Chceme založit školu, kterou náš region vyloženě potřebuje, a stát nám v tom brání. Nechápu, říká učitelka

Seznamte nás prosím konkrétně s důvodem vaší petice.

Naše škola, MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi, podala v září 2018 žádost o zápis středního stupně vzdělávání – konkrétně pedagogického lycea a přírodovědného lycea. Krajský úřad Pardubického kraje i MŠMT se k žádosti vyjádřily zamítavě. Hlavním důvodem je, že jiné střední školy v regionu mají volné kapacity a že dlouhodobý záměr státu a kraje je jiný. Obecně to souvisí s nechutí MŠMT povolovat vznik dalších nestátních škol. Ale dlouhodobý záměr, na který se odkazují, uvádí výjimku pro přírodovědné zaměření a obory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků nadaných. Na naše přírodovědné lyceum se tedy tato výjimka vztahuje přímo a na pedagogické nepřímo. Pedagogické lyceum, tak jak ho plánujeme, by mělo připravovat budoucí asistenty a učitele pro práci v inkluzivní škole – a těch je dnes nedostatek. Specifikem lycea by byl velký podíl modelových hodin, hospitací a praxí v inovativních a inkluzivních mateřských a základních školách. Absolvent by byl automaticky kvalifikován pro práci pedagogického asistenta, ale předpokládáme, že studenti by po maturitě pokračovali ve studiu na vysoké škole pedagogické a získali kvalifikaci pro práci učitele.

Proč je třeba petice? Nejedná se evidentně o chybu v rozhodnutí, kterou je možné napravit poukázáním na výše uvedené výjimky a potřebnost takové školy?

My jsme ty výjimky uvedli už v žádosti. Domnívám se, že MŠMT zkrátka nepostupovalo správně a je potřeba jednak všechny důvody znovu zopakovat a jednak dát najevo, že o tyto obory je skutečně zájem. Nechystáme se otevírat školu, do které budeme pracně shánět studenty, ale chceme vyhovět poptávce, která tu už je. Takové přírodovědné a pedagogické lyceum v ČR zatím není. Ozývají se nám zájemci od Liberce až po jižní Moravu.

Jak funguje vaše mateřská a základní škola, na jakých vzdělávacích principech?

Kombinujeme montessori pedagogiku a projektové vyučování a z tohoto modelu by vycházela i výuka na lyceu. Ve třídě je vždy kolem 25 dětí tří ročníků společně. Děti se do velké míry učí od sebe navzájem. Jsme školou inkluzivní. Nemáme víc peněz než státní škola, žádné rodiče nepřemlouváme, aby k nám dali děti, neděláme reklamu. Než k nám někdo dá dítě, musí strávit den ve výuce, aby se mohl rozhodovat informovaně. Přesto máme převis poptávky. Ten má v Chrudimi i velká státní škola, na které se učilo inovativně a hodnotilo slovně už před 25 lety. Mnoho z našich rodičů touto školou prošlo a neřeší tak například, jestli se dá učit bez známek, protože s tím mají osobní zkušenost.

Jak se vyvíjela vaše profesní dráha? Odkdy a proč jste se chtěla stát učitelkou?

Asi v sedmé třídě jsem se zeptala skvělé a inspirativní vedoucí biologické kroužku, co mám vystudovat, abych mohla dělat takovou práci, jako ona. Na střední školu jsem šla už s tím, že mou metou je pedagogická fakulta. V posledním ročníku jsem objevila poměrně nový obor – učitelství pro 1. stupeň se zaměřením na alternativní školy. Tehdy jsme ještě neměli přístup k počítači, natož na internet, literatura k tématu nebyla skoro žádná, takže byla trochu náhoda, že jsem si pod tím názvem představila zhruba správný obsah. Vysoká škola byla postavená velmi prakticky, navštívila jsem snad všechny tehdy existující alternativy v ČR a viděla, jak se dá učit efektivně. Ten obor už v původní podobě bohužel neexistuje.

Proč jste založila vlastní školu? Nestačily vám ty, které už existovaly?

Po státnicích jsem nastoupila do nově vznikající montessori třídy při běžné ZŠ, kde ale bylo potřeba dělat tolik kompromisů, že jsem si jednoho dne spolu s kolegyní řekla, že takhle dál pracovat nemůžu a že odcházíme. Tehdy se ozvali někteří rodiče, že chtějí pokračovat s námi, a tak jsme zkoušeli hledat jinou státní školu, která by nás vzala pod sebe. Když jsme několik měsíců hledali marně, vzpomněla jsem si na domácí vzdělávání, kterým jsem se na vysoké škole také zabývala.  V roce 2009 jsme založili občanské sdružení a zřejmě první klub domácích školáků – dnes se tomu říká komunitní škola. Zároveň jsme podali žádost o souhlas se zřízením ZŠ. Učila jsem v ní pak 5 let, než jsem zatoužila po tom, aby podobná škola vznikla ve městě, kde bydlím. A tak byla otevřena MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi.

Co můžete ve vaší škole dělat jinak, než jste mohla v běžné státní?

Vše, co děláme, je v souladu s rámcovým vzdělávacím programem a je to tedy možné v jakékoli škole. Přibývá státních škol, kterým se taková změna daří. Ale je k tomu nutná podpora zřizovatele, shoda v pedagogickém týmu a intenzivní komunikace s rodiči. Každý rok k nám přijíždějí desítky učitelů, kteří chtějí vidět, jak fungujeme a zkonzultovat plány na proměnu své školy.

A jak vycházíte s pedagogicko-psychologickou poradnou a školní inspekcí?

Dříve poradny našim dětem doporučovaly například více času na testy, které u nás vůbec nepíšeme. Taková doporučení nám byla k ničemu. Proto už nečekáme pasivně, co nám poradna doporučí, ale po vyšetření spolu komunikujeme, domlouváme se, jaké jsou skutečné potřeby konkrétního dítěte a jaká doporučení mají smysl konkrétně v našem prostředí. I paní inspektorky už dnes principy školy dobře znají. S oběma institucemi vycházíme bez problémů.

Co si od petice slibujete a jak budete postupovat dál?

Podobná petice vznikla před dvěma lety. Veřejnost tehdy protestovala proti tomu, že ministerstvo školství přestalo povolovat zakládání soukromých inovativních škol. Vedlo to k tomu, že alespoň některé nakonec vznikly, i když ve výběru, které stát povolil, a které zamítl, nebylo možné vysledovat žádnou logiku. Loni byly dvě naše spřátelené školy nejprve zamítnuty, ale posléze povoleny. Věříme tedy, že má smysl se ozvat a že petice doplní a podpoří naši komunikaci s ministerstvem, kterému chceme v příštích dnech zaslat připomínky k tomu, jak postupovalo.

Jana Hrázská vystudovala učitelství pro 1. stupeň na pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Učí na základní škole Na rovině v Chrudimi, kterou založila, a má dva dospívající syny.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.