Budou ho milovat, nebo nenávidět? Ochránce se před premiérou ukázal učitelům a vzbudil emoce

Je teplý letní večer a u vchodu libereckého kulturního domu Lidové sady sedí dvě učitelky a učitel. Za nimi visí plakát a z něj září modré oči Lukáše Vaculíka v nadživotní velikosti. Visí tu proto, že uvnitř se promítají dvě epizody z desetidílného seriálu Ochránce, kde Vaculík hraje hlavní roli školského ombudsmana. Projekci a následnou debatu s tvůrci pořádá ve spolupráci s Českou televizí profesní spolek Učitelská platforma. Učitelé před vchodem jsou jeho členové a organizátoři akce Petra Mazancová, Jana Servusová a Michal Kaderka.

Diváci právě začínají sledovat druhou z epizod vybraných autory pro tento večer. „Veřejný nepřítel“ zpracovává téma, které je noční můrou každého učitele – smrt žáka na akci organizované školou. „Už jsem to viděla, ale v publiku je sestra a nechci ji tam nechat samotnou,“ říká Jana Servusová z Učitelské platformy a vydá se do sálu.

Ochránce vyvolává silné emoce, spouští slzy, tady v Liberci i na ostatních učitelských projekcích. „Velmi mě to zasáhlo, nevím, jestli dneska v noci budu spát, ale děkuju vám za možnost to vidět,“ sdílí později s tvůrci své dojmy učitelka, která se představí jako Iveta. Teď ještě ale drama na plátně neskončilo a drží diváky v napětí. Pak se ale v jedné scéně iniciativy chopí prostořeký řidič ombudsmana a začne ministerskému úředníkovi nabízet místo modrého obleku lidový „outfit”, aby lépe zapadl – a sálem zní smích. 

Obsazených je odhadem více než sto míst, mužských hlav je nad opěradly vidět jen pár a z těch ještě několik patří autorům díla, kteří se dívají s publikem. Z jedné z posledních řad svítí bílá košile kreativního producenta Michala Reitlera.

Vyšetřování ve škole

„Školství se bytostně týká všech; všichni jsme do školy chodili, většina z nás jsou rodiče,“ vysvětluje po projekci Michal Reitler, sám z učitelské rodiny, proč tvůrci tematizovali právě školní svět. Znát z osobní zkušenosti ale nutně neznamená rozumět – a seriál má ambice přispět k lepšímu porozumění problémům českých škol. 

Reitlerův tým se i v tomto případě rozhodl postavit zápletku jednotlivých příběhů na vyšetřování. „Ale ne s policistou, nýbrž s bývalým učitelem, který se rozhodl přijmout místo školského ombudsmana a pomáhat lidem, kteří tahají za kratší konec,“ vysvětluje kreativní producent, který má za sebou úspěšné televizní série Božena, Metanol, Dukla 61, Most nebo detektivní seriál První oddělení a Českým lvem oceněný Svět pod hlavou.

Rámec kvazidetektivky udává Ochránci tón i zabarvení. Zvláště epizody, kterými seriál začíná, jsou dost temné. Ta úvodní vypráví mediálně známý případ šikanované učitelky. „První polovina seriálu není moc veselá, jsme si toho vědomi,“ souhlasí autor námětu Tomáš Feřtek. „Ale i skutečný školský ombudsman jezdí do škol, kde je nějaký problém, nikoli tam, kde je vše v pořádku,“ upozorňuje na perspektivu seriálu Feřtek, který je s Matějem Podzimkem také jeho spoluscenáristou. O vzdělávání se zajímá desítky let, nejprve jako novinář a poté jako spoluzakladatel informačního centra o vzdělávání EDUin.

Postupně se to zlepší

„Co si budeme povídat, takové sborovny opravdu existují,“ odpovídá ředitel základní školy v Čelakovicích Jiří Kyliánek na otázku, zda mu postavy v první epizodě připadají věrohodné. První díl seriálu se promítal na letní škole Učitelské platformy, jejímž je členem. Ukazuje nevábný pedagogický sbor s neschopným ředitelem a manipulativní zástupkyní v čele.

