Jak se vyhnout frontě na úřadě, to za vás zařídí učitel vizualista. "Svou vášní pro otevřená data jsem nakazil i studenty,“ říká

Z Klatov jste v květnu přijel do Prahy na pracovní víkend, i s jedním svým studentem, co je to za akci?

Hackaton - Kóduj pro Česko, již pátý ročník iniciativy Fondu Otakara Motejla, který se zaměřuje na podporu otevírání dat veřejné správy. Jde o zpřístupňování otevřených dat veřejnosti, což mě jako učitele informatiky velmi zajímá. Sešli se tu programátoři, grafici, analytici a my vizualisté. Pracujeme na úkolu, který jsme si přivezli. Klatovské samosprávě jsme nabídli, že pro ně vytvoříme portál, kde budou veřejnosti k dispozici zatím nedostupné nebo nečitelné údaje, které město shromažďuje, prezentované názorným způsobem. To je takzvaná vizualizace.

Nečitelné v jakém smyslu?

Jsou třeba v tabulkách nebo jiných nenázorných formátech jako je třeba xml. I kdyby je město dalo k dispozici v současné podobě, běžný uživatel by se v nich nevyznal. Přínos vizualistů – a to je naše parketa – je data učesat a pak převést do nějakého zajímavého grafu, který se lidem bude dobře číst. Na to jsou aplikace. My pracujeme s Power BI od Microsoftu. Využívá se hlavně v byznysu.

Konkrétní příklad, o jaká data jde, a k čemu je užitečné, aby někde veřejně visela?

Třeba statistika správy občanských průkazů a cestovních dokladů. My se z ní dozvíme třeba i to, kdy lidé v této věci chodí na úřad nejčastěji. Když si chcete vyřídit nový pas, chcete vědět, kdy u okénka nebude fronta, chcete se vyhnout čekání. Mrknete na portál města Klatovy a tam bude hezký graf, který ukazuje, kdy tam bývá nejméně lidí. Je to informace navíc oproti pouhé otevírací době. Nebo zpracováváme údaje ze silničního radaru, který zaznamenává průjezd aut městem, ale i další informace.

Dalo by se říci, že klatovská radnice projevila dobrou vůli otevřít svá data veřejnosti?

Ano, pan místostarosta i oddělení IT jsou velice vstřícní a máme dobré vztahy.

V žádném případě nejde o osobní data, že?

Nejde, jsou to souhrnná, takzvaná anonymizovaná data. Řeklo by se statistiky. Dalším příkladem jsou údaje o vybavenosti škol v klatovském okrese IT zařízením. Kolik mají počítačů, tabletů, jak staré. To je podle mě taky zajímavá informace. Česká školní inspekce třeba vydá tiskovou zprávu o podfinancování českých škol a tady je k tomu názorný graf, kde to vidíte pro jednu specifickou oblast, a třeba i ve srovnání mezi jednotlivými školami. Mimo jiné se ukáže, že některé školy mají víc než jiné, což může být tím, že jejich ředitel umí najít víc peněz z různých zdrojů, nebo mají třeba štědřejšího zřizovatele.

Zpracováváte pouze data městského úřadu?

Někdy kombinujeme jejich data s daty jiných institucí, třeba Českého statistického úřadu, ale služba je uzpůsobená pro obyvatele Klatov a okolí. Dostupná otevřená data smysluplně agregujeme. Běžný uživatel internetu si možná ještě ani nevšiml, že na webu statistického úřadu najde v záložce Vydáváme rubriku Otevřená data. Ale i kdyby to našel a nějaký soubor si otevřel, nevyzná se v tom. Najde třeba volební výsledky, ale v nepřehledