Mrkev pomáhá, televize škodí, operace očí bolí? Primářky očních klinik vyvracejí nejčastější omyly ohledně zdraví očí
Zdraví očí se věnují přes čtvrt století. Za tu dobu prošla oftalmologie ohromným vývojem a dnešní šetrné metody byly dříve nepředstavitelné. Primářky očních klinik NeoVize v Brně a Praze, doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc. a MUDr. Lucie Valešová, MHA, ale stále narážejí na spoustu mýtů. Některými si přitom můžeme vážně uškodit.
Je něco, co vás na lidském oku a zraku ještě může překvapit?
MUDr. Lucie Valešová, MHA: Určitě. Mě stále nepřestává fascinovat, jak rychle se medicína vyvíjí a v oftalmologii stále dochází k velkým změnám. Když jsem jako lékařka začínala, byly dnešní metody nepředstavitelné. A dnes? Dokážeme laserem pracovat uvnitř oka tak, že nenarušíme rohovku. Nejvíce mě na práci baví, že pacienti jsou druhý den po operaci šťastní, usměvaví a vím, že jsme jim zlepšili život.
Doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc.: Překvapením by pro mě bylo to, že by se dala vyléčit všechna oční onemocnění, i ta, která jsou dnes neléčitelná. Jedná se především o dědičná oční onemocnění, která jsou nejčastější příčinou slabozrakosti a nevidomosti u dětí. Tyto choroby by vyléčila vhodná genová terapie. Asi největším překvapením by bylo, kdybychom uměli eliminovat bez operace presbyopii, která je dána přirozeným úbytkem schopnosti oka zaostřovat do blízka spojené se stárnutím lidské čočky. To by lidé přestali potřebovat brýle do blízka na čtení.
Proč jste si vybraly jako svou specializaci právě lidský zrak?
Š. S.: Oftalmologii jsem začala dělat proto, že jsem chtěla dělat nějaký chirurgický obor. Jenomže pro „velkou“ chirurgii jsem neměla fyzické předpoklady, jsem moc drobná a dlouhé hodiny na operačním sále jsou vyčerpávající. V oční chirurgii mohu ale zdatně konkurovat mužským kolegům. Oko je delikátní orgán, který vyžaduje jemnou chirurgii.
Dříve se šedý zákal operoval řezem dlouhým šest milimetrů, dnes dokážeme polovinu operace udělat pomocí laseru.
L. V.: Oční lékařství mě nadchlo až ve druhé polovině studií. Byl to především zápal a přednášky docentky Říčařové, co mi tak učarovalo.
Jak rychle dopředu jde v oblasti očních operací technologický vývoj?
L. V.: Promovala jsem v roce 1995 na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Oční lékařství od té doby prošlo ohromným vývojem. Nic není tak, jako když jsem končila studium. Dříve se šedý zákal operoval řezem dlouhým šest milimetrů, dnes dokážeme polovinu operace udělat pomocí laseru.
doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc.
Primářka Oční kliniky NeoVize Brno žije i pracuje v Brně. Specializuje se především na léčbu šedého zákalu, odstraňování dioptrických vad a léčbu onemocnění sítnice. Její dvě dcery jsou rovněž lékařky. Jedna se věnuje neonatologii, druhá je oční lékařkou a také pracuje v brněnské NeoVizi. Primářka Skorkovská ráda tráví volné chvíle s rodinou a přáteli. Miluje filmy, operu, lyžuje, hraje golf, ráda cestuje.
Š. S.: Díky rychlému rozvoji technologií můžeme dnes pomoci mnohem širšímu spektru pacientů a umíme efektivně léčit více a více různých očních onemocnění s mnohem přesnějšími výsledky. Třeba onemocnění rohovky zvané keratokonus, při kterém slábnou vazby mezi kolagenovými vlákny v rohovce a ta se pak nepřirozeně vyklenuje, se dříve řešilo až ve velmi pokročilém stádiu, a to transplantací rohovky. Dnes naštěstí umíme toto onemocnění včas diagnostikovat a léčit ho mnohem šetrnějšími metodami s využitím laseru, které nejen zastaví jeho progresi, ale také dokáží zlepšit pacientovo vidění.
