Umí sestavovat počítačové programy, vytvářet eseje nebo také odpovídat na testovací otázky a řadu dalších věcí. Řeč není o nadprůměrně inteligentním odborníkovi, ale o chatbotovi s umělou inteligencí. Spuštění Chatbota GPT od společnosti Open AI loni v listopadu způsobilo ve společnosti poprask. A umělá inteligence záhy vtrhla také do českých škol. Testovat ho začali žáci, studenti i někteří pedagogové. A už nyní je jasné, že AI změní podobu vzdělávání v České republice. Vyplývá to z reakcí oslovených vysokých škol i ministerstva školství.
Pokud by měla umělá inteligence napsat text sama o sobě a o svém vlivu na podobu školství, zdůraznila by například automatizované testy nebo třeba personalizované vzdělávací programy. Zmínila by chatboty, algoritmy pro personalizované vzdělávání a analýzu dat pro zlepšení výuky. Tolik parafráze úvodu textu Chatbota od společnosti OpenAI.
Intenzivně nyní řeší využívání AI studenty na Masarykově univerzitě v Brně. „Vznikla kvůli tomu pracovní skupina, ve které jsou zástupci vedení univerzity, fakult, specialisté na právní otázky a odborníci z oblasti informačních technologií,“ uvádí její tiskový mluvčí Radim Sajbot. A dodává, že jedním z hlavních úkolů skupiny bude připravit dokument, který by využití umělé inteligence ve výuce v základních rysech upravoval. Kdy budou první výstupy hotové, zatím není jasné, ale obecně je podle něj tato problematika vnímána jako velmi naléhavá.
Testovat se bude jinak
To, jak konkrétně bude změna výuky vypadat, se bude lišit podle Sajbota obor od oboru. „Každopádně to není jen otázka seminárních prací a rešerší, ChatGPT dokáže řešit například i jednodušší programovací úlohy,“ připomíná Radim Sajbot. Nástupu umělé inteligence, konkrétně už zmiňované aplikace ChatGPT si je dobře vědoma i Univerzita Karlova v Praze. „Po zadání témat generuje poměrně dobré texty včetně správného užití citací vysoce impaktovaných časopisů,“ hodnotí AI mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.
Obě univerzity se i proto shodují v názoru na to, že se spolu s nástupem umělé inteligence budou muset časem změnit stávající pravidla výuky i testování. „Učitelé se budou muset soustředit na individuální přístup, o studentských pracích mnohem víc ústně debatovat a požadovat v práci svých studentů skutečný odborný přínos,“ uvádí Václav Hájek. Například o zrušení závěrečných prací ale ani Univerzita Karlova, ani nadřazený vysokoškolský zákon podle něj neuvažuje.
Přesto ale ke změnám u závěrečných prací zřejmě dojde. Mluvčí Masarykovy univerzity Brno Radim Sajbot v části předmětů předpokládá, že dojde ke změnám v podmínkách ukončení předmětů tak, aby úkoly měly menší váhu a závěrečná zkouška větší. „Stejně tak bude mnohem důležitější při zadávání a zpracování seminárních prací se studenty pracovat průběžně. V rámci semestru je nechat prezentovat a odůvodňovat například výběr literatury a strukturu práce,“ uvádí Sajbot. Studující podle něj už nyní AI sami aktivně využívají. Zakázat ji podle něj nepůjde, a ani to nedává smysl.
AI jako příležitost
„Využívání AI ve výuce nevidíme jako hrozbu, ale spíše jako výzvu a příležitost. Studujícím může přinést důležité kompetence a brzy se zřejmě stane naprosto běžným, podobně jako u internetových překladačů typu DeepL anebo zdrojů, jako je Wikipedie,“ uvádí Sajbot.
Obecně podle něj platí, že pokud studenti AI využijí, měli by to otevřeně přiznat v použitých zdrojích: „Příkladem může být, když si studující nechá pomocí AI vygenerovat text do seminární či diplomové práce – přijatelné to může být jedině tehdy, je-li takové využití otevřeně uvedeno, citováno, neboť nejde o vlastní autorský text studujícího a bez uvedení zdroje jde tedy o plagiát.“
I v tom se obě oslovené univerzity shodují. Podle mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka je přisvojení textu, který vznikl pomocí umělé inteligence, podvod, a vyžaduje přísný etický odsudek, a tak by měly univerzity k situaci přistupovat. Škola na to nahlíží jako na contract cheating, tedy psaní na zakázku.
„ChatGPT by ale neměl být považován pouze za hrozbu, jde také o výzvu a příležitost, jak schopnosti aplikace ve výuce eticky a efektivně využívat,“ dodává zároveň Václav Hájek. Předpovídá, že v budoucnu se práce s AI stane součástí běžné počítačové gramotnosti stejně, jako se dnes používá například vyhledávač, messenger nebo střih videí. „Bude v zájmu každého, aby je uměl využívat,“ míní Hájek.
Univerzita Karlova už téma využití umělé inteligence řeší se svými partnery – aliancí sedmi předních evropských univerzit. „Obdobnou debatu chce otevřít nejen na vlastní akademické půdě univerzity, ale i v rámci České republiky,“ konstatuje mluvčí Václav Hájek.
Odborníci u kulatého stolu
Uspořádání kulatého stolu s odborníky zvažuje kvůli nástupu umělé inteligence ministr školství Vladimír Balaš ze STAN. „Je spousta otázek, včetně toho, jak a kam se bude umělá inteligence vyvíjet,“ uvádí mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Padlo spoustu názorů, ale jedna z hlavních věcí, která jim vadila, byla, že jde užívání umělé inteligence proti analytickému myšlení. Pokud za někoho vypracuje úkol nebo něco vyhledá, tak analytické myšlení chybí.
Dodává také, že ministerstvo školství sice nesmí zasahovat do průběhu výuky na univerzitách, ale je připraveno školám poskytnout podporu při hledání vhodných odpovědí na aktuální výzvy, kterým vysoké školy čelí. „Co se týká možného zneužívání nástrojů umělé inteligence, to je řešeno spíše na úrovni nastavených pravidel školy, která jsou definována ve školním řádu, což platí jak pro základní, tak střední školy,“ poznamenává Lednová.
Nástup umělé inteligence řeší také školy v zahraničí. Osobní zkušenost přiblížila Anna Michopulu, která studuje poslední ročník University of Colorado Boulder ve Spojených státech. Začátkem února se na univerzitě uskutečnila kvůli používání umělé inteligence diskuze nejvýše postavených zástupců školy. Její závěry ale nebyly podle Anny Michopulu jednoznačné. „Padlo spoustu názorů, ale jedna z hlavních věcí, která jim vadila, byla, že jde užívání umělé inteligence proti analytickému myšlení. Pokud za někoho vypracuje úkol nebo něco vyhledá, tak analytické myšlení chybí,“ podotýká.
Učitelé testují
Zatímco školy a ministerstvo zkoumají, jak s umělou inteligencí systémově naložit, někteří pedagogové už ji zapracovali do výuky. Například Pavel Hodál, který o tom informuje také na svých webových stránkách s názvem Ty brďo. Kdo nezkusil v poslední době chat s umělou inteligencí, jako by nebyl, uvádí. Umělou inteligenci za sebe v rámci jedné hodiny nechal učit, konkrétně s ní sedmáci na základní škole v rámci informatiky probírali novou funkci v tabulkovém kalkulátoru.
S umělou inteligencí už delší dobu experimentuje také Jindřich Zdráhal, který působí jako pedagog na Obchodní akademii a střední škole polytechnické Veselí nad Moravou. Zaměřuje se na fyziku a IT předměty a na škole figuruje také jako ICT koordinátor. „Ve všech předmětech, kde učím, se snažím ukazovat žákům různé nástroje a také je nutím, aby je zkusili používat. A je mi jedno, jestli je tím nástrojem prezentace v powerpointu, vymakaná appka v mobilu, správné použití SWOT analýzy nebo třeba nestrukturované zápisky v OrgPadu. Proto jsem samozřejmě přinesl do svých hodin i momentálně silné téma AI,“ popisuje.
