme ze Slaného. A nebylo to nic příjemného. Že by se mnou ale někdo jednal s despektem kvůli tomu, že jsem žena, to jsem nezažila. Ve světě piva a mezi zákazníky to spíš vyvolává překvapení a zvědavost,“ popisuje svou zkušenost. Z ankety Českého svazu pivovarů a sladoven pak vyplývá, že zájem žen o studium technologie výroby piva a o samotné povolání opět roste. Za největší bariéru při rozhodování ženy považují strach. Naopak motivací je pro ně pozitivní inspirace.

A tou se Šárka Grguričová může stát. Sama je členkou americké organizace Pink Boots Society, která sdružuje ženy a nebinární lidi pracující v pivovarnictví či jiném kvasném průmyslu po celém světě. Tato iniciativa vznikla v USA v roce 2007 pod taktovkou Teri Fahrendorf. Jejím záměrem bylo podpořit ženy z pivovarského průmyslu v profesním růstu a vzdělávání. „Česká pobočka vznikla v roce 2022. Předcházela jí událost Pink Boots Collaboration Brew Day 2022, do které jsem Antoše s radostí zapojila. Česká pobočka je nejvíce aktivní právě v souvislosti s Pink Boots Collaboration Brew Day, ale pořádá setkání i v průběhu roku. S členstvím dostáváte přístup k profesním webinářům, článkům na blogu a získat můžete také speciální stipendium,“ přibližuje fungování organizace.

U Antoše také kladou důraz na ekologii, udržitelnost a šetrnost ke zdrojům. Chtějí, aby jejich uhlíková stopa byla co nejnižší. „Při kvašení piva vzniká velké množství oxidu uhličitého. My ho nevypouštíme do vzduchu, ale pomocí speciálního zařízení ho rekuperujeme a znovu používáme k pomocným pracím při přetláčkách a stáčení piva,“ objasňuje Šárka. Mláto, tedy odpad po filtraci sladiny při vaření piva, dávají místnímu zemědělci, který s ním krmí zvířata.

Pivo plní do skleněných lahví a jejich etikety v punkovém designu jsou vyrobené z plastové fólie s 90procentním podílem recyklátu. „Etikety nemají žádné vykrojené nebo zvlněné hrany. Chceme, aby se arch využil na maximum s minimálním množstvím odpadu. A přestože nemáme vratné lahve, uklidňuje mě, že je recyklace skla v rámci Česka vysoká,“ popisuje.

V pivovaru se zlatavý mok vaří celoročně s výjimkou vánočně-silvestrovské přestávky. Hlavní sezóna trvá od května do září, rušno ale mají i v listopadu a předvánočním období. Nyní se v Antošovi připravují na blížící se svátky a události, k nimž vaří speciální a výroční piva. „Ke svatému Václavovi, což je mimochodem patron českého piva a pivovarníků, je to ležák z čerstvých chmelových hlávek, na Halloween chystáme Pumpkin Ginger Shot s dýní a kořením pro dýňový koláč a na svatého Martina přibyde vídeňský ležák Křidýlko nebo stehýnko,“ poodhaluje plány Šárka.