K jakým posunům ještě došlo během vašeho profesního působení?
L. V.: Laserové operace dorazily do České republiky v 90. letech a jsou nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím očního lékařství. I zde je velký technologický pokrok: pacienti se prakticky hned druhý den po operaci vrací do normálního života a už týden po zákroku mohou jít například běhat.
Š. S.: Když jsem před více než třiceti lety začínala, pacienti museli několik dní po odstranění šedého zákalu zůstávat v nemocnici a doživotně nosili velmi silné brýle zhruba o deseti dioptriích, protože bez nich viděli maximálně tak na metr. Dnes trvá odstranění šedého zákalu jen pár minut, vůbec nebolí, po zákroku jde pacient domů a už druhý den na operované oko normálně vidí. Společně s šedým zákalem dnes umíme odstranit i dioptrie na všechny zaostřovací vzdálenosti – tedy na čtení, na počítač i do dálky současně. S šedým zákalem se tak dnes naopak můžete brýlí zbavit. A umíme to i bez použití skalpelu, protože nám pomáhá femtosekundový laser LenSx, jehož přesný paprsek úplně nahrazuje použití ostrých nástrojů.
MUDr. Lucie Valešová, MHA
Primářka Oční kliniky NeoVize Praha. V oblasti oční mikrochirurgie se primářka Valešová specializuje na laserovou léčbu dioptrických vad femtosekundovým laserem a laserovou léčbu keratokonu. Je prvním očním chirurgem v ČR, který implantoval metodou Raindrop hydrogelový mikroimplantát na léčbu presbyopie. Žije s partnerem a dětmi v Praze. Je milovnice sportu, nejraději má tenis. Od dětství se věnuje také zpěvu.
Jak vidíte budoucnost svého oboru?
L. V.: Operacím bude čím dál tím více vládnout laser a zmenšování operačních řezů. V léčbě chorob je velkou nadějí genová terapie, která by mohla léčit choroby sítnice a zrakového nervu, které neumíme dosud zcela zvládnout, v tomto směru je už výzkum velmi pokročilý.
Š. S.: Péče o oči je nezbytná. Nároky na dobrý zrak se s moderním způsobem života zvyšují, takže náš obor je a jistě nadále bude velmi vyhledávaný. Bohužel jsou ještě stále některá onemocnění, která plně léčit neumíme. Věřím, že se brzy dočkáme dalších novinek v diagnostice i v léčbě.
Jaký je nejčastější důvod, který vede klienty k rozhodnutí podstoupit operaci očí?
Š. S.: U většiny pacientů je to touha po životě bez omezení. Brýle lidem prostě překáží, omezují zorné pole a také jsou poměrně drahé. Někteří volí kontaktní čočky, ale ne každý je snese. Navíc s používáním kontaktních čoček je také spojena spousta omezení – neustále u sebe musíte mít pouzdro s roztokem, možnost umýt si ruce a podobně. V porovnání s tím je operace snadným, rychlým a bezpečným řešením.
L. V.: Brýle nebo čočky překáží každému člověku při jiných situacích, u někoho je to sport, někdo bez brýlí „nedá ránu“ hned po probuzení, jinému vadí, že bez korekce nepoznává lidi na druhé straně ulice, brýle se v zimě mlží a podobně. Ostrý zrak je zásadní. Navíc si pacienti také pochvalují, že ušetří, protože operace vyjde v součtu levněji než několikaleté nošení čoček či brýlí.
Zvýšil se zájem o život bez brýlí po covidu? Třeba kvůli potížím se zamlžováním brýlí při nošení roušek?
L. V.: Zejména mladší pacienti si uvědomili, jak je brýle omezují a jak jsou v kombinaci s rouškou či respirátorem nepohodlné. Pacienti také zjistili, že vlastně neexistuje spolehlivá a dlouhodobě fungující metoda, jak zabránit mlžení brýlí. Přestože existují „babské rady“, kterak zamlžování eliminovat, mlžení nezabrání úplně. Patálie s nošením respirátorů se tak v mnohých případech stávají pověstnou poslední kapkou, která vede k nárůstu zájmu o odstraňování dioptrických vad za pomoci laseru.
