Nástup AI urychluje proměnu závěrečných písemných prací na vysokých školách. Někde musí studenti využití umělé inteligence přiznat jako zdroj, jinde je místo psaní bakalářek či diplomek čekají praktické projekty. Jak si české vysoké školství poradí s nástupem nových technologií?
Tři roky studia zakončené bakalářskou prací, po dalších dvou letech diplomová práce a titul magistra nebo inženýra. Tak dosud vypadá akademická dráha studenta vysoké školy na většině univerzit a fakult v Česku. Na podzim ale stojaté vody rozčeřilo oznámení Podnikohospodářské fakulty VŠE v Praze, která nejen v návaznosti na obrovský rozmach umělé inteligence rozhodla závěrečné bakalářské práce zrušit a nahradit je bakalářským projektem. Jak říká děkan fakulty Jiří Hnilica, teoretické závěrečné práce v časech AI přestávají dávat smysl. „Půjde buďto o odbornou stáž v kombinaci s podrobnou zprávou ze zahraničního studijního pobytu, účast na fakultním výzkumném projektu či konkrétní podnikatelský projekt,“ uvedl děkan v rozhovoru pro magazín Forbes.
Fakulta VŠE ruší bakalářské práce, brání se tak zneužití umělé inteligence
V podstatě to znamená, že se studenti budou podílet na konkrétních projektech v partnerských firmách, případně mohou založit a rozjet vlastní podnikání nebo se aktivně podílet na některých výzkumných projektech, které fakulta realizuje. „Příchod AI pro nás byl spíš impulzem, že je načase systém změnit způsobem, který je v souladu s dlouhodobou strategií fakulty. To znamená pojmout závěr bakalářského studia prakticky, což dává mnohem méně prostoru pro plagiátorství a studenti si do života odnesou mnohem více užitečných zkušeností,“ zdůvodnil děkan pro Forbes rozhodnutí fakulty. Změna se dotkne studentů, kteří na fakultu nastoupí v příštím akademickém roce 2024/2025. Ještě tři roky se tedy na fakultě klasické bakalářské práce psát budou.
Zákon ani předpisy nenařizují konkrétní podobu zakončení studia, proto je možné v rámci nové akreditace nebo její úpravy nahradit bakalářskou práci nějakým jiným výstupem, který ověří znalosti a kompetence studentů. Rychlým nástupem a rozšířením nástrojů umělé inteligence, jako jsou například velké jazykové modely typu ChatGPT nebo Bing, se ale debata o formě zakončení studia stala naléhavější.
Poznáme práci, kterou napsala AI?
Odhalit, jestli studentovi část, nebo dokonce většinu práce nevygenerovala umělá inteligence, totiž není jenom tak. Pro tyto účely už byly vyvinuty některé nástroje jako například Copyleaks AI Detector nebo Hive Moderation, jejich účinnost však není stoprocentní ani v angličtině, a pro češtinu je ještě mnohem nižší. V nejlepším případě se pohybuje kolem šedesáti procent, jak dokazuje test, který v květnu provedli redaktoři serveru Seznam Zprávy.
Jak ale zdůrazňuje Jan Mach z oddělení řízení kvality na VŠE v Praze, vyučující často práce vytvořené umělou inteligencí rozpoznají: „Kvalita výstupů generovaných AI v praxi totiž nedosahuje očekávané úrovně odborné práce a práce také často neodpovídá původnímu zadání. Povrchnost argumentů a nekvalitní práce se zdroji, typická pro generované texty, je při hodnocení zřejmá. Student následně nedokáže u zkoušky ani obhájit východiska své práce, argumentovat – a písemnou práci neobhájí. V případě důvodného podezření na využití AI je řešení předáno disciplinární komisi fakulty, stejně jako při podezření na napsání práce na zakázku třetí osobou.“
Výstupy AI nesmějí být prezentovány jako vlastní práce tam, kde se očekává individuální přínos studenta. Studenti musí dodržovat pravidla specifická pro daný kurz. Například v marketingovém předmětu je možné využít AI pro generování nápadů na kreativní kampaň. V jazykovém kurzu však není povoleno využívat AI k překladu textu.
Většina škol tedy zavedla povinnost zacházet s nástroji umělé inteligence stejně jako s jinými zdroji, vznikla už dokonce i citační norma, podle které by studenti měli části textu generované AI označovat. Podle Jana Macha by navíc měli studenti využití nástroje předem konzultovat s vyučujícím: „Výstupy AI nesmí být prezentovány jako vlastní práce tam, kde se očekává individuální přínos studenta. Studenti musí dodržovat pravidla specifická pro daný kurz. Například v marketingovém předmětu je možné využít AI pro generování nápadů na kreativní kampaň. V jazykovém kurzu však není povoleno využívat AI k překladu textu. Studenti by měli výstupy AI pečlivě kontrolovat, sporné situace konzultovat s vyučujícím a využití AI transparentně přiznat.“
AI tlačí na změnu
„Podle mého názoru se jedná o první vlaštovku a některé další školy budou téměř jistě brzy následovat,“ říká expert na strojové učení Jiří Materna o rozhodnutí Podnikohospodářské fakulty VŠE. „Nevidím v tom ale velký problém. Texty závěrečných prací by měly být jen sepsáním výsledků nějakého výzkumu nebo projektu. Ten za studenty ale zatím, zdůrazňuji zatím, žádná umělá inteligence neudělá. Osobně si myslím, že psaní textů smysl má, protože to člověku pomáhá s utříděním a formulováním myšlenek, což je velmi užitečné i v řečovém projevu,“ myslí si Materna. „Zřejmě ale budeme nuceni psát čím dál méně. Podobně jako už dnes nikdo nenásobí velká čísla pod sebou, protože k tomu dobře poslouží kalkulačka,“ dodává.
Podobně na věc nahlíží i Ivana Böhmová, která v Národním pedagogickém institutu působí jako koordinátorka aktivit pro využití umělé inteligence ve vzdělávání. Vysoké školy sice do kompetencí NPI nespadají, základní principy jsou ale stejné napříč stupni. „V dnešní době už nedává příliš smysl zadávat čistě nebo převážně teoretické práce, protože studenti samozřejmě budou využívat všech dostupných nástrojů,“ vysvětluje expertka. „A právě taková zadání po využití AI přímo volají, protože umělá inteligence dokáže skvěle procházet dostupné texty, přetvářet je či shrnovat a samozřejmě i generovat nové, včetně odkazů a citací. Pokud tedy chceme, aby studenti rozvíjeli dovednosti potřebné pro reálný pracovní trh, musíme jim nejen závěrečné práce zadávat jinak.“
Jako příklad může sloužit Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, kde „v posledních týdnech a měsících proběhla řada seminářů určených studentům, doktorandům i akademickým pracovníkům, ale také veřejnosti. Vznikl také speciální web, jehož cílem je představit současným i budoucím pedagogům jednoduchou a srozumitelnou formou, co vlastně umělá inteligence je, jak funguje a jak je možní ji využít nejen pro vzdělávání,“ jak říká mluvčí univerzity Egon Havrlant.
Místo bakalářky závěrečná disputace či projekt
I když se to nezdá, Podnikohospodářská fakulta VŠE není ve svých snahách o modernější a smysluplnější zakončování studia osamocená. „Máme už určité zkušenosti, kdy například studijní program teologie na naší cyrilometodějské teologické fakultě už několik let nahrazuje kvalifikační práci závěrečnou disputací. Další možné formy závěrečných prací představují závěrečné projekty, soubory prací a podobně,“ říká mluvčí olomoucké univerzity Havrlant.
Praxe ukázala, že pro účely diskuse nad konkrétním tématem je vhodnější kratší a úžeji zaměřený text, než je klasická bakalářská práce.
Dalším příkladem je druhá největší česká vysoká škola, tedy Masarykova univerzita v Brně. Tady už od roku 2018 – tedy dávno před nástupem velkých jazykových modelů umělé inteligence – zavedli takzvaný diplomový úkol na jednom z bakalářských studijních oborů právnické fakulty, konkrétně na oboru vyšší justiční úředník.
„Důvodem pro tuto změnu byla snaha připravit absolventa tohoto programu co možná nejlépe na praxi. Absolventi mohou vykonávat činnosti například vyššího soudního úředníka, vyššího úředníka státního zastupitelství, soudního tajemníka nebo soudního vykonavatele. Pro tyto profese není důležité psaní dlouhých akademických textů, ale schopnost vyřešit praktickou kauzu. Právě k osvojení této schopnosti studium a následně též inovovaná podoba závěrečné zkoušky vede,“ říká proděkan pro bakalářské studijní programy MUNI David Sehnálek a dodává: „Primárním cílem od počátku byla skutečně kvalitní příprava absolventů na jejich budoucí povolání.“
Podobným směrem se ubírá také Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity. Ta předložila orgánům univerzity žádost o prodloužení akreditace bakalářských studijních oborů, v jejímž rámci by se měl změnit i způsob ukončování studia. Fakulta usiluje o nahrazení tradičních bakalářských prací novým formátem, takzvaným závěrečným projektem. Ten bude sloužit k ověření schopnosti studentů samostatně zpracovat a odprezentovat konkrétní studii na téma odpovídající studovanému programu.
Na nutnosti změny se shodli akademičtí pracovníci i členové komisí pro státní závěrečné zkoušky, kteří by rádi viděli u zkoušek větší důraz na praktické dovednosti a analytické myšlení studentů. Rychlý nástup AI je v jejich rozhodnutí utvrdil. „Praxe ukázala, že pro účely diskuse nad konkrétním tématem je vhodnější kratší a úžeji zaměřený text, než je klasická bakalářská práce,“ uvedl děkan Ekonomicko-správní fakulty MUNI Jiří Špalek. Pokud změny projdou přes Radu pro vnitřní hodnocení, budou se už také týkat studentů nastupujících v příštím akademickém roce.
Univerzita Karlova v Praze podle mluvčího Václava Hájka o využívání nástrojů AI a budoucnosti bakalářských i diplomových prací intenzivně diskutuje: „Je potřeba podotknout, že jejich smysl i s ohledem na příchod AI je značně závislý na typu studijního programu. V celé řadě studijních programů je součástí bakalářské práce experimentální činnost, kterou AI nenahradí. Otázka se řeší především u prací, které měly charakter rešerší,“ vysvětluje.
„Na bakalářské práce se nelze dívat jako na univerzální výstup shodně pojímaný pro všechny obory, jiná bude bakalářská práce na přírodovědecké fakultě nebo matematicko-fyzikální fakultě a jiná na husitské teologické fakultě,“ dodává.
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected].
Text vyšel v Akademii Lidových novin.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.