Děti milují soutěžení. Dělám to tak, aby občas vyhrál každý, říká učitelka 1. stupně
"Nemyslím si, že to je škola, kde by se děti teprve učily soutěžit. Znají to už z rodiny. Vždyť i maminky s dítětem v kočárku už děti navzájem poměřují: kdy to jejich udělalo to a tamto," říká Andrea Tláskalová, učitelka 1.stupně základní školy ve Zbirohu. "Takže i my ve třídě soutěžíme. Nejprve ale vždy vytvoříme bezpečné prostředí. Řekneme si s dětmi, že každý někdy vyhrává a někdy prohrává, zkrátka sláva vítězům, čest poraženým."
Jaké soutěže s dětmi hrajete?
V češtině často pexeso. Obrázky dětem oživí význam daných slov. Děti mají rády i kufr. Inspirovala jsem se televizní soutěží se stejným názvem. Vylosuji trojice, které mají dvě minuty na to, aby jeden z nich napsal na tabuli vyjmenované slovo a druhý - bez použití příbuzného slova - třetímu, který stojí zády, dané slovo vysvětlil.
Baví nás i společné piškvorky na tabuli. Děti jsou rozdělené na dvě skupiny, já losuji. Máme v plechovce na PET víčkách napsaná čísla dětí z třídnice a já losuji při každé možné příležitosti. Los vnáší do hry spravedlnost i nečekanost.
Ještě nějaká inspirace v televizi?
Ano! V matematice mám pro děti koupená i připravená různá lota, domina, ale i trojúhelníky. Tam zase vycházím z podoby televizního AZkvízu. Velmi oblíbené jsou i klasické uličky. Děti rozdělím na dvě skupiny, které stoji v uličkách mezi lavicemi, a zadám příklad na násobení, dělení nebo zaokrouhlení. Ten z dvojice, kdo byl rychlejší se správnou odpovědí, získá pro skupinu bod. Pokud jsou stejně rychlí, získají klidně bod oba.
Děti soutěže milují. Vždy je uvádějí jako něco, co by v hodinách chtěly dělat.
Jsou opravdu soutěže u dětí tak oblíbené, nebo prostě dělají, co jim zadáte?
Každý rok si děti můžou na adventní dny přát, co by chtěly část nějaké hodiny dělat. Svoje přání napíší na lísteček, který zabalím do jutového sáčku a pověsíme ho na jedlovou větvičku. Každý den jeden sáček rozbalíme a přání splníme. Pravidelně tam všechny děti píší právě soutěže. Letos máme celoroční soutěž na téma Harry Potter - „Bradavice“. Přivezla jsem z ateliérů, kde se Harry Potter natáčel, hrneček. Z toho si děti vylosovaly jméno koleje, kam nyní patří, a celý rok sbírají body. Body mají za soutěže skupin i za výhry jednotlivců, za pomáhání, úklid i nějaké nečekané povedené akce – na počtu bodů se vždy s žáky dohodneme. Často spolu koleje spolupracují. Na konci roku společně sníme dort s motivem HP a k tomu si dáme pravé nechutné fazolky z Londýna – vítězná kolej dostane o fazolku víc.
Jak řešíte, když někteří žáci zaostávají?
Máme takovou soutěž o pomocnou ruku. Ti, kterým dělá nějaká látka problém, jdou dobrovolně k tabuli a vybírají si toho, kdo mu to vysvětlí. Možnost volby má tedy ten, kdo něco neumí. Vybere si logicky spíš někoho, kdo se chová hezky, kdo má s ním trpělivost. K tabuli takto chodí třeba i polovina žáků. Pochvalu pak dostanou oba dva, ten, co pomoc potřeboval, i ten, koho si vybral.
Znovu, musím podtrhnout, že pro soutěže musíme mít bezpečné prostředí a střídám je tak, aby byly všechny děti někdy úspěšné a někdy neúspěšné. Je důležité, aby si prožily obojí. Soutěžemi se bavíme, ale hlavně učíme.
Andrea Tláskalová se umístila jako druhá v ocenění o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, která se loni ve zkušebním režimu poprvé konala i v Česku. Vystudovala nejdříve střední a vysokou zemědělskou školu. Poté se rozhodla pro profesní dráhu učitelky. Už šestnáct let učí na 1.stupni základní školy ve Zbirohu.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