Š. S.: V souvislosti s epidemií se lidé také zřejmě začali více zajímat o své zdraví a během lockdownu měli čas řešit to, co již nějakou dobu odkládali. To vše vedlo k více než 50% nárůstu zájemců o refrakční operace, tedy o zákroky na odstranění dioptrií, na našich klinikách.
Někteří lidé mají z operace strach. Čeho se nejvíc bojí?
Š. S.: Obavy z operace jsou přirozené. Jedná se o chirurgický zákrok, navíc jde o zrak – nejdůležitější z našich smyslů, kterým přijímáme až 80 % informací. Proto se každému pacientovi maximálně věnujeme.
L. V.: Bohužel často je strach způsobený tím, že pacienti slýchávají řadu mýtů nebo „rady“ známých, kteří přitom o zákroku nic nevědí. Nejvíce se bojí samotného zákroku – ať už jde o laserový zákrok nebo nitrooční. Přitom hned po operaci či druhý den na kontrole nám pacienti říkají, že litují, že zákrok nepodstoupili dříve, že to nic nebylo, že by šli na zákrok klidně znovu, a jsou šťastní, že vidí. Je radost vidět takto spokojené a nadšené pacienty.
Jak s jejich strachem pracujete?
Š. S.: Některým pacientům pomůže podrobné vysvětlení průběhu zákroku a technologií, se kterými pracujeme. Jiní zase ocení rozhovor s někým, kdo již zákrok sám podstoupil. Mezi zaměstnanci naší kliniky máme hned několik kolegů, kteří mají operaci očí za sebou, takže dokážeme pacienty na zákrok perfektně připravit.
L. V.: Pacient má zároveň prostor na rozmyšlenou a na dotazy. S pacienty hovoříme i před samotným zákrokem na sále, kdy se jim operatér vždy představí, vysvětlí, co se bude dít na sále, a během zákroku operatér také mluví s pacientem a popisuje mu, co se aktuálně děje. V NeoVizi je pro nás pacient na prvním místě.
Jak se různé způsoby operací liší? Některé jsou laserové, jiné ne. Můžete stručně vysvětlit, co je vhodné pro koho?
L. V.: Vhodný typ operace určujeme na základě precizního vyšetření, kterým si u nás na klinice musí projít každý pacient. Kvalitní vyšetření je základ. Na základě výsledků pak doporučíme tu nejvhodnější operaci přímo pro daného pacienta.
Š. S.: Obecně se dá říct, že pro mladé lidi, které trápí krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, jsou vhodné laserové zákroky. Pacienty kolem 45. roku života začne trápit také presbyopie, česky vetchozrakost. Jde o ztrátu schopnosti zaostřit na blízké předměty. Tuto oční vadu zatím neumíme odstranit laserovým zákrokem, ale dokážeme to nitrooční operací PRELEX, při které do oka implantujeme trifokální čočku. Díky ní pak vidí pacienti na blízko, na počítač i do dálky bez brýlí. Stejný typ zákroku, tedy implantaci umělé nitrooční čočky, používáme i při léčbě šedého zákalu. Přirozenou oční čočku, která se s věkem začne kalit, nahradíme čočkou umělou.
Chodíte na pravidelné preventivní prohlídky zraku?
Jak náročné je vstupní vyšetření? Potřebuji na něj doporučení od svého očního lékaře?
Š. S.: Předoperační vyšetření je klíčové pro dobrý výsledek operace. V jeho průběhu sbíráme důležité informace o pacientovu oku, na jejichž základě pak plánujeme zákrok. Nejprve pacienta odbaví naše recepce, pak absolvuje měření na různých přístrojích se zdravotní sestrou, poté ho vyšetří optometrista a samozřejmě lékař. Veškerá měření jsou bezkontaktní a nebolí.
L. V.: Vstupní vyšetření před operací trvá dvě a půl až tři hodiny a je včetně rozkapání očí. Doporučení od lékaře není potřeba.
Uvádíte, že operace je bezbolestná. Opravdu nebolí ani trochu?
Š. S.: Laserová ani nitrooční operace opravdu nebolí. Před zákrokem kapeme všem pacientům znecitlivující kapky, takže vůbec nic necítí. Po zákroku může pacient pociťovat mírné řezání, které postupně odezní, ale bolest ne.
L. V.: Zákrok je bezbolestný. A výsledek zákroku pak dokáže pozitivně ovlivnit celý život.
Za jak dlouho po zákroku budu dobře vidět?
L. V.: Záleží na typu zákroku, po laserovém zákroku pacient pociťuje změnu ve vidění hned na sále po operaci.
Š. S.: Po nitrooční operaci si pacient nové vidění vyzkouší následující ráno.
Může se stát, že se mi oči po operaci opět „zkazí“?
Š. S.: Oko je živý orgán, a proto je možné, že se drobné dioptrie po nějaké době zase objeví. Stává se to asi u 5 % pacientů.
L. V.: V NeoVizi proto dáváme na laserové operace doživotní záruku, díky které může pacient zdarma podstoupit odstranění těchto dioptrií. Zákroky jsou bezpečné a osvědčené.
Spousta pacientů přichází, až když je něco trápí. Většina očních onemocnění však nebolí a vyvíjí se postupně, takže si jich lidé mnohdy ani nevšimnou.
Pro koho není operace vhodná vůbec?
Š. S.: Operaci doporučíme, pouze pokud jsme přesvědčeni o jejím přínosu pro pacienta. Pokud nenajdeme vhodné a přínosné řešení, pacientovi vše vysvětlíme a operaci nedoporučíme. Důvody jsou velmi individuální.
L. V.: Na příklad pro lidi s tenkou rohovkou není vhodný laserový zákrok, v NeoVizi ale máme pro tyto případy jiné druhy zákroků. U nás neoperujeme za každou cenu. Pokud není pro pacienta zákrok vhodný a nemáme pro něj řešení, neoperujeme.
Podceňujeme obecně prevenci, nebo jsme uvědomělí?
Š. S.: Spousta pacientů přichází, až když je něco trápí. Většina očních onemocnění však nebolí a vyvíjí se postupně, takže si jich lidé mnohdy ani nevšimnou. Bohužel třeba u zeleného zákalu či onemocnění sítnice je klíčová včasná diagnostika a zahájení léčby, jinak je poškození zraku nevratné. Stejně tak by se neměl podceňovat šedý zákal. Na preventivní oční vyšetření by měli lidé chodit každé dva roky, senioři dokonce každý rok.
L. V.: Jsou pacienti, kteří dokonce i s šedým zákalem řídí a tvrdí, jak dobře vidí. A pak přijdou k nám, doporučíme jim operaci a oni poté září nadšením, jak je svět barevný a jak krásně vidí. To si teprve uvědomí ostrý svět plný barev. Dokonce podle průzkumu ÚAMK z roku 2013 špatně viděla čtvrtina všech testovaných řidičů a v roce 2016 se toto číslo posunulo až k jedné polovině. I proto doporučujeme mladým lidem, aby vyzývali své rodiče a prarodiče, aby chodili na preventivní prohlídky. Na druhou stranu je řada mladých lidí, kteří nepodceňují prevenci a chodí pravidelně na kontroly.
Klinika nabízí i odstranění šedého zákalu. O jak vážnou diagnózu jde? A jak je tento problém rozšířený?
L. V.: Odstranění šedého zákalu je dnes nejčastější operací vůbec. Toto onemocnění je nejčastěji způsobené stárnutím. Naštěstí se v současnosti dá úspěšně a rychle léčit, a to bezbolestnou operací.
Š. S.: Podle statistik postihuje šedý zákal neboli katarakta každého druhého seniora staršího 70 let. Neléčený šedý zákal může vést až k úplné slepotě. V rozvojových zemích je skutečně katarakta jednou z nejčastějších příčin slepoty. U nás je naštěstí snadno dostupný léčebný zákrok, který hradí všechny zdravotní pojišťovny.
