Digitální přihlášky na střední školy jsou obrovský úspěch, říká Martina Běťáková. Mluví se i o dalších změnách

Mluvíme spolu v posledních dnech, kdy je ještě možné podat přihlášku na střední školu. Jak tento čas prožíváte?

Koordinuji provoz infolinky, kterou jsme zřídili pro všechny, co mají s elektronickou přihláškou nějaký problém. Ta se vypíná v sedm večer, a potom sedám k e-mailům, které rodiče posílají a ve kterých žádají o radu nebo o pomoc. Chápu, že když se rodič v deset večer dostane k vyplňování přihlášky a něco mu tam nejde, že to potřebuje řešit hned, že si nepůjde lehnout a nevrátí se k tomu až zítra, zvlášť teď v posledních dnech. Myslím, že si všichni trochu vydechneme ke konci týdne. Pak začne další část práce.

Systém DiPSy vznikal v rekordně krátkém čase a od jeho spuštění se objevují problémy. Jste přesto spokojení s tím, jak to funguje?

Já bych dokonce neváhala říct, že jsme tak trochu v euforii. Ano, jedeme poslední měsíc nebo šest týdnů prakticky nonstop, ale teď v tuto chvíli máme podaných elektronicky 125 tisíc přihlášek z cílové skupiny zhruba 140 tisíc uchazečů, takže je to opravdu nečekaný úspěch.

Co jste tedy na začátku očekávali? A co jste se naučili na tom, jak to potom šlo?

My jsme si říkali, že když bude 40 tisíc elektronicky podaných přihlášek, tak to bude dobré. Nevěřili jsme tomu, že společnost je připravená na digitalizaci v této míře. Takže jsme v uvozovkách slavili, když jsme měli padesát tisíc přihlášek. Za nás realita předčila očekávání a považuji to za velkou lekci pro celou státní správu a její úvahy o digitalizaci. Je totiž vidět, že když je motivace lidí dostatečně silná, tak udělají něco, co by za normálních okolností úplně odmítali zkoušet. Což potvrzuje i zkušenost z infolinky, kde máme asi 6 tisíc spojených hovorů. Část z nich byli rodiče, kteří třeba ani nevěděli, co to znamená „zkusit jiný prohlížeč“. Měli tam celou rodinu, sousedy, překřikovali se u telefonu, ale prostě jim to stálo za to. Pustili se do toho, zavolali si o pomoc a překonali svoji obavu z digitálního světa.

Povedlo se už vyřešit takové ty chyby, jako jsou zdvojené přihlášky a podobně?

Ano. Na začátku bylo mediálně proprané jednodenní zpoždění a pak jeden dvouhodinový výpadek, kdy se rodičům zobrazovala hláška, že se nepodařilo uložit přihlášku, přestože se uložila, a ať to zkusí znovu. Což oni dle pokynu zkoušeli. A pak se stalo, že najednou  měli v systému přihlášek třeba šest. Pokud byly identické, sloučili jsme je do jedné, a tam, kde se jednotlivé přihlášky od sebe lišily, tak tyto lidi jsme vyzvali e-mailem, aby se přihlásili do DiPSy, zkontrolovali a odstranili přihlášky, které jsou navíc.

Už je ten systém hotový celý, nebo je ještě potřeba doprogramovat některé jeho části, jako třeba párovací algoritmus? A stihne se to?

Systém skutečně vzniká postupně a nám prakticky pod rukama. Jinak to ani nebylo možné vzhledem k tomu, že na to reálně byly dva nebo tři měsíce. To mimo jiné znamená, že se nestihly některé funkcionality odzkoušet na širší fokusní skupině, některé části s námi testovali v rámci několika málo hodin ochotní ředitelé škol. Každopádně zrovna párovací algoritmus už je hotový, naprogramovaný a odzkoušený na desetitisících fiktivních dětí. My samozřejmě víme, že 125 tisíc podaných přihlášek není finální výhra. Ta nastane až 15. května, kdy rozřadíme děti na školy a zveřejníme výsledky.   

Zeptám se možná hloupě, ale jak bude ten algoritmus řešit situaci, kdy na přihlášce na prvním místě bude škola, na kterou stačí 70 bodů, a na třetím škola, na kterou musíte mít třeba 90 bodů. Pokud dítě těch 90 bodů mít bude, kam ho systém zařadí?

Na tu školu, kterou si napsal jako první, protože má evidentně nějaké své důvody, proč chce nejvíc právě tam. Rodiče jsme vybízeli, ať na první místo skutečně píšou školu vysněnou. Ačkoliv by se tedy v tomto případě dostalo dítě i na školu s třetí prioritou, řekněme prestižnější, tak systém je nastaven tak, aby respektoval přání dítěte.

A co situace, kdy budou mít dva uchazeči stejnou prioritu škol a stejně bodů, ale místo bude jen jedno. Jak se toto vyřeší?