„Je to takový sbor antihrdinů. Zazněly i obavy, zda seriál nerozšíří arzenál výtek, který vůči učitelům používají rodiče,“ říká Jana Servusová, která na letní škole byla též. Navíc patří k užší skupině učitelů, které tvůrci nasdíleli šest epizod seriálu a vedli s nimi detailnější debatu. 

I tady v Liberci se přihlásí o slovo učitelka, která takové znepokojení vyjadřuje. „Snad seriál nezvedne vlnu nepřízně laické veřejnosti, nespokojených rodičů, kteří si na učitelích vždy něco najdou,“ říká tvůrcům v diskuzi.

„Dobré učitele v první epizodě reprezentuje hlavní postava, učitel Aleš Pelán, budoucí ombudsman. V dalších dílech je ale rozumných učitelů i ředitelů víc. Často řeší velmi složité, až neřešitelné situace, a zhostí se toho se ctí,“ říká Tomáš Feřtek.

Tam, kde se hasí požáry

„Po velmi dlouhé době výrazné dílo ze školního prostředí,“ chválí Ochránce předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. I od dalších kolegů reportuje veskrze dobré ohlasy. „Není to černobílé a stereotypní zobrazení školy a učitelů, má to hloubku a bere to za srdce. Spousta lidí je po zhlédnutí dojatá,“ říká.

Dobrých učitelů mohlo ale být podle ní v seriálu víc. A dobrých učitelek. „Ženské postavy jsou možná až moc špatně oblečené a většinou frustrované,“ směje se. Jana Servusová má podobný dojem: „Přijde mi, že kostymérky do toho vnesly svůj retro pohled na školu svého dětství. U nás ve vesnické škole tak tristní outfity jako v seriálu nenajdu,“ říká, ale hned dodává: „To je ale celkem podružné, ten seriál je ohromná věc, velký zážitek a wow. Beru to tak, že autoři nás vedou tam, kde se hasí požáry, a ne do ideální sborovny. Je fakt, že ač bychom si přáli, aby učitelé byli elitou, realita je, že jsou mezi námi špičky i prevíti. Záleží na tom, jakou má divák zkušenost, podle toho bude vnímat i seriál.“

Má to veřejnost vidět?

„Možná se hrdinnější učitelky objeví v dalších dílech?“ ptá se autorů seriálu s nadějí učitelka, která promluvila o svých obavách. „Zrovna v epizodě, kde jde o utonutí dítěte, mi nepřijde, že by učitelky byly nějak dehonestovány. Ukazujeme, že dělají práci nad rámec svých povinností a s velkým nasazením,“ reaguje Tomáš Feřtek. Otázka ho ale nepřekvapuje. „Od některých učitelů slýchávám, že seriál příliš ukazuje problémy škol a mohl by učitele očernit,“ dodává později. „Nepopírají, že to na ně působí realisticky, ale i tak mají pocit, že by se to nemělo ukazovat, že veřejnost takové věci nemá vidět. Protože to učitelům uškodí.“

Tvůrci ale podle svých slov na problémy škol upozorňují záměrně. „Pro nás je smyslem toho seriálu ukázat, jak je učitelská profese složitá a jak komplikovaná dilemata se ve škole řeší,“ pokračuje Feřtek. Zajímavě podle něj na Ochránce reagovali účastnící promítání pro ředitele. „Nevnímali to jako paušalizaci – podívejte se, jak jsou ti učitelé hrozní, ale jako varování – podívejte se, jak blbě to může dopadnout, když to či ono zanedbáte. A říkali – je dobře, když veřejnost uvidí, co musíme řešit.“

