Jemná motorika, parta přátel a porozumění sobě samému. Finalisté učitelské ceny hledají klíčové kompetence pro 21. století

Pavel Bobek / ZŠ Solidarita Praha

Přeji si, aby naše školy opouštěli mladí lidé, kteří dokáží kreativně řešit problémy, kriticky přemýšlet nebo spolupracovat. Tyto kompetence však nelze jen tak natrénovat.

Kdo chce být skutečně kreativní, musí toho nejprve hodně umět a znát, ovládat alespoň základy různých disciplín, aby mohl své četné poznatky propojovat a nalézat nové souvislosti. Jinak by to mohlo dopadnout, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Kdo chce kriticky myslet, musí toho hodně vědět, aby měl o čem a s čím přemýšlet. Jen tak bude umět vyhledávat a ověřovat další informace a nenechá se napálit dezinformacemi či manipulacemi. Kdo chce spolupracovat, měl by znát lidi. Krásná literatura nám umožňuje poznat jejich archetypální příběhy, společenské vědy nám pomáhají se orientovat v historii i současnosti krajů i společenství, odkud pocházejí. 

Ve stručnosti: Pokud chceme, aby naši žáci v 21. století obstáli, je naším úkolem jim pomoct poznat to nejlepší, co kdy lidé vyzkoumali, napsali a řekli. Protože stavebním kamenem kompetencí, které si pro naše žáky tolik přejeme, jsou znalosti.

Barbora Havířová / Gymnázium Brno, Elgartova

Co na to odpovídají moji (už téměř dospělí) žáci? Jako první zazněla sebeorganizace, která mnohým chybí a naplánováním každé hodiny života se nevytvoří. Další na seznamu byla schopnost třídit a ověřovat informace, slušně a věcně argumentovat, nebrat si věci osobně, neodsuzovat, přijímat i názory, s nimiž se neztotožňujeme, ochota se vzdělávat a vycházet z komfortní zóny pro osobní posun. K tomu všemu je nutné zejména sebevědomí ve smyslu uvědomění si vlastní hodnoty, přijetí sama sebe. 

Plně s tím souhlasím a myslím si, že přesně takoví učitelé dokážou tyto kompetence předat svým žákům.

Soňa Havlíková / OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava

Ve škole je důležité naučit se porozumět světu kolem sebe a umět se přizpůsobit, porozumět tomu, co se učím, ale hlavně – proč se to učím. Zaměřit se na praktický život a neukládat si do hlavy zbytečná fakta, která si dnes lehce mohu zjistit z internetu. Být tolerantní a empatický k ostatním, mít otevřenou mysl a přijímat i odlišné názory ostatních, a to nejdůležitější: pochopit sám sebe a znát své silné a slabé stránky. Umět „prodat to, co mi jde“ a ne poukazovat na to, co ještě neumím, a samozřejmě naučit se také učit. V neposlední řadě si uvědomit, že nejsem stroj a že chybami se přece člověk učí, dokázat své chyby použít a poučit se z nich a ne je pranýřovat před ostatními. Mít zdravé sebevědomí a sebedůvěru. Neporovnávat se s ostatními, ale sám se sebou, a mít radost ze svých úspěchů a stanovovat si přiměřené cíle. 

Dosáhnout klíčových kompetencí se dá tak, že sami převezmeme zodpovědnost za své učení, činy a rozhodnutí a naučíme to ve třídě i své studenty. Učitelé jsou přeci pro studenty důležití v sociálním učení a osvojování si vzorců chování. Všechny tyto kompetence se přece každodenně trénují při každém učení v hodinách – ať už vědomě, či nevědomě.

Pavel Hodál / ZŠ Brno, Bakalovo nábřeží 8

Tyto kompetence detailně definuje RVP, proto bych se spíš rád zamyslel nad tím, jak zajistit, aby si je žáci efektivně osvojili. Nutnou podmínkou je, aby tento soubor kompetencí plně přijali a hlavně ovládli sami učitelé. Protože často se jedná jen o formální přijetí. I v této oblasti platí, že učitel není jiný než zbytek naší dospělé populace. Jsme lidé různí a nemáme superschopnosti. Sami na sobě bychom měli pracovat ve smyslu těchto kompetencí a teprve pak je můžeme efektivně předat našim žákům a učit v jejich smyslu. 

Mně osobně se nejvíce dotýkají kompetence digitální. A sáhněme si do svědomí – kdo z nás pročetl, promyslel dopad na svoji práci a řídí se digitálním frameworkem určeným přímo učitelům (DigCompEdu)? Toto je běh na dlouhou trať. A má smysl.

Magdalena Málková / ZŠ Prosperity, Nová Ves u Kolína

Klíčové kompetence pro 21. století jsou podle mého názoru schopnost nebát se řešit problémy, kriticky myslet, umět komunikovat, rychle reagovat na změny, být kreativní a naučit se učit se, poznávat a porozumět.

Ve škole můžeme pomoci tím, že budeme žákům předkládat netradiční úlohy, soustředit se na rozvoj spolupráce, že budeme rozvíjet logické myšlení a dobře učit nejen mateřský, ale i cizí jazyk.

Nebudeme vyplňovači pracovních listů, ale budeme učit tak, aby se pro děti poznání stalo dobrodružstvím, nabídneme žákům možnost kreativně pracovat, využívat kritické a logické myšlení při řešení problémových zadání. Ukážeme jim, že je v pořádku dělat chyby a že člověk se učí celý život.