Může se to stát okolo té pomyslné čáry, kde se láme přijat/nepřijat. Ředitelé škol dostali metodický pokyn, aby si nastavili co nejvíc rozlišovacích kritérií, takže některé školy třeba přihlížejí v případě rovnosti bodů ke skóre z matematiky a podobně. Pokud by nastala skutečně absolutní rovnost, tak pak je jedinou férovou metodou losování.

Jak se přijímací řízení bude měnit dál? Plánuje se třeba jako možnost test z angličtiny, po kterém volají zejména gymnázia, nebo třeba nějaké další?

Pilotní ověřování testů Cermat z angličtiny už se připravuje a je možné, pokud na tom bude shoda, že už příští rok se školám nabídne. Zároveň je tu také velký tlak na to, aby bylo možné podávat více než tři přihlášky. A pak se přemýšlí například tom, že by testy děti skládaly na svých základních školách, kde by byl podobně jako u maturity vždy dohled z nějaké střední školy nebo podobně, aby byla garance regulérního průběhu. A další možností je úplná změna smýšlení od toho, že stát platí celý ten systém, kdy si střední školy vybírají své žáky, k tomu, že se ověřují výsledky vzdělávání na konci devítky. Takovými testy by pak procházely všechny děti a střední školy by jejich výsledky zohlednily v přijímacím řízení, což je vlastně standard ve více okolních zemích. To je už ale otázka politického rozhodnutí, ne odborného.

Jak je to teď vlastně s prospěchem na základní škole? Započítává se? A bude i dál?

Započítává se volitelně, nikoliv povinně. My jsme jako ministerstvo hodně usilovali o to, aby se zákonem stanovená povinnost zohledňovat výsledky předchozího vzdělávání zrušila. Součástí přihlášky dosud byla i tři poslední vysvědčení. Nyní se s novelizací zákona podařilo zrušit tuto povinnost a je čistě na školách, zda a do jaké míry budou vysvědčení zohledňovat. Už jsem třeba viděla školu, která chce pouze známky z matematiky od páté třídy a nic jiného. Jiné školy zase berou v úvahu pouze známky z předmětů, které jsou pro ně relevantní. Jiné to nechaly, jak to bylo, protože vlastně žádnou změnu nechtějí a některé školy známky ze základní školy prostě nezajímají a vybírají si uchazeče podle jiných kritérií.

Existují školy, které se v rámci letošních změn rozhodly nepořádat školní kola přijímaček a spolehnout se pouze na testy Cermatu. Co na to ministerstvo?

My samozřejmě nechceme, aby školy ustupovaly od školních přijímaček. Podle nás je skvělé, když chce škola vidět například portfolia uchazečů nebo zjišťovat jejich motivaci při pohovorech. Ale to je právě ta debata kolem počtu přihlášek. Protože když si vezmete vyhlášené nebo něčím výjimečné školy, jako je třeba pražské Gymnázium Na Zatlance s alternativním programem ALT, tak pokud bychom navýšili počet přihlášek třeba na pět, nebo dokonce deset, tak by podobné školy mohly mít několik tisíc uchazečů, a samozřejmě není v lidských silách si s každým z nich sednout nad jeho portfoliem. To samé platí pro střední pedagogické školy, které mají časově náročnou a důkladnou talentovou část přijímaček. Takže je otázkou, jak to udělat, aby měli uchazeči dost možností a zároveň aby školy nebyly tak zavalené, že si nakonec vezmou testy z matematiky, češtiny a angličtiny a na víc už jim nezbyde kapacita.

Nedá mi to a musím se zeptat: proč se přijímačky nedigitalizovaly už třeba před sedmi, deseti lety, a pak se to muselo takhle honit na poslední chvíli?

Mělo se to udělat a je obrovská škoda, že se tak nestalo. Jako resort si v dlouhodobém záměru plánujeme úkoly a agendu na další čtyři roky. Digitalizace přijímaček byla plánovaná už do roku 2022, ale byla součástí celkové digitalizace školství, v takzvaném systému e-Edu, na kterém se sice pracuje, ale ještě není zdaleka hotový. No a po tom, co se dělo loni v květnu, už bylo jasné, že buď budeme čekat třeba ještě další tři nebo čtyři roky na finální podobu e-Edu s modulem pro přijímačky, nebo půjdeme cestou dočasného řešení, které bude fungovat několik let nezávisle na tom velkém systému, který vzniká, řekla bych, standardním tempem veřejné zakázky. Takže jestli tady s námi DiPSy bude tři roky, nebo šest let, to teď nikdo neví. Ale je dobře, že ho máme. K tomu, co bylo loni, už bychom se vracet nechtěli.

Martina Běťáková vystudovala Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Absolvovala rovněž bakalářské studium školského managementu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V minulosti působila jako pedagog na Dívčí katolické střední škole v Praze, dále jako zástupce ředitele ZŠ a MŠ Psáry a manažerka soukromé Základní školy Navis. Na MŠMT nastoupila v roce 2019 a v rámci oddělení strategie a analýz se podílela na tvorbě Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. Stála také u zrodu tzv. středního článku podpory, působila jako náměstek ministra školství a nyní pracuje na MŠMT na pozici zástupkyně státního tajemníka.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.