K čemu je sociologie, jak skutečně žijí samoživitelky a co znamená ta společenská smlouva, která s uzavřením škol a školek v podstatě přestala platit? Socioložka Radka Dudová zkoumá rodiny a péči v souvislostech. Znevýhodnění žen v práci a dlouhá rodičovská mají podle ní pevné kořeny v minulosti.
Docentka Radka Dudová se věnuje situaci sólo matek už od roku 2005 a provedla několik rozsáhlých výzkumů. „Jejich situace se nikam moc nehýbe,“ zjišťuje. „Ve srovnání s celkovou populací jsou na tom sólo matky hůř ve všech možných ukazatelích,“ říká socioložka. „Pracují často na méně kvalifikovaných místech. Bojí se vzít na sebe zodpovědnost. Mají strach být nezastupitelné,“ ukázal výzkum. V sociologickém ústavu se zaměřuje nejen na samoživitelky, ale i na téma péče a nyní také na to, jak na matky a rodiny dopadá současná pandemie.
„Není dobré se zaměřovat jen na ty, co jsou na tom nejhůř. Máme tu masu lidí ze střední třídy, kteří unikali pozornosti,“ upozorňuje. „Ale i na ně má pandemie ohromné dopady. Budou muset rezignovat na svůj životní styl a je to pro ně také zdrcující,“ popisuje Radka Dudová.
Magdalena Šormová: Zápasnice MMA
Apolena Rychlíková: Novinářka a dokumentaristka
Lucie Hrdá: Právnička se specializací na domácí a sexualizované násilí
Nora Fridrichová: Novinářka a filantropka
Pavlína Louženská: Marketérka, mentorka a zakladatelka komunity Holky z marketingu
Adriana Černá: Mluvčí Člověka v tísni o nenávisti
Šárka Kabátová: Novinářka, která se nebojí extremistů
Johanna Nejedlová: Oceňovaná aktivistka v oblastií sexuálního násilí
ToyBox: Ilustrátorka a komiksová kreslířka
Vnímá velkou zátěž, kterou celkově nesou matky. „Kombinace práce a péče je náročná i v běžném stavu, teď se toho na ně navalilo ještě víc. Jsou ignorovány politickými aktéry a v tom veřejném prostoru obecně,“ připomíná. Péče je podle ní stále vnímaná jako ženská záležitost. „Navíc to, co je vnímáno jako ženské, má menší hodnotu. Je to níže společensky i mzdově ohodnocené. Souvisí to s tím, že se péče vnímá jako něco, co je pro ženy přirozené – to není zvláštní kvalifikace starat se o děti v mateřince, každá žena to přece umí a je to její instinkt. Tak to přeci není potřeba tak moc zaplatit,“ říká ironicky.
K nerovnosti přispívá také dlouhá rodičovská dovolená. „Máme 50 % žen s tříletými dětmi, které jsou nezaměstnané. Táhne se to delší dobu. Vyrovnává se to, až když je dětem patnáct a víc,“ říká socioložka. „Mateřství má u nás velké negativní dopady na ženy,“ upozorňuje Radka Dudová s tím, že situace matek a rodin se podle ní v důsledku pandemie ještě zhorší. „Je to dáno tím, že se čeká, že ženy jsou horší pracovnice, protože mají děti a musejí se o ně starat. A do toho hodíte dlouhodobé ošetřovné. Budou ještě víc vnímány jako nespolehlivé pracovnice,“ soudí Radka Dudová.
Krácení rodičovské dovolené nebo zavádění možnosti vybrat její část druhým rodičem, či ji nechat propadnout, jsou podle ní určitá řešení, která mohou pomoci, ale jsou politicky velmi nepříjemná. „Dnes si můžete vybrat, jestli budete doma jenom rok, ale když pak nemáte s tím dítětem co dělat, tak je to k ničemu. Chybí provázaný systém, který by umožnil volbu všem. Aby ta volba byla reálná a svobodná,“ upozorňuje.
V podcastu Hlas Heroine Radka Dudová také vysvětlí, co znamená nepsaná společenská smlouva a proč jsou liché ty komentáře, které rodičům říkají, že když si pořídili děti, mají se o ně postarat sami a nečekat, že to někdo udělá za ně.
Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.