První pomoc s Vítem Samkem: Krvácení
Laická první pomoc není raketové inženýrství. Postupy jsou velmi snadné. Intuitivní rozhodnutí bývají obvykle správná, ale něco si přečíst neškodí. Jak si poradit s krvácející ránou? A co do otevřené rány rozhodně a v žádném případě nesypat? Vít Samek má zkušenosti záchranáře a humor hrobníka.
Čím nejvíc svému zraku škodíme?
L. V.: Příliš oči zatěžujeme, nosíme nevhodné brýle, nechodíme na preventivní prohlídky, málo mrkáme, šetříme na slunečních brýlích, máme špatnou životosprávu, nedbáme na hygienu očí.
Š. S.: Zanedbanou péčí o zrak můžeme škodit nejen očím, ale celému tělu. Například pokud používáme nevhodnou brýlovou korekci, třeba brýle z drogerie, můžeme si tím způsobit nejen bolest a únavu očí, ale také bolest hlavy a celkovou únavu.
Co můžeme udělat proto, abychom si zrak ochránili?
Š. S.: Doporučuji pravidelně chodit k očnímu lékaři, používat sluneční brýle jako ochranu před škodlivým UV zářením. Pokud někdo pracuje celý den na počítači, může si neustálým zaostřováním na monitor způsobit takzvanou akomodační křeč. Proto je dobré dodržovat pravidlo 20-20-20, tedy po 20 minutách práce na počítači přeostřit na 20 vteřin na předmět ve vzdálenosti 20 stop, což je asi 6 metrů, aby si oči odpočaly.
Pozorujete v populaci obecně zhoršení zraku? Projevuje se časté používání displejů?
Š. S.: Ano, lidské oči byly původně zvyklé zaostřovat spíše do dálky. V dnešní době je zatěžujeme dlouhodobou prací na blízko, což vede k jejich únavě. Při soustředěné práci na počítači navíc často zapomínáme mrkat, oční rohovka pak není dostatečně zvlhčená a oči nás mohou pálit či řezat a vidění může být neostré.
L. V.: Zpozorovali jsme to nyní v souvislosti s home office. Proto jsme na klinice NeoVize Praha zavedli pro pacienti speciální vyšetření a cvičení.
Rodiče nám říkali, že když si budeme číst při nedostatečném světle, „zkazíme“ si oči. Ale je to prý mýtus. Jsou nějaké další populární omyly ohledně očí?
L. V.: Ano, to je jeden z mýtů a je jich více, například: mrkev zlepšuje zrak, časté sledování televize zhoršuje zrak, laserové operace jsou bolestivé, v těhotenství se oční vady zhoršují, šedý zákal musí dozrát, zelený zákal končí slepotou.
Š. S.: Čtením při špatném světle si můžeme oči unavit, ale určitě nám z toho nevzniknou dioptrie. Dalším častým omylem, se kterým se setkávám, je například informace, že šedý zákal se má operovat, až „uzraje.“ Ale opak je pravdou, operace šedého zákalu v pokročilém stádiu je náročnější pro operatéra i pro pacienta.
Říká se, že oko je do duše okno. Co si o tom rčení myslíte? Když se mi podíváte do očí, poznáte o mém životě nebo osobnosti něco víc než běžný člověk?
L. V.: Klasická medicína se nezabývá iris diagnostikou, ale z oka jsme schopni poznat, že má pacient pokročilou cukrovku nebo hypertenzi. Jako lékaři ale musíme pacienty vnímat jako celek, jako tělo i duši, protože operacemi měníme osudy lidí a je na nás, abychom udělali správné rozhodnutí, které je pro každého pacienta jiné.
Š. S.: Dívám se na oči lidí i v běžném životě, ale ne tak, abych jím pohlédla až do duše. Spíš si všimnu, že šilhají, nebo podle skel v brýlích poznám, zda jsou krátkozrací či dalekozrací. Ale poznat podle očí, zda jsou lidé dobří nebo špatní, to nelze.
Článek vznikl ve spolupráci s naším partnerem – klinikou NeoVize.