Už loni na podzim si podle něj studenti vyzkoušeli například systémy Dall-e a Midjourney, které podle slovních pokynů vytvářejí obrazy. Do výuky pak Zdráhal logicky zařadil i – jak říká – „kecací“ AI. Někteří z jeho studentů už v tu chvíli přiznali, že za ně umělá inteligence udělala „nějaký ten úkol“. „Vzal jsem si za cíl, aby žáci pochopili AI jako další z možných nástrojů a chápali výhody, ale i úskalí,“ poznamenává Zdráhal.
A upřesňuje, že za úskalí považuje to, že jde ze strany AI o nezaručené informace. „Někdy nám AI přesvědčivě tvrdí, že je pravda něco, co pravdou není. A pokud nerozumíme problematice, tak nemáme šanci to rozlišit,“ konstatuje. „I kdyby dva lidé zadali AI stejný dotaz, tak dostanou různé odpovědi. Toto žáci jako problém nevnímají, ale problémem to je,“ doplňuje.
Chceme nechávat AI ještě počítat celé slovní úlohy. Už tak občas používáme PhotoMath, tak jenom zase rozšíříme portfolio využívaných nástrojů.
Podle Zdráhala se dá těžko odhadnout, z čeho umělá inteligence čerpá data, zda je to například v pořádku z hlediska autorského práva. „Toto je ale zatím horké téma, které ještě není pořádně vyřešeno. A ještě bychom tu měli vzít i morální stránku věci. Za svou práci vydáváme něco, co není naše práce,“ dodává Zdráhal.
V rámci výuky nechal Jindřich Zdráhal v programování umělou inteligenci například generovat kód. „Taky jsme AI přiměli, aby nám vysvětlila již probranou problematiku. U tohoto jsme porovnávali výstupy s tím, co jsme si uváděli v hodinách a co můžeme najít na odborných webech,“ vysvětluje Jindřich Zdráhal. Podobně má v plánu postupovat také ve fyzice. „Chceme nechávat AI ještě počítat celé slovní úlohy. Už tak občas používáme PhotoMath, tak jenom zase rozšíříme portfolio využívaných nástrojů.“ PhotoMath je podle Zdráhala splněný sen všech školáků. Jde o program pro mobilní telefon. Po vyfocení matematické rovnice nebo výrazu aplikace vypočítá příklad nebo ukáže postup. „A zvládá i rukou psaný text,“ dodává Zdráhal.
S používáním umělé inteligence při práci na úkolech Zdráhal problém nemá, pokládá ji jen za další nástroj. Co ale požaduje, je to, aby ji studenti uvedli v použitých zdrojích. „Stejně jako požaduji, aby správně uváděli ostatní použité zdroje.“
Měli by se lidé umělé inteligence bát?
Zkoumání možností umělé inteligence se neobešlo bez debaty o etické a právní stránce a o tom, kam tento proud směřuje, jestli nahradí nějaká zaměstnání nebo jestli by se měli lidé umělé inteligence bát. „Taky studenty hodně zajímalo, jaké to má momentálně omezení, co to umí, co to neumí a jestli je to zdarma,“ uvádí Zdráhal.
Možnosti AI testuje se svými žáky i Jitka Rambousková ze Základní školy a Mateřské školy Nýřany. „Užíváme různé generátory obrazu a na těch si ukazujeme možnosti AI a její reakce na různá zadání. Výsledky se snažíme využít a dál s nimi pracovat, začlenit je do nějakého projektu,“ popisuje. Chatbota prý zatím se žáky ve výuce nepoužívá, pouze ukázky, jak funguje. „Přiznám se, že mne od nasazení odrazuje jeho poměrně velká chybovost a překládání naprostých nepravd jako výsledku,“ míní Jitka Rambousková.
Ani ona nevnímá plošný zákaz umělé inteligence na školách jako cestu. „Myslím, že jsme s AI teprve na začátku a čas ukáže, kam nás její možnosti dovedou. Aplikací s AI jsou už dnes stovky a stále vznikají další a další a o řadě dalších vůbec netušíme, že za nimi nějaká umělá inteligence je.“
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected].
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.