Zdravotní klauni už dvacet let léčí v českých nemocnicích svou přítomností a v ideálním případě humorem. Nasadí si červený nos, zaťukají na dveře nemocničního pokoje a co se bude dít, až se dveře otevřou, klaun předem netuší. Možná za nimi bude kluk, co si chtěl vzít život. A možná bude úkolem klauna naučit ho radovat se ze života. Jako se to stalo Hance Malaníkové. Připomínáme článek o důležitosti humoru a umění nebrat se vážně.
Máte vážené zaměstnání. Jste vedoucí katedry na umělecké vysoké škole. Máte akademickou kariéru. To se asi nedá dělat s nasazeným červeným nosem. Jak to kloubíte dohromady? Je to pro vás protipól klaunování? Klaunujete i na katedře?
Bude to znít jako bonmot, ale já jsem si jistá, že v současné chvíli je ideální kombinace na jakoukoli vedoucí funkci „žena“ a „klaun“. Svět už je tak divný, že tomu může pomoct buď někdo super empatický – což by ty ženy mohly být, ale samozřejmě to bývají i muži –, nebo někdo úplně bez předsudků – jako klaun. Jsem ve funkci od srpna, takže si to zatím osahávám, ale zkouším šaškovat při různých příležitostech. Zkouším, co ta škola vydrží. Ona je teď otřesená v základech, což je pro DAMU unikátní příležitost.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!