Proti jednotným přijímacím zkouškám se každý rok vzedme vlna odporu od rodičů i samotných uchazečů. Zadání je nesrozumitelné, čas na vypracování krátký, formulace se snaží žáky jen zmást a nachytat. A co na ně říkají odborníci? „Úřad pouze naplňuje politickou objednávku, nemá smysl se na něj zlobit,“ říká psychometrik Hynek Cígler.
Jsou testy Cermatu lepší než přijímačky, které si před rokem 2016 vytvářely školy samy?
Pokud akceptujeme to, čeho se testy týkají, tedy znalosti a kompetence v matematice a češtině, pak musím souhlasit, že jsou připravené o řád lépe, než jak by to na koleni zvládla běžná střední škola. Navíc centralizovaná příprava a distribuce s sebou samozřejmě nese i úspory v nákladech. Pro uchazeče je zase výhodné, že se připravují jen na jedny testy namísto různých testů na několika školách. Na druhou stranu tu máme i nevýhody, třeba to, že příprava na přijímačky znevýhodňuje sociálně slabší děti.
Testy Cermatu jsou ale každý rok pod palbou veřejnosti kvůli zadáním, které jsou podle rodičů plné chytáků a až bizarně těžkých úloh. Co vy na to?
Já si v tomto dovolím jít proti obecnému mínění. Většina položek je za mě v pořádku. Některé úlohy jsou prostě těžké, ale z hlediska toho, k čemu testy slouží, to tak být má. Problém testů není, že jsou těžké, ale že zkoumají jen výsek znalostí a dovedností a následně mají mizerné psychometrické zpracování, tedy neměří v plné šíři to, co by přijímací zkoušky měřit měly. K tomu se ještě dostaneme dále.
Co se v textu dočtete:
Existují země, a není jich málo, které žádné přijímačky neorganizují a žáci se prostě ze základní školy přesunou na střední. Proč to v Česku máme jinak?
Za prvé – studium na střední škole může být náročné a přijímačky mají jako jeden z cílů předpovědět, kdo ho zvládne, a kdo ne.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!