Kdy jindy se pustit do podnikání než s miminem v šátku a dvouleťákem po boku? Zuzana Hloušková, majitelka firmy Bamboolik, která vyrábí ekologické alternativy dětských plenek a dámských vložek, si to uměla načasovat. Jak se jí podařilo prorazit v době a společnosti, která je stále dost patriarchální?
Jaké pleny jste používala pro přebalování svých dětí?
Když jsem čekala svého prvního syna, poměrně rychle jsme se s manželem shodli na látkových plenkách. Z toho vzešlo i celé podnikání. Oba jsme velcí ekologové a hodně orientovaní na přírodu. V Česku byl ale výběr dost omezený, proto jsem se rozhodla, že s tím něco udělám.
Začala jste šít látkové pleny. Tak přímočaré to bylo?
Zas tolik ne. Před mateřskou jsem pracovala v interním auditu, a to dost intenzivně. Když byl synovi rok, chtěla jsem se na částečný úvazek vrátit, ale dost hlasitě se mi vysmáli. A než si hledat něco jiného, rozhodli jsme se pro další dítě. Teprve během druhého těhotenství jsem o podnikání začala reálně uvažovat a zkoušet různé varianty, jak by šly látkové pleny vyrobit v moderním pojetí. Spojila jsem se se svou známou a založila společnost. Tehdy byly malému tři měsíce.
S nemluvnětem a batoletem to musela být docela jízda.
Jednoznačně a bez manželovy podpory by to tak dobře nezafungovalo. Máme spolu rovnocenný, respektující vztah. Oba shodně vnímáme, že děti jsou nás obou. A manžel se jim vždy maximálně věnoval. Tehdy jsme si rozdělili i noční vstávání. Děti jsem také často brala s sebou do dílny a podobně. To, že se stanete matkou, automaticky neznamená, že vám odpadl mozek. I když kojím, hlava mi normálně funguje.
Vystudovaná matematička dlouho pracovala jako interní auditorka. V roce 2012, když byla na mateřské, založila odpovědnou společnost Bamboolik, která v Česku vyrábí moderní látkové pleny a menstruační vložky. Koncem roku firma chystá velký launch ekologických a hybridních plenek, do jejichž vzniku mohou lidé investovat skrze ekologické dluhopisy.
Organizaci času a starost o děti jste zvládla. V čem jste naopak tápala?
Tenkrát neexistovalo moc kurzů na praktická témata jako Jak začít podnikat, což mi vážně chybělo, protože jsem žádnou zkušenost neměla. Naštěstí jsem systematický člověk, studovala jsem matematiku, a když se vyskytne nějaký problém, tak si ho rozeberu do myšlenkové mapy. Další těžší moment nastal později, a to s vedením firmy a lidí. Náš start byl opravdu raketový, ale pak jsme se dostali do fáze, kdy bylo nutné se stabilizovat. Nabírali jsme nové lidi a museli s nimi pracovat, aby nám i zůstali. To bylo složité, ale zároveň se to stalo mojí největší vášní.
V začátcích se také z vašeho širšího okolí ozývaly hlasy, že byste se měla raději věnovat svým dětem. To není moc příjemné.
Kecala bych, kdybych řekla, že mi to neubližovalo. Mám své tři děti opravdu ráda a nedělala jsem si je do počtu. Naštěstí jsem měla oporu v manželovi, ale i to vzbuzovalo další emoce. Lidé ho litovali, že chodí do práce, a ještě se musí starat o vlastní děti. Už ale neviděli, že i já se starám o vlastní děti a k tomu pracuju. Na druhou stranu jsem si řekla, že přece nebudu poslouchat komentáře lidí, ke kterým bych si nikdy nešla pro radu. Slýchávala jsem i další názory typu, že by matky s dětmi neměly do veřejného prostoru vůbec vstupovat, a už vůbec ne s těmi kojenými.
Došlo za tu dobu ke změně v přístupu?
Dnes už posun ve smýšlení vnímám, konkrétně v růstu flexibilních úvazků, ženy se vracejí do práce dříve, mohou fungovat více online. Jiné bloky ovšem stále přetrvávají a výrazně. Nikdy jsem například nezaznamenala, že by se mužů podnikatelů někdo ptal, jak to všechno s dětmi zvládají, kdo se o ně stará, když zrovna pracují, a co na to jeho děti říkají. To by se mělo srovnat, ale bude to ještě trvat.
Zakládáte si na udržitelném podnikání, které zohledňuje ekologický, sociální i ekonomický aspekt. Co konkrétně v těchto oblastech děláte?
Udržitelnost je alfou a omegou našeho podnikání. Co se týká ekologie, vybíráme lokální textilní fabriky jedině s certifikáty kvality, které zaručují prvotřídní jakost materiálu bez přidaných chemikálií. Zdraví je pro nás stěžejní. Pokud takový materiál v Česku není, zůstáváme alespoň v Evropě. Výroba pak probíhá výhradně v České republice, což chceme udržet i do budoucna, protože trasa, respektive stopa toho produktu je opravdu důležitá. Většina z nás má děti a chceme jim jednoduše zachovat přírodu. Naše produktové portfolio je rovněž velmi striktně založené na tom, že redukuje vznik odpadu. Nechceme prodávat výrobky, které se za chvilku poškodí. Náš ideální zákazník přijde, nakoupí třeba sadu plenek a už ho neuvidíme.
Takový jednorázový zákazník.
To je naprosto přesné, nemáme jednorázový produkt, ale jednorázového zákazníka.
