Barbie: první dojmy. Co se stane, když panenka začne mít myšlenky na smrt a Ken objeví patriarchát

Dvouhodinová stylizovaná jízda, kdy se střídají divoké scény jako z akční parodie se společenskou kritikou i naprostými halucinacemi. Chvílemi se postavy chovají, jako by si s nimi hrály bezelstné děti, které se nenechávají omezovat tím, co dává smysl. A vzápětí Barbie „nastavuje zrcadlo “ patriarchální společnosti. Její reakce na catcalling, kterému čelí poprvé ve svém panenkovském životě, je prvotřídní. A ta Kenova zase představuje jeden z nejvtipnějších momentů filmu. 

Scénář režisérky Grety Gerwig a Noaha Baumbacha si pohrává se stereotypy, které se s Barbie a s tím, co pro nás od svého uvedení na trh představuje, pojí, pracuje s nimi, popírá je. Role Bárbín (neboli žen) a Kenů (neboli mužů) je proměnlivá a nejednoznačná – skoro jako v současné moderní společnosti, kdy se učíme přijímat (nejen) genderovou rozmanitost. Film vtipně pojmenovává úskalí patriarchátu a ukazuje, že přímá a jednoduchá cesta ven z něj nevede. A i když závěr filmu působí trochu bezradně, dělá to opravdu zábavně. 

Plnohodnotnou recenzi na film Barbie pro vás máme také.

Tudy do Barbielandu!