Co vypadalo jako bizár, se ukázalo jako funkční. Jak v Německu zakládali první lesní školku

Jak byste přesvědčila rodiče, kteří o lesních školkách nic nevědí, možná jim i připadají podezřelé a nemyslí si, že trávit většinu času venku bez ohledu na počasí je pro děti dobré - že lesní školky jsou fajn a velmi užitečné?

Řekla bych jim, že to je přirozené a že to vidím na vlastní oči po celých dvacet pět let, co vedeme naši lesní školku. Být venku je přirozené i pro dospělé, ale v posledních desetiletích jsme spíš zalezlí v kancelářích, děti ve třídách. A i odpoledne, po škole, jsou děti hodně doma nebo na nějakých kroužcích, často zase uvnitř. A nastal čas to změnit, s ohledem na jejich prospěch.

Před tím, než jste založila lesní školku, jste pracovala v běžné školce. Co vám tam nevyhovovalo?

Chodili jsme s dětmi ven, jen když bylo hezky. Žiju v severním Německu a to bylo třeba jen jednou týdně. A venku jsme byli někdy jen patnáct minut. Všeobecná představa tehdy byla, že děti se snadno mohou nachladit a onemocnět, a taky zašpinit, takže to za to nestojí. A tak jsme my učitelky byly většinu času zavřené s dvaceti pěti dětmi ve třídě. To se mi moc nelíbilo. Ale pak jsem jednou musela jít k zubaři a tam na mě čekal nápad.

U zubaře?

Ano, dnes by to asi bylo spíš na internetu, ale to internet ještě nebyl. V čekárně ležely noviny a v  nich byl dopis maminky, která vzala děti na návštěvu do lesní školky v Dánsku. Hrozně mě to zaujalo – lesní školka? A tak jsme se s kamarádkou Kerstin rozhodly, že se tam taky zajedeme podívat.

Co bylo za roční období?

Bylo to v lednu. Nemluvíme dánsky a učitelé tam nemluvili anglicky, takže jsme mohly jen pozorovat, co se tam děje. Strávily jsme tam tři dny a byly jsme ohromené. Děti byly venku celý den, a nebyla jim zima! A vypadaly šťastně. Natočily jsme na kameru krátké video a vrátily jsme se do Německa s odhodláním, že chceme takovou školku i u nás.

To asi chvíli trvalo

Zabralo nám to dva roky tvrdé práce. Úřady naši žádost nejdřív zamítly. Důvod byl, že to je nebezpečné a nehygienické a taky že děti se v takových podmínkách nenaučí to, co mají, a nebudou pak připravené na nástup do školy. Stály jsme o status veřejné školy, aby k nám mohl chodit kdokoli a nemusel platit. Taky jsme chtěly jít příkladem, vytvořit model k následování. Nakonec jsme povolení dostaly. Obec nám řekla „ok, tak to tedy zkuste, ale budeme vás velmi bedlivě sledovat“.

Jaký typ rodičů k vám vodí děti?

Nejdřív to byli zejména takoví, co hledají alternativu k běžné školce. Ale dnes máme děti z různých rodin, i takových, které dřív o lesních školkách nikdy neuvažovaly. Kontaktujeme je samy, klidně zaklepeme na dveře a naši školku jim představíme. A někteří řeknou „vlastně proč ne, zkusíme to.“

Petra Jäger je zakladatelkou první oficiální lesní mateřské školy v Německu. Školku ve Flensburgu začala budovat společně s Kerstin Jebsenovou a týmem pedagogů a psychologů na konci září roku 1991. Otevřeli v roce 1993. V Německu od té doby vzniklo přes dva tisíce lesních školek.  Petra Jäger byla jednou z osobností konference lídrů hnutí lesních mateřských škol z celé Evropy, která se konala v Praze 29. listopadu – 2. prosince 2017. Organizátorem byla Asociace lesních mateřských škol.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.