Přijímačky on-line. Jaké to bylo a na co si dát pozor? Filip a Bára sdílejí své zkušenosti

První písemné testy má za sebou Filip, maturant z Litomyšle. Jeho vysněná Fakulta sociálních věd UK, kde chce studovat žurnalistiku, totiž zvolila cestu Scio testů, které se vyplňují online. Filip se přihlásil na dva termíny, jeden už má za sebou, druhý ho ještě čeká. Devatenáctiletá Barbora z nedaleké České Třebové letos maturuje na gymnáziu, hlásí se na pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Hradec Králové. První ostré testy ji čekají koncem dubna do Brna a budou také on-line. „Jak budou vypadat přijímačky do Hradce a Olomouce, to zatím netuším. Vím jen, že proběhnou někdy na konci května, a tipuji, že budou také přes počítač,“ říká.

Je to na školách, studenti musejí sledovat webové stránky

Podobu přijímacího řízení si i za normálních okolností mohou vysoké školy zvolit zcela podle svého uvážení. Některé školy a fakulty jdou cestou Scio testů a následných ústních zkoušek, jiné si sestavují testy vlastní. Letos navíc situaci komplikuje nejistota ohledně dalšího vývoje koronavirových statistik.

Rámec připravilo ministerstvo školství, když vysokým školám rozvolnilo pravidla a nechalo všechno na nich. „Školám to umožňuje flexibilně upravovat podmínky přijímacích zkoušek, stanovit jiný termín a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu, popřípadě stanovit jinou formu, obsah a nebo kritéria pro vyhodnocení přijímací zkoušky,“ říká mluvčí resortu školství Aneta Lednová. Kdo chce být v obraze, musí sledovat stránky své vybrané školy.

Volání na helplinku přináší další stres, stěžuje si student Filip

Studenti, kteří skládají přijímací zkoušky formou Scio testů, mohou už mít některý z termínů za sebou, podobně jako Filip z Litomyšle. Nejpozději pět dní před zkouškou musejí projít takzvaným onboardingem, kdy si vyzkouší, zda jeho počítač testy „utáhne“, jestli mu funguje kamera a mikrofon a má dostatek volného místa na disku. Filip byl připraven využít svůj starší, nicméně pořád slušný notebook, na němž absolvuje distanční výuku. „Jenže najednou mi zamrzla webkamera, nechápu proč,“ popisuje svou zkušenost. Strávil nějaký čas telefonáty na linku Scio, později i na technickou podporu. Zkoušku nakonec musel dělat na rodinném stolním počítači, což s sebou neslo zase jinou výzvu: nutnost naskenovat místnost s pomocí zrcadla, aby bylo zřejmé, že nikde neschovává mobil, kalkulačku, sluchátka nebo skrytého kamaráda jako nápovědu.

V den zkoušky (po opětovném naskenování pokoje) mu přišel odkaz na test, který je třeba v časovém limitu jedné minuty otevřít. To se Filipovi nepovedlo, takže následovaly další telefonáty. „Ve Sciu měli pořád obsazeno, asi nás takových zoufalců bylo víc,“ usmívá se. Nakonec se podařilo test „rozchodit“, takže se do něj mohl pustit. Samotné otázky mu těžké nebo zákeřné nepřišly, trénoval je koneckonců předem. „Spíš mě rozhodily takové ty věci okolo. Měl jsem připravené dva papíry na poznámky, ty jsem zaplnil češtinou, ale nemohl jsem se sehnout pro další, abych nebyl ze zkoušky vyloučen. Papír na poznámky se totiž předem ukazuje na kameru, aby bylo vidět, že je prázdný,“ vysvětluje Filip. „Takže když ke konci přišly takové ty logické otázky typu Petr je větší než Martin, ale Martin není menší než Tomáš, jak vysoký je Adam, už jsem neměl kam si je rozepsat.“ Co udělá Filip při dalším termínu jinak? „Papírů si určitě nachystám víc, taky pití si vezmu láhev, a ne skleničku. Pak si líp zařídím prostředí, zatáhnu rolety, aby mi nesvítilo do očí,“ plánuje.

Nemůžu pracovat, jak jsem zvyklá, svěřuje se Barbora

Na přijímačky distanční formou se už chystají i školy, které systém Scio nevyužívají. Například Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity už se s uchazeči on-line spojila na technické zkoušce. „Všichni jsme se připojili, museli jsme mít zapnutý mikrofon a kameru. Napřed nám vysvětlili, jak to bude všechno probíhat, co se smí a nesmí, a pak jsme si otevřeli vzorový test,“ vypráví Bára. Ani jí nepřipadaly otázky příliš náročné, protože v uplynulých měsících strávila procházením podobných testů mnoho hodin.

„Spíš mě rozhodilo, že si nemůžu nastavit strategii, jak jsem zvyklá. Když píšu ve škole test, tak ho proletím očima, začnu tím, co zaručeně vím, a postupně se pak propracuji k tomu nejtěžšímu. Tady to ale nejde, protože vždycky vidíte jen jednu otázku a netušíte, co bude dál. Nemůžete se tedy dobře rozhodnout, jestli se vám vyplatí třeba počítat příklad znovu, když vám napoprvé nevyšel,“ vysvětluje hnědooká brunetka.

Co když vám spadne papír na zem? Snad budou školy shovívavé

Proti každému rozhodnutí o nepřijetí ke studiu může neúspěšný uchazeč podat odvolání. O odvolání rozhoduje děkan fakulty, přičemž následně neúspěšný uchazeč může podat žalobu u soudu. „I pokud by uchazeč nebyl přijat nikoliv pro své výsledky v testu, ale pro technické problémy, diskvalifikaci z důvodu odběhnutí si na záchod nebo výpadku internetu, může podat odvolání. Jak by ale dopadlo, je nejasné,” říká advokátka Alice Frýbová. Výpadek internetového připojení, spadnutí poznámek na zem a podobně totiž nemusí být vnímány jako „problém" na straně vysoké školy, ale problém na straně uchazeče.

„Vysoká škola to může přirovnat k situaci, jako když má mít uchazeč na klasické přijímací zkoušky kalkulačku nebo tabulky, ale on si je zapomene. Na druhou stranu bude tento rok prakticky první, kdy on-line přijímačky bude dělat tak velké procento žáků, proto by mohly být vysoké školy při vyřizování odvolání shovívavé,” vysvětluje Alice Frýbová.

Bára i Filip věří, že se nakonec na nějakou školu dostanou, i když první testy berou spíš jako takové zkušební. Oba se hlavně těší, až budou mít přijímačky za sebou, a budou vědět, co dál. „S počítači jsem celkem šikovný, učím se stříhat videa a tak, ale musím říct, že už jich mám za letošek plné zuby,“ říká Filip. „Stokrát raději bych si ty školy objel, sedl si někam do posluchárny a testy si napsal na papíře. Stres kolem toho, že mi nejde kamera nebo vypadává připojení, je hrozně nepříjemný. Hlásím se i na soukromou školu, tam po mně chtěli spíš praktické úkoly, abych prokázal zájem o studium. To mi v dnešní době přijde mnohem férovější.“

„Papírovým“ testům by dala přednost i Barbora. „Aspoň bych se do těch škol podívala, vždyť jsem nemohla absolvovat ani dny otevřených dveří,“ říká. „Ale čert vzal přijímačky; hlavně, ať už je situace s covidem klidnější a můžu na podzim nastoupit na prezenční výuku. To si přeju ze všeho nejvíc.“

Podívejte se na návod, jak přijímací zkoušky zvládnout:

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.