Tomáš Feřtek: Testy přijímacích zkoušek na střední školu - zbraň hromadného ničení. Generujeme řady pologramotných deváťáků

Testy zpracovala firma, která vydělává na rodičovském strachu z přijímaček organizováním přípravných kurzů. Má v té oblasti slušnou pověst a rozhodně existují i horší. Tak v čem je problém? Co je špatného na tom, že dítě umí určit… Vždyť to opravdu je učivo předepsané základním školám a leccos z toho opravdu v přijímačkách bude.

Problém to je. Nejde totiž o to, zda někdo umí, nebo neumí něco určit a pojmenovat lingvistickým termínem, ale co se vinou pilování téhle pro většinu populace neužitečné znalosti nenaučí. Čas na výuku je omezený a zrovna dílny čtení nebo psaní jsou časově náročná činnost.  Jenže zajímá někoho, zda dítě, které chce jít na maturitní střední školu, umí přesně číst a přesně psát? Což by tam mimochodem opravdu užilo.

Ne, na to se nikdo neptá.  Zkoušíme věci, které jsou užitečné (a opravdu jen některé) možná pro mě, který se redigováním a psaním živím. A leccos z toho jsem musel v praxi dostudovat. Jenže v deváté třídě, zvláště pokud se vyjadřujete v holých větách nebo jednoduchých souvětích a pro jistotu píšete co nejméně, je to jalová znalost. Kromě jiného proto, že pokud ji prakticky nepoužíváte, rychle ji zapomenete. Jenže jste kvůli ní ztratili čas, v němž jste se mohli naučit něco užitečného.

V tomto smyslu jsou testy přijímacích zkoušek zbraní hromadného ničení vzdělanosti. Rodiče a učitelé z nich čtou jako z orákula příští osudy svých dětí a žáků. A co tam vidí? Co požadují bohové vzdělávání? Žádná schopnost vyjádřit písemně zajímavé myšlenky, žádná schopnost přesně interpretovat text; jen češtinářský teror jako falešný obraz toho, co to znamená „umět češtinu“.

Mimochodem v matematice je to velmi pravděpodobně to samé, nedávno se na to téma diskutovalo na semináři České jednoty matematiků a fyziků. Trénujeme úpravy rovnic a algebraických výrazů, s nimiž se v praxi setká tak procento populace, a navíc je dnes umí vyřešit každý druhý mobil, ale děti v devítce neumí sestavit tu nejjednodušší rovnici a používat trojčlenku. O čemž svědčí právě výsledky některých úloh v jednotných přijímačkách.

Nevzděláváme populaci lingvistů, ale lidi, po kterých bychom měli chtít, aby pochopili, co se doopravdy píše v novinách, aby rádi četli i beletrii a uměli napsat bez chyb obchodní dopis, post na Facebook nebo blog. Aktuální podobou přijímaček však jen rozšiřujeme řady pologramotných deváťáků, kteří neumí pořádně mluvit, číst ani psát - a maskují to tím, že v přijímacím testu správně určili personifikaci a neurčité a záporné zájmeno.

Sloupek vyšel 19.2. na blogu autora v Respektu.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.