přečtěte si novou knihu Chci se ti podívat do očí

Do prsou Arichtevy nám nic není. Když se český šoubyznys pustí do body shamingu, tratíme na tom všichni

07. červen 2024
11 896

To, co si myslíte o tělech a vzhledu druhých lidí, nikoho nezajímá. Tuhle větu bychom měli povinně přidat do každé dětské čítanky už od prvního stupně základní školy. Možná tak na sebe v budoucnu všichni budeme hodnější. Hlavně ale předejdeme dalšímu podobnému marastu, jako je kauza kolem herečky Veroniky Arichtevy, dvou úplně normálních prsou a jednoho nevybíravého komentáře.

Dvě prsa, jedny šaty a nespočet reakcí, které vůbec nemusely být. Foto: www.3v1trivjednom.cz

Sociální sítě můžou být skvělé místo. Propojí vás s lidmi z celého světa, inspirují k plnění vlastních tužeb nebo vám umožní se pochlubit s úspěchy přátelům a dalším sledujícím. Jenže i skvělé věci mají potenciál se trochu zvrtnout. A právě pro sociální sítě to platí obzvlášť. Dvěma dobře známými efekty chronického pobytu v online prostředí je pocit mnoha uživatelů, že cokoliv řeknete nebo vzkážete po internetu, je „jenom jako“ a ve skutečném světě se to nepočítá. A pak také poněkud pomýlená představa, že na všechno kolem sebe si musíte názor nejen vytvářet, ale také ho šířit dál.

Kauza kolem Veroniky Arichtevy, která tento týden nakrmila český bulvár, oba nešvary ilustruje naprosto příkladně. Shrnutí pro nezasvěcené: Arichteva si oblékla šaty s hlubokým výstřihem, načež jí do soukromého chatu přistála z účtu jednoho nehtového salonu zpráva se slovy „Tvl, ty kozy – hrůza, děs. Cvičení ti nepomůže“.

Coby tajemná „znalkyně“ se nakonec ukázala manželka herce Filipa Blažka Jolana, majitelka salonu. Arichteva zprávu zveřejnila s komentářem „hejt není názor, ty drndo“, Blažková svoje zbytečné myšlenky na téma hereččina hrudníku a bankovního konta ještě zopakovala – a bylo zažehnuto. Jelikož Jolana Blažková svůj veřejný profil na Instagramu nemá, rozzlobené reakce sledujících se v rozporu s poselstvím Arichtevy přesunuly na profil nicnetušícího Blažka, toho času nejspíš pilujícího otočku v čače. Sama herečka nakonec rozjeté uživatele a uživatelky, kteří Blažkovou v duchu Chammurapiho zákoníku začali s pomyslnými naostřenými vidlemi posílat na plastiku kdečeho a nezúčastněnému Blažkovi vyhrožovat prohrou ve StarDance, krotila s tím, že se jí Blažková nakonec omluvila.

Předně pojďme vypíchnout to pozitivní. Zatímco ještě před pár lety by se na sítích nejspíš strhla debata čistě o tom, jestli ňadra Arichtevy vypadají dostatečně dobře na to, aby vůbec směla být v jakékoli míře viděna na veřejnosti (a několik nejmenovaných českých webů by si následně přihřálo polívčičku anketou o nejkrásnější prsa v českém šoubyznysu), v roce 2024 se pod příspěvkem slavné mámy našla většina povzbuzujících a sympatizujících reakcí od jiných žen i mužů. I některé bulvární články odolaly pokušení se do Veroniky nebo Jolany opřít se sarkastickými poznámkami na vzhled zaobalenými do blahosklonného sexismu. Za to jim patří dík, i když to zdaleka neplatí pro všechny.

Z performance Slay the patriarchy, AVU, Praha, 2024.
Foto: Eliška Dobnerová

Je normální, že jsme nazí. Argument dětmi vnímám jako pokrytecký, říká performerka z AVU

Umění a feminismus

Těžko lze ale ignorovat způsob, jakým se samozvaní obránci Arichtevy okamžitě a samozřejmě chopili stejných zbraní jako samotná Blažková. Osobním útokům zdar! Ať vyhraje ten nejpodlejší. Problém je, že malicherným „přepinkáváním“ posměšků na adresu ženského těla nevyhrává vůbec nikdo, jen se znovu a znovu oživují otřepané stereotypy. Dvě ženy a příslib konfliktu, neodolatelná zábava. Obzvlášť když je jeho předmětem intimní část těla, takže mohou neohrožení klávesnicoví bojovníci přicházet s poklady jako „ať ukáže prsa vaše žena, porovnáme“. 

Co kdybychom radši projednou zkusili pozvednout laťku debaty výš, než jak ji nastavila Jolana Blažková, totiž nad argumentační suterén v podobě porovnávání a objektifikace žen? Zejména když se nenávistným komentářem jeho autorka zvládla z internalizované mizogynie usvědčit sama, žádnou další asistenci k tomu nepotřebovala. Jinak na tom jako společnost zase zbytečně tratíme všichni.

Pro úplnost: nic z toho není chybou samotné Arichtevy. Ačkoliv někdo může povytahovat obočí nad tím, jestli bylo skutečně nutné soukromou zprávu zveřejňovat, faktem je, že bránit sebe sama před (nejen) verbálními útoky je nepopiratelné právo každého. Mezi obranou oblíbené celebrity a pliváním šovinistického jedu je ale zjevně tenká hranice. Kromě toho v sobě malá kauza tohoto týdne obsahuje jedno zásadní poučení – to, jaké má kdo tělo, vůbec není vaše věc. Když z toho vaši věc uděláte, uříznete si leda ostudu. A způsobíte, že se váš muž možná neprotančí až do finále.


Časopis Heroine

Heroine: Předplatné webu na rok

  • Neomezený přístup ke všem textům na webu
  • Čtení bez reklam (jak na PC, tak v mobilu)
  • Nákupem podpoříte redakci Heroine
1290
Časopis Heroine

Heroine: Předplatné webu na měsíc

  • Neomezený přístup ke všem textům na webu
  • Čtení bez reklam (jak na PC, tak v mobilu)
  • Nákupem podpoříte redakci Heroine
129
Popup se zavře za 8s