Petr Mihalco / ZŠ LABYRINTH, Brno

V současné době stále více vzrůstá potřeba naučit se pracovat s informacemi, ověřovat je prostřednictvím relevantních zdrojů a následně nad nimi kriticky přemýšlet. S tím úzce souvisí kompetence digitální, neboť je to právě svět internetu, který je informacemi ve své podstatě přesycený. Osobně pokládám za zásadní kompetence sociální a personální. Porozumění sobě samému je dle mého základem k úspěšnému osvojování všech ostatních znalostí, dovedností či postojů. Současně lze očekávat, že v budoucnosti bude naprosto nezbytné umět pracovat v týmu, reagovat na jeho potřeby a společně hledat cesty k úspěšnému řešení problému.

Aby si žáci tyto kompetence osvojili, je v prvé řadě nutné, aby s nimi pracoval sám učitel, byl si jich vědom a soustavně hledal cesty, jak je dětem předat. 

Michal Mikláš / Gymnázium a jazyková škola, Zlín

Z mého pohledu je důležité, aby byli žáci schopni používat neustále se vyvíjející technologie k řešení problémů. To zejména znamená, že jsou schopni hledat a realizovat řešení například s pomocí internetu, ověřovat si na něm co nejspolehlivěji informace a ty vyhodnocovat, kontrolovat a použít (kritické myšlení). V návaznosti na to se učí a jsou schopni diskuse o problému či jeho řešení s dalšími (týmová spolupráce). Toto vše je například v informatice možno dobře trénovat na širokém okruhu problémů.

Z diskuse s vysokými školami se také ukazuje, že je vhodné pro informatiky vkládat do výuky i například stavbu LEGO robotů, neboť je čím dál častější, že pro pokročilé žáky je obtížnější manipulovat a konstruovat cokoli z malých součástek, než to naprogramovat (jemná motorika zatěžovaná používáním mobilních telefonů a manuální šikovnost). Stavba robotů v alespoň dvoučlenných týmech je další vhodná vzdělávací aktivita, prostřednictvím které si žáci mohou důležité kompetence osvojit. V neposlední řadě je důležité učit žáky trpělivosti a schopnosti soustředění a hluboké práce, neboť tyto schopnosti u nich velmi nabourává neustálá potřeba a přítomnost podnětů, a to zejména z mobilních technologií. A snažím se jim také navodit pocit osobní zodpovědnosti za výsledky jejich práce.

Daniel Pražák / ZŠ Praha 7, Strossmayerovo náměstí 4

Ruku na srdce, s rozvojem vědy a lékařství je klidně možné, že potřebujeme žáky vybavit i na to století dvacáté druhé. A jak nevíme, co bude za deset let a jak se svět promění, nevíme to samozřejmě ani v delším horizontu. Věřím ale, že dítě, které bude vedeno k celoživotnímu učení, k poznání svých silných a slabých stránek, ke spolupráci a k péči o své duševní zdraví, se neztratí ani ve světě, ve kterém bude lidské osídlení jiných planet, vyřešené problémy se znečišťováním životního prostředí (třeba díky těm, kteří teď chodí do školy) nebo světelné meče. 

cxcx

Kamila Randáková / ZŠ a MŠ Montessori Slaný

Základní dovednost komunikovat verbálně i písemně, používat komunikační technologie a mít pozitivní postoj ke komunikaci s druhými. Dále je důležitá schopnost kriticky vyhodnocovat situace, chtít se osobně angažovat, být iniciativní při řešení problémů a překážek, umět se podělit s druhými o úkoly a být zodpovědný ke spolupráci na společném cíli. Neměli bychom zapomenout na to, jak je důležité zajímat se o svět kolem nás. V rámci kompetencí pro život však vnímám také potřebné schopnosti v osobní rovině jako: rozumět svým slabým a silným stránkám a najít si zaměstnání, které mi přináší radost a osobní kreativitu; dokázat odpočívat a relaxovat a umět oddělit své soukromí od tíživých pracovních potíží – i naopak; nepřenášet svoji nespokojenost na druhé, najít si osobní cestu pro péči o své vlastní fyzické a psychické zdraví, zajistit si své radostné a optimistické rodinné zázemí a skupinu prima přátel, umět si užít pocit radosti a spokojenosti ze svých činů, umět si užívat radost a využívat příležitostí „tady a teď“…

V naší škole budujeme „proživotní“ schopnosti žáků montessori způsobem výuky – mimo jiné se učíme ve věkově smíšených třídách, děti hodně spolupracují a jsou zapojeny do plánování i řešení komplikací a konfliktů. Nezbytná je mírová a vzájemně respektující komunikace mezi dětmi a učiteli. 

Petr Šíma / Gymnázium Botičská, Praha

My jsme se ve škole při vzniku školního vzdělávacího programu snažili o to, abychom se dohodli na konceptu, jak učit to, co má smysl, a každý si pak rozhoduje, jak to učit, aby to mělo šťávu. A to je podle mě nejdůležitější – když studenti uvidí, že jim předávám něco, o čem jsem přesvědčen, že má smysl, budou to tak taky vnímat. A když se povede najít forma, která studenty baví, je to vždycky výhra. Když se díky mým hodinám třeba jen trochu vylepší v tom koukat kriticky na informace, které čtou, když se naučí vyjadřovat názor a myšlenku, když se naučí poslouchat názory jiných, tak to jsou přesně ty soft skills, které chci, aby si od nás odnesli.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.