Školka, která má nejlepší jídlo v Česku. Jak to dělá? Je to o lidech, spíš než o penězích

Těsně před devátou ráno se otevírají dřevěné dveře a ke stolečkům v jídelně MŠ Semínko v Toulcově dvoře v Praze usedá téměř padesátka dětí od 3 do 6 let. Berou si talířky a učitelé jim servírují dopolední svačinku – plátky kváskového chleba s drožďovou pomazánkou, tyčinky z papriky a mrkve. Do hrníčků nalévají podle přání mléko, neslazený čaj nebo vodu. Krajíčky rychle mizí, některé děti si samy jdou namazat další.

Pak děti vybíhají ven a z kuchyně zavoní oběd. Na sporáku probublává gulášová polévka z bio hovězího masa a brambor, v dalším hrnci paní kuchařka míchá hlívu ústřičnou. Ta se bude k obědu podávat se zeleninou, bulgurem, sýrem a rajčátky.

Učitelky dětem chystají balíčky na dopolední putování s Mikulášem. Najdou v nich pytlík křížal, rozinek, několik ořechů a mandarinku. „Školku jsme před 15 lety zakládali už s tím, že chceme děti vést ke zdravému životnímu stylu. Děti jsou venku za každého počasí několik hodin denně a velmi nám záleží na tom, co jedí. Rodiče si nás s tím už vybírají,“ říká ředitelka školky Magdaléna Kapuciánová.

Bulgur, kamut, quinoa… ale také hovězí a mléko

Děti ze školky, která prosazuje zdravý životní styl, nejsou živé z kořínků, vloček a zelí. I v rámci daných výživových norem se dá vařit zdravě. „Jsme školka s akreditací MŠMT, musíme tedy plnit i všechna nařízení, spotřební koš a tak dále,“ říká Iveta Garciová, vedoucí školní jídelny. „Chodí k nám inspekce i kontroly z hygieny a vše musíme mít v pořádku. Obsah masa v jídelníčku neplníme každý měsíc na sto procent, ale to je podle vyhlášky možné. Maso mívají děti jako hlavní chod dvakrát týdně a k tomu masové vývary, a to stačí,“ dodává.

Ke každému jídlu tu dětem servírují čerstvé ovoce nebo zeleninu, přidaný cukr používá školní jídelna jen velmi omezeně, nevaří se tu z polotovarů. Pokud mají děti ke svačině třeba pohankovou kaši, osladí se medem, datlovým sirupem nebo sušeným či čerstvým ovocem, stejně jako moučníky. K pití mají děti hlavně vodu, ale také neslazené čaje nebo mléko, v létě ředěný mošt. Ve školním řádu je přímo zakázáno podávat dětem cukrovinky na půdě školky. Výjimkou nejsou ani různé oslavy – učitelé vybízejí rodiče k tomu, aby raději přinesli čerstvé či sušené ovoce, nebo třeba domácí mrkvové muffiny.

Většinou nám tu nezbyde nic

A jedí děti zdravou stravu s chutí? Nedožadují se smažených rybích prstů nebo sladkého kakaa? Školka na to jde chytře. „V září, když přijdou nováčci, vaříme spíš klasičtější jídla, aby si mohly v klidu zvykat na samotné prostředí školky a neřešily jídlo. Třeba pohanku jim dáme napřed do polévky, aby ji vyzkoušely v malém, než jim ji naservírujeme jako přílohu. Máme pravidlo, že každé jídlo musí děti alespoň ochutnat, než ho odmítnou. Většinou si ale spíš chodí přidat. Některé jdou i pětkrát a obvykle nám tu nic moc nezbyde,“ vypráví Iveta Garciová.

„Kolem školky se vytvořila i rodičovská komunita. Rodiče si k nám chodí pro recepty a ptají se – jak to děláte, že u vás čočku jí, a doma mi ji vrací? I na různých akcích pro rodiny se tu čile předávají recepty, rodiče se inspirují u nás i u sebe navzájem, a my z toho máme radost,“ dodává k tomu.

Součástí zdravého životního stylu je i respekt k přírodě. Děti by se měly dozvědět, odkud se jídlo na talíři bere, znát suroviny, ze kterých se vyrábí, měly by se vyhýbat plýtvání. V MŠ Semínko chodí často na farmu hospodářských zvířat, která v Toulcově dvoře funguje. Děti si můžou umlít mouku, mají možnost si samy něco upéct nebo uvařit, na jaro se chystá návštěva jedné z nejlepších pražských pekáren, přímo do školky by měl své řemeslo přijít předvést řezník.

Není to jen o penězích

V MŠ Semínko platí rodiče za celodenní stravování včetně pitného režimu svých dětí 70 Kč za den – zhruba dvakrát tolik, než v běžných školkách. Výrazně zdravější jídlo ale nemusí být o tolik dražší než česká školková klasika. Například luštěniny nebo obiloviny se dají koupit ve velkých baleních a výrazně tím ušetřit. Namísto různých müsli tyčinek a dalších pochutin je možné upéct domácí koláč nebo buchtu. Podle ředitelky Magdalény Kapuciánové je ale potřeba, aby veškerý personál táhl za jeden provaz, sdílel nadšení pro věc a přicházel s nápady – a to včetně kuchařek, které musejí přijmout třeba to, že například smažený řízek na jídelníčku nebude.

„Někteří ředitelé škol, školek a školních jídelen se často obávají, že když budou chtít přejít na zdravější stravování nebo se zapojit do programu Skutečně zdravá škola, že to pro ně bude namáhavé a budou už pořád jenom řešit, co dětem uvařit. V programu je jim ale k dispozici velká podpora. Metodici poradí s tím, jaké konkrétní výrobky nakupovat, kde například sehnat maso nebo zeleninu z farmy, poskytnou i kuchařku s recepty. Takže práce to na začátku určitě je, ale škola na ni není sama,“ vysvětluje Iveta Garciová.

Mateřská škola Semínko se s námi podělila o dva zdravé recepty:

Bramborovo-jáhlové šťouchance

Brambory

Jáhly

Česnek

Jarní cibulka

Máslo

Majoránka

Sůl

(Může být i mléko, záleží na tom, jakou chcete mít konzistenci.)

Uvařené a rozšťouchané brambory smícháme s uvařenými jáhly, rozetřeným česnekem, máslem, majoránkou a orestovanou jarní cibulkou.

Podáváme nejlépe se zeleným hráškem uvařeným na másle.

Cizrna zapečená s rajčaty a mozzarellou

Cizrna

Rajčata sterilovaná loupaná

Rajčatový protlak

Cibule

Pórek

Cuketa

Paprika

Jarní cibulka

Česnek

Mozzarella

Olivový olej

Sůl, cukr, oregano, bazalka, tymián

Cizrnu namočit a následně uvařit. ½ cizrny rozmixovat a ½ nechat vcelku. Z ostatních surovin (vyjma mozzarelly) uvaříme omáčku, do které vmícháme cizrnu. Nalijeme na vymazaný pekáč, poklademe plátky mozzarelly a pečeme na 180 stupňů po dobu cca 30 minut.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.