přečtěte si novou knihu Chci se ti podívat do očí

Svalování viny na oběť funguje jako naše ochrana, říká psycholožka v podcastu Heroine O životě

10. únor 2022
14 484

Může si někdy oběť za domácí násilí tak trochu sama? Je pochopitelné, že muž je agresivní, když se žena náležitě nestará o domácnost? A proč je pro ženy tak těžké násilný vztah opustit? V podcastu Heroine O životě s Branislavou Marvánovou Vargovou, vedoucí poradny Rosa pro oběti domácího násilí, zjišťujeme, co si jako společnost myslíme, že víme o domácím násilí, a co bychom o něm skutečně vědět měli.

„Za násilí je zodpovědný vždy ten, kdo se ho dopouští,“ připomíná Branislava Marvánová Vargová, která vede poradnu pro oběti domácího násilí centra Rosa. „Určitá tendence svalovat vinu na oběť je bohužel ve společnosti dost rozšířená. Může to být spojeno s dalšími předsudky. Ale může to být i obranný mechanismus lidí, pro které je obtížné pochopit, že někdo blízký, kdo vás má mít rád a s kým máte zažívat pocit bezpečí, se může chovat velmi agresivně a brutálně,“ říká v podcastu Heroine O životě.

Poslechněte si druhý díl podcastu Heroine O životě:

Pro ženy, které násilí ve vztahu čelí, mohou názory jejich okolí být velkou překážkou v tom, aby svou situaci řešily. Jedním z názorů, který je ve společnosti rozšířený, je právě ten, že oběť si za násilí může alespoň částečně sama. Přitom je tu výrazný rozdíl v názorech mužů a žen. Myslí si to 37 % mužů a 15 % žen. Zjistil to výzkum, který v rámci kampaně Ikea za bezpečný domov vznikl ve spolupráci Univerzity Karlovy a Koalice NeNa.

Neexistuje typická oběť nebo typický pachatel domácího násilí. Týká se všech vzdělanostních i socioekonomických skupin. Tím pádem jsme z určitého pohledu ohroženi všichni.

„Když půjdeme k jádru problému, zjistíme, že neexistuje typická oběť nebo typický pachatel domácího násilí. Týká se to všech vzdělanostních i socioekonomických skupin. To je pro spoustu lidí těžko vstřebatelné,“ vysvětluje psycholožka. „Protože tím pádem jsme z určitého pohledu ohroženi všichni. Nikdo z nás neumí předpovídat, jestli se partner bude dopouštět násilí, nebo nebude. To svalování viny na oběť funguje jako naše ochrana ve smyslu: Aha, ona udělala tohle, to já bych neudělala, takže mě se to netýká.“

Foto: Heroine

Podcast Heroine O životě. Rozhovory o životě, smrti a krizích mezi tím. Ilona Kleníková si s hosty podcastu povídá o porodech, o přijetí smrti nebo o předsudcích kolem domácího násilí. Podcast o vážných věcech, které patří k životu, poslouchejte na Heroine.cz, na Spotify nebo Apple Podcast

Domácí násilí není emoční výbuch

Výzkum také zjistil, že máme tendenci násilí omlouvat. 31 % respondentů považuje za pochopitelné, že jsou muži nervózní a někdy agresivní, protože jsou zodpovědní za veškeré finanční starosti rodiny. „Je potřeba připomenout, že neexistuje omluva pro násilí,“ říká Branislava Marvánová Vargová v podcastu. „Když začneme uvažovat o tom, že nějaká forma násilí je omluvitelná, posouváme hranici k tomu, aby bylo akceptováno víc a víc. To, že někdo může být podrážděný nebo ve stresu, neopravňuje nikoho, aby se choval agresivně. Pokud jsou lidé ve stresu z práce, také nejdou a nedají pěstí svému šéfovi.“

„Často si lidé myslí, že je tam nějaký spouštěč, něco, co tu agresi vyprovokuje. ‚To jsi teda musela udělat něco hrozného, když ti způsobil takové zranění‘ – a podobně,“ pokračuje psycholožka. „Ale domácí násilí není o nezvládnutí emocí, není to emoční výbuch, je o systematické kontrole a zneužívání moci. Násilí jako takové je využíváno jako nástroj, jak si tu kontrolu udržet,“ vysvětluje.

Jakou roli hrají v domácím násilí genderové nerovnosti? Proč by si oběti měly ukládat důkazy o násilí a výhrůžkách, i když nejsou připravené svou situaci řešit? Jak poznáme, že někdo z našeho okolí čelí násilí ve vztahu? A co bychom rozhodně neměli dělat, když chceme oběti pomoct? 

Poslechněte si celý rozhovor s psycholožkou Branislavou Marvánovou Vargovou, odbornicí na domácí násilí centra Rosa.

Podcast Heroine O životě je dostupný také na SpotifyApple Podcast.

Popup se zavře za 8s