„Mladá učitelka, která zachrání tonoucí dítě, je tedy pro mě velkou hrdinkou,” reaguje na dojem paní učitelky, která postrádá silné kladné postavy, Petra Mazancová. Veřejný obraz učitele je citlivé téma i pro Učitelskou platformu. „Rehabilitace učitelské profese je naším posláním, ale společenské ocenění učitelů se nezmění, dokud na sebe nebudou hrdí oni sami,“ dodává Petra Mazancová, která učí na gymnáziu v Litoměřicích. I o tom se bude mluvit na debatách, které Učitelská platforma hodlá organizovat v návaznosti na jednotlivé díly seriálu, až poběží v televizi. „Budou online a budou začínat hned po skončení každé epizody, dokud jsou dojmy čerstvé,“ říká Petra Mazancová.

Noční můra každého učitele

Do Liberce přijel s publikem diskutovat i ředitel školy z Litvínova Milan Šťovíček. Před třiceti lety musel ve škole, kterou tehdy čerstvě převzal, řešit smrt dítěte na školní akci. „K tématu každého dílu jsme vždy vybrali někoho, kdo s ním má nějakou přímou zkušenost,“ říká Petra Mazancová.

„Jeden chlapeček se nám tehdy utopil na škole v přírodě,“ vzpomíná Milan Šťovíček. „Vymodlené dítě, rodina ho tam nechtěla pustit, učitelka rodiče přesvědčila, že mu to prospěje – a já jsem byl ten, kdo jim šel sdělit, že jejich dítě zemřelo. Tu situaci si s sebou nesu celý život. Nemůžete nic udělat, nemůžete pomoct…“

Všichni v sále poslouchají se zatajeným dechem. Epizoda Veřejný nepřítel je pro učitele jedna z nejbolestivějších. Po jejím zhlédnutí se musí vyrovnávat s vlastními strachy. „I ve mně to vyvolalo obrovské emoce, tím spíš, že jsem pár dní po projekci odjížděl jako vedoucí na tábor,“ říká Tomáš Chrobák, učitel matematiky a předloňský vítěz českého kola ocenění Global Teacher Prize. Šestý díl seriálu viděl na letní škole GTP.

„Debata po promítání tam připomínala až terapeutické sezení, jedna paní učitelka sama něco podobného zažila a vyvolalo to v ní velmi silné vzpomínky. Smrt svěřeného dítěte učitele a jeho rodinu poznamenává na celý život,“ říká Tomáš Feřtek, který se zúčastnil všech učitelských projekcí.

Učitelský večírek

„Je to silné, bude to rezonovat,“ říká novinářské návštěvě učitelka Šárka, světlovláska s třicetiletou praxí na prvním stupni. Debata s tvůrci v libereckém kulturním domě skončila a většina publika se přesunula do vedlejší místnosti k vínu a chlebíčkům. Šárka a její kolegyně Eva a Světlana se vestoje opírají o vysoký stolek a dobře se baví. „Rády se potkáváme, dozvídáme něco nového, a popravdě, po měsících izolace je takováhle akce obzvlášť příjemná,“ říká Šárka. Pak se k trojici učitelek přidá Michal Reitler, který jde kolem, a přátelské povídání pokračuje.

Do Liberce se na promítání sjeli učitelé až z Turnova, Semil nebo České Lípy. „Myslím, že jsou strašně rádi, když mají možnost se setkat a povídat si o něčem, co se jich týká, a že těch příležitostí obvykle moc nemají,“ říká Michal Kaderka, gymnaziální učitel a člen vedení Učitelské platformy, který přijel do Liberce pomáhat s organizací akce. „Je opravdu vidět, jak učitele těší, když mohou sdílet své zážitky i problémy, a jak si někdy připadají nevyslyšení a opomíjení. Ostravské publikum ohromilo, že přijel i Lukáš Vaculík,“ říká Petra Mazancová. „Debata tam trvala až do půlnoci a pak jsme se ještě přesunuli do Stodolní,“ dodává Michal Kaderka.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.