Jak se vám daří na poli udržitelné ekonomiky?
K tomu jsme došli až postupem času. Uvědomili jsme si, že pokud nebudeme fungovat ekonomicky, nebudeme fungovat vůbec. Především v posledních třech letech šly například ceny dodavatelů hodně nahoru, takže jsme museli některé z nich změnit. Navíc státní podpora je prakticky nulová. Abychom byli ekonomicky udržitelní, musíme alespoň částečně pronikat do mainstreamu – obchodních řetězců, jako je Alza, Pilulka, kde ale mají nastavené dlouhé splatnosti faktur, což je pro cash flow náročné. Také proto už dlouhodobě spolupracujeme s firmou Roger, která dokáže dlouhé splatnosti zkrátit, a to je velká úleva. Dále se nám daří i díky exportu do Německa a zemí Beneluxu, který tvoří 50 % našich tržeb.
Partnerem článku je Platební instituce Roger, která zkracuje splatnost faktur na tři dny, a pomáhá tak podnikatelům s optimalizací provozních financí. Roger funguje na principu P2P financování – propojuje nezávislé investory a podnikatele bojující s dlouhou splatností faktur. Podnikatelé sami rozhodují o tom, u kterých faktur si nechají zkrátit splatnost, a nemusejí se zavazovat k profinancování určitého objemu. Za službu platí, jenom když ji využívají. Průměrná cena za financování je 1,93 % z hodnoty faktury.
V rovině sociální pak spolupracujete s chráněnou dílnou, že?
Ano, musíme si totiž uvědomit, že na této planetě nejsme sami. Žijeme v komunitě, kam patří naprosto všichni – my, rodina, ale i širší okolí. Spolupracujeme tak výhradně s lokálními a také chráněnými dílnami, kde vzniká více než 50 % naší produkce. V rámci Bambooliku jsme díky dotaci na sociální podnikaní otevřeli i vlastní dílnu, kde jsme „v prvním kole“ zaměstnali především ženy malých dětí, kterým jsme umožnili rekvalifikaci a práci na zkrácené, flexibilní úvazky. Většina žen, případně mužů, na rodičáku umí perfektně organizovat čas, jsou efektivní. Nestane se jim, že se zakecají na schůzce, která končí ve tři, když musejí v půl čtvrté vyzvednout dítě. Postupně jsme kolektiv rozšířili o ženy 55+. V současné době zaměstnáváme také Ukrajinky a brzy nastoupí neslyšící švadlena.
Proč zrovna ženy nad 55 let?
Nerada generalizuju, ale statistika je neúprosná a spousta těchto žen spadá do neviditelné generace, což je velký průšvih. Přitom bývají spolehlivé, velmi pracovité a ochotné se učit. Navíc mívají odrostlé děti, a tudíž i více času. U nás jsme jim zajistili různé rekvalifikační kurzy, kurz IT gramotnosti a hlavně poskytli trochu jiný přístup.
Začínali jste s látkovými plenami, kam jste se v průběhu let posunuli?
Naše portfolio se rozrostlo o tréninkové kalhotky pro děti, batolecí plavky a další drobné vychytávky, jako jsou látkové přebalovací podložky nebo bio bavlněné ubrousky. Před pár lety jsme se vrhli i do udržitelné menstruační hygieny, kdy vyrábíme různé druhy vložek od slipových po porodní. Na výběr je i materiál nebo míra savosti.
Udržitelnost je fajn, ale jak je to s hygienou u látkových produktů?
Z hlediska hygieny jsou látkové plenky i vložky mnohem hygieničtější než jednorázové. Kolem látkových výrobků panuje velký mýtus, že kupříkladu zapáchají. Realita je úplně opačná – je to problém „jednorázovek“, a to ze dvou důvodů. Jednak mají nepropustnou mikrotenovou vrstvu a také obsahují chemikálie, které když se spojí s močí či menstruační krví, tak skutečně příliš nevoní. Tomu se s textilem vyhnete, protože krev jako takovou necítíte. Zároveň používáme materiály, které neprotečou a jsou prodyšné, což oceníte především v letních vedrech, kdy se nezapaří ani dítě, ani vy. A nakonec se můžete spolehnout na svou věrnou kamarádku pračku, která vše vypere na 60 nebo i 90 stupňů.
Vstupní investice je ovšem poměrně vysoká. Můžou si ji lidé dovolit?
To je přesně náš cíl. Já jsem přesvědčená, že ano, jen je potřeba si to spočítat. Prvotní investice je určitě vyšší než u jednorázových produktů, ale nikoliv v dlouhodobém horizontu. Tady je namístě osvěta, vysvětlovat nastávajícím rodičům, že to není jako kdysi, že ty plenky jsou pohodlné, jednoduché na používání, hygienické a ekologické. A většinu domnělých problémů pak řeší pračka, případně sušička.
Máte ambice podnikání dále rozšiřovat?
Jednoznačně ano. Už dávno jsme zjistili, že stepování na jednom místě nikam nevede. Aktuálně rozjíždíme velký, až zlomový projekt a pouštíme se do výroby kompostovatelných, ekologických jednorázových plen a tzv. plen hybridních, což je kombinace a zároveň kompromis mezi látkovými a jednorázovými. Tato myšlenka ve mně zrála už hodně dlouho a nyní nastala vhodná doba, protože nastupující generace má jak ekologické smýšlení, tak si cení svého času a určitého komfortu. Vstup produktu na trh budeme financovat vlastními zdroji i formou udržitelných dluhopisů. Věřím, že se nám to do konce roku podaří spustit.