Od pondělí do pátku, od září do června je nutné vybavit potomka do školy svačinou, která mu má dodat energii k pilnému studiu. Navíc musí být natolik lákavá, aby neskončila někde v hloubi batohu, případně rovnou v koši. Není to jednoduchý úkol.
Chleba nebo rohlík s něčím je definitivně out, banány a nakrájená jablka zhnědnou už po cestě do školy, a spolužáci navíc o přestávce vybalují pochoutky typu mastné a v cukru obalené koblihy nebo pytlík chipsů z večerky na rohu. Má vůbec každodenní vymýšlení a vyrábění svačin smysl?
Domácí je nejlepší
Podle Margit Slimákové, české průkopnice zdravého stravování, jsou domácí svačiny tou nejčerstvější (a často také nejlevnější) variantou. „Pokud připravujete dětem domácí svačiny, nakládáte efektivně se zdroji, protože můžete sáhnout po obalech pro opakované použití. Ukazujete dětem, jak si promýšlet a připravovat jídlo a starat se o vlastní zdraví. Můžete jim připravit jídlo podle jejich specifické chuti, a navíc si můžete být jistí, co přesně obsahuje.“
Svačina do školy v pojetí Margit Slimákové ale určitě neznamená obligátní rohlík se šunkou nebo sýrem. Možností je celá řada, ale pokud chcete svým dětem chystat zdravější dobroty, do začátku se nevyhnete menším investicím. Je vhodné si pořídit domů nějaké vločky, slunečnicová, dýňová a chia semínka, sušené ovoce a oříšky, pokud na ně samozřejmě nemáte alergii. Ovoce, zelenina a luštěniny budou také potřeba.
Pusťte k tomu děti
Příprava svačinek se nemusí stát dennodenní řeholí pro rodiče. Děti se obvykle do vaření a přípravy jídla rády zapojují. Možná občas něco rozbijí nebo upatlají, ale také se leccos naučí. Zdokonalí se v matematice (sčítání nebo dělení v kuchyni musejí používat běžně), čtení, dodržování postupů. Dostanou možnost zkoumat chutě a různé konzistence potravin, vytvářet kombinace. Procvičí si jemnou motoriku, získají dovednosti důležité pro praktický život a také podpoří své sebevědomí a pocit zodpovědnosti.
Vařila maminka kašičku
Kaši můžete dětem připravit klidně i den předem, a vařit se vůbec nemusí! Základ je jednoduchý: vezmete sklenici o objemu cca 250ml se šroubovacím uzávěrem, do poloviny nasypete vločky, přimícháte lžičku chia semínek (nabydou a dodají krémovitou konzistenci) a zalijete mlékem, které může být kravské, kozí, nebo třeba rostlinné. Další vrstvou může být třeba hustý jogurt nebo tvaroh, které dodají bílkoviny. Doplňte ovocem čerstvým i sušeným, oříšky, domácí marmeládou nebo jejich kombinací. Nechte přes noc odpočívat v lednici, ráno jen přehoďte do aktovky.
Ovocný jogurt nemusíte koupit v obchodě
Pokud si vaše děti už zvykly na sladkou chuť kupovaných ovocných jogurtů, můžete zkusit zdravější variantu, radí Margit Slimáková. „Kupte obyčejný bílý jogurt nebo tvaroh a dochuťte ho ovocem. Můžete podusit jablka nebo hrušky s troškou vody a skořicí. Zmražené bobulovité ovoce můžete rozmixovat s datlemi nebo rozinkami, vytvoříte tak zajímavou polevu. A pokud chcete, doplňte dezert nějakými opraženými vločkami nebo semínky, které budou hezky křupat a z výživového hlediska svačinu dobře doplní,“ vysvětluje Margit Slimáková.
Nejen sladkým živo je dítě
Sladké a ovocné svačiny je dobré prostřídat i něčím slaným. Pokud se chceme vyhnout „rohlíku s něčím“, je možné dětem do krabičky nakrájet třeba obilné placky, kváskové pečivo nebo zeleninu typu mrkve, okurky a papriky. K tomu jim připravte dip z tvarohu či jogurtu nebo pomazánku. Margit Slimáková doporučuje sáhnout po těch luštěninových, třeba z červené čočky, která dětem dodá dostatek kvalitních minerálů a bílkovin.
„Opečte na oleji trochu cibulky, česneku a mrkve. Přidejte červenou čočku, vývar či vodu a duste, dokud se tekutina neodpaří. Přidejte sůl, pepř, koření podle chuti, nadrobno nakrájená rajčata, a po vychladnutí mažte na obilné placky nebo kváskové pečivo,“ radí Margit Slimáková.
Mami, proč on může, a já ne?
Jedna věc je svačinu vymyslet a připravit, zcela jinou disciplínou pak je zařídit, aby ji potomek skutečně snědl. Dost často se stává, že dítě s radostí a chutí jí třeba křížaly nebo nakrájenou mrkev – ovšem přesně do chvíle, než se vynoří spolužák či spolužačka s croissantem v celofánu o trvanlivosti dva roky. Mami, proč on může, a já ne? ptají se pak ukřivděně vaše děti.
„V tomto bych byla nekompromisní. Když se rozhlížím, vidím, že čím dál víc rodin se zabývá tím, jak se stravují. Škola by měla být místem, kde se děti učí zdravému životnímu stylu. Viděla jsem školy, kde se rodiče byli ochotní domluvit na tom, že svým dětem nebudou dávat s sebou sladké nebo slané pochutiny, ale skutečné jídlo,“ říká Margit Slimáková. „Vzhledem ke zdravotnímu stavu české populace a rostoucí obezitě dětí se domnívám, že se touto cestou postupně budou muset vydat všechny školy. Bude to ale bohužel ještě nějakou dobu trvat.“
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.