U školy zaměřené na taneční a dramatickou výchovu má vzniknout fotbalové hřiště. Rodiče sepsali petici

Proč jste se postavili proti plánu postavit u vaší školy multifunkční sportovní hřiště?

Škola je v blízkosti magistrály a okolní pozemky mají být zastavěny administrativními budovami. Projekt na rekonstrukci stávajícího hřiště, které je nyní uzavřené, počítal s vykácením stromořadí topolů. To byl první důvod našich rozpaků. Hřiště se má navíc rozšířit i na úkor dosud travnatých ploch. Přitom zeleň má svou důležitou funkci: vytváří stín, zachytává polétavý prach, ochlazuje vzduch v teplých měsících.

Také nás překvapilo, že jde o projekt na fotbalové hřiště s atestací FAČR, když základní škola, u které má stát, je zaměřená na taneční pohybovou a dramatickou výchovu. A když jsme se začali zajímat o plánovaný typ povrchu s umělou trávou a gumovým vsypem - což má být granulát z až dvaceti tisíc pneumatik - zjistili jsme, že obsahuje velké množství toxických látek. Některé městské samosprávy z USA, Holandska nebo Švédska tyto povrchy již odmítají. O toto téma se začala zajímat i Evropská komise. Nehledě na to, že na umělých površích hrozí až trojnásobné riziko zranění.

Jak by hřiště u školy mělo podle vás vypadat?

Chtěli bychom, aby bylo multifunkční ve smyslu, že prostor bude sloužit i jinak než jako sportovní hřiště -  třeba jako výuková zahrada, zelená třída, místo pro relaxaci, a to vše s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.

Jak jste zjišťovali, co si o projektu myslí ostatní rodiče?

Kolem školy funguje místní komunita, součástí školy je i mateřská školka a rodiče se často znají už dlouho, takže komunikace není problém a spolupráce funguje skvěle. Před koncem školního roku jsme sepsali petici, ve které jsme žádali veřejnou debatu o budoucí podobě hřiště. Během června ji podepsalo přes 300 lidí.

Jak na vaši iniciativu reagovala škola?

Vedení školy nás odkázalo na jednání se zřizovatelem a zadavatelem hřiště, což je Městská část Prahy 4. Naše škola nové hřiště skutečně nutně potřebuje proto, aby mohla plnit školní a rámcový vzdělávací plán. Škola má také obavu z topolového stromořadí, považuje ho za nebezpečné. Ale  dendrologické posudky, které prověřila nedávná vichřice, hodnotí stromy jako velmi dobré, tedy dvojkou z pěti možných známek ze stupnice stejné jako ve škole.

A jaký je postoj městské části?

Během letních měsíců jsme iniciovali schůzky napříč politickým spektrem. Sešli jsme se třeba se členy školské komise i s některými zastupiteli, kteří projevili o jednání zájem. Vedení radnice změnu projektu neodmítá. V brzké době nás tedy čeká veřejná debata o budoucí podobě hřiště. Rada MČ P4 potom rozhodne, jak se bude dál postupovat, zda se současný projekt bude realizovat nebo se předělá nebo jestli vznikne nové zadání. My bychom si přáli větší zapojení veřejnosti i dětí při rozhodování o jeho podobě.

Co pro vás bylo v celém procesu nejtěžší a co vás naopak příjemně překvapilo?

Jako nejtěžší pro nás bylo dostat se k projektu, který nebyl nikde prezentován. Nezaregistrovali jsme, že by proběhla analýza potřeb, o konkrétní podobě hřiště nikdo moc nemluvil. Příjemně nás překvapilo zjištění, že existuje mnoho organizací, které se zabývají zapojením dětí do plánování jim určených prostor a zasazují se o vznik hřišť nového typu jako je třeba nadace Proměny Karla Komárka, Město přátelské dětem nebo Architekti ve škole. Také jsme rádi, že jsme navázali nové sousedské vztahy, to považuji za nejpříjemnější.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.