Pozor na narcisty. O svém sobectví vědí a snaží se ho maskovat
Termín narcista se z odborného slovníku psychologů a terapeutů přesunul do kuchyní a obýváků. Dnes tak v běžné řeči označíme každého, kdo si na sociální sítě nasdílí pár selfie nebo o sobě mluví o trochu víc, než by bylo zdrávo. Takový člověk může být zahleděný do sebe, ale nemusí to být nutně narcista v klinickém slova smyslu.
Opravdový narcista je neschopný empatie vůči dalším lidem. Nezná lítost, není schopný přijmout zodpovědnost za své jednání, nedokáže se upřímně omluvit. A pokud se už omluví, jde jen o taktiku, jak dosáhnout toho, co chce. Jsou mu lhostejné dopady jeho chování na jiné lidi. Pravidla jsou pro ty druhé a na něj neplatí. On přeci ví, co dělá. Cítí, že má právo dostat cokoliv a kdykoliv. Nechápe koncept reciprocity, tedy to, že pokud bere, měl by také dávat. Žije v iluzi, že je jedinečný, speciální, nejlepší. Nesnese pomyšlení, že je průměrný člověk.
Výzkumy uvádí, že narcismem trpí častěji muži než ženy, ale mnozí odborníci statistiky zpochybňují. Poukazují na to, že zatímco u mužů se tato porucha projevuje očekávaným arogantním jednáním a obviňováním všech okolo, u žen to tak nápadné není. Žena-narcistka je často „profesionální oběť“. Ta, která toho tolik vykonala, ale nikdy za to nebyla oceněna a teď tiše trpí. V jádru je nicméně stále to samé. Snaha strhnout pozornost na sebe a dosáhnout svých cílů bez ohledu na ostatní.
