S náhodou se v životě neumíme vyrovnat, říká Sara Polak. Za základ civilizace považuje abstraktní myšlení

O tom, co je to vlastně civilizace a na kolika historických kulturách naše moderní společnost stojí, má podle Sary Polak archeologie poměrně zkreslené představy. Parametry, které k jejich hodnocení používáme, totiž nejsou vždycky dostačující: jeden z nich je podle anglického filozofa a autora knihy Leviathan Thomase Hobbese například písmo.  

„Lidé, kteří nezanechali materiální kulturu, tak nemají na historii žádný hlas. Krásným příkladem je impérium Inků, kteří neměli písmo. Inkové používali jenom systém uzlů, který se jmenoval kipu, a na jeho základě byli schopni organizovat společnost. Modů operandi civilizací je opravdu mnoho,“ zdůrazňuje Polak. Naše chápání ideální společnosti je podle ní zabarvené naším vlastním vnímáním a způsobem, jakým přistupujeme k vědě, medicíně a dalším oblastem lidského bádání. 

Mikolov připomíná, že dřívější populace byly s velkou pravděpodobností stejně inteligentní a schopné jako my. „Kdybychom se podívali do historie, zjistíme, že tehdejší lidé možná neznali to, co známe my, ale znali zase něco jiného. Zároveň měli naši inteligenci, takže mi z toho vychází, že tehdejší svět musel být hrozně rozmanitý a zajímavý.“

Partneři podcastu Future Is Now:

Společnost může být unikát

Teorie státu, které měly ambice obsáhnout všechny rozvinuté formy lidského společenství, jako třeba ta, kterou na konci 19. století formuloval jeden ze zakladatelů sociologie Max Weber, tak podle autorů podcastu ve skutečnosti nemohou mít univerzální platnost.

„Civilizace se od počátku přizpůsobovaly prostředí, ve kterém byly. V Egyptě je jeden Nil, kolem něj trocha oratelné půdy a zbytek tvoří poušť, ve které sami nepřežijete. Když chcete svoje dobroty dostat do Středozemního moře a jste na první katarakty skoro u Súdánu, tak vám nezbývá nic jiného než se kamarádit s lidmi, kteří jsou v současnosti v moderní Alexandrii,“ vysvětluje Polak. Velké teorie podle ní poukazují pouze na povrchové charakteristiky a unikají jim unikátní případy společností, které si své místo vydobyly i bez nich.

Polak s Mikolovem vysvětlují, že společnost a kultura úzce souvisejí s teorií komplexních systémů, využívané kromě sociologie především v přírodních vědách: společenské uspořádání je samo o sobě komplexním systémem, protože jsou jeho části propojené, a celku tak dávají specifické vlastnosti. O tom, jestli jsme společnost jako její součást vůbec schopni změnit, se podle nich dodnes vedou teoretické debaty. Podle Polak je základem naší civilizace abstraktní myšlení a schopnost odevzdat odpovědnost někomu jinému, ať už jde o byrokracii, nebo libovolná božstva. Náhoda nás totiž zneklidňuje, a to nejen v osobní rovině, ale i v té technologické.

Jsme jako jednotlivci předurčeni dělat věci tak, jak nás k tomu nutí společnost? Jak se s touto otázku vypořádá umělá inteligence? A měli bychom se bát toho, že si začne jednou žít vlastním životem? Poslechněte si novou epizodu podcastu Future Is Now! 

Co dalšího se v podcastu dozvíte?

• Věří evoluční biologové ve svobodnou vůli? 
• Co je to emergence a jak propojuje koncept civilizací s umělou inteligencí? 
• Co je to efekt motýlích křídel?

Poslechněte si celý díl na Spotify nebo Apple Podcast.