„Jako mladou novinářku vás lidé neberou vážně.“ Získala Pulitzera, učí, jak poznat fake news
Pracovala pro prestižní deník The New York Times nebo investigativní skupinu Bellingcat. Americká novinářka Brenna Smith se zaměřuje především na fake news a na ověřování fotografií, které letos přijela vyučovat na pozvání nadace Bakala Foundation na pražskou letní školu žurnalistiky Journey. „Ve Spojených státech teď zažíváme období velkých politických rozepří a společenských příkopů,“ zamýšlí se v rozhovoru Heroine.cz. Co podle ní opomíjí Elon Musk? A jaké je to, pracovat ve velkých amerických médiích?
O pojmu fake news toho v posledních letech slýcháme z různých stran hodně: na sociálních sítích, ve zpravodajství, od politiků. Jak byste vysvětlila, co fake news vlastně jsou?
Fake news můžeme rozdělit na dvě různé kategorie: mylné informace a dezinformace. Do první škatulky spadají zprávy, které nejsou pravdivé a šíří se po světě, ale není za nimi žádný špatný záměr. Jsou podobné třeba fámám. Dezinformace naopak mají svůj jasný účel – oklamat příjemce a podpořit určitou ideologii nebo úhel pohledu.
Dá se nějak rozlišit, o kterou z těchto kategorií se v konkrétním případě jedná?
Když jsem pracovala pro The New York Times, strávila jsem hodně času ověřováním fotografií z loňského srpna, kdy se americké vojenské jednotky stahovaly z Afghánistánu. Spousta lidí na sociální sítě přidávala různé fotky nebo videa nebo je sdílela z jiných profilů: často k nim dodávala popisky typu „podívejte se, co se včera dělo v Afghánistánu“. Materiál byl přitom třeba už tři dny starý. Uživatelům pravděpodobně vůbec nešlo o to, někoho zmást: měli prostě špatné informace a neuváženě sdíleli příspěvky z Twitteru. Když se ale spletete a váš příspěvek má velký dosah, můžete pořád nadělat pěknou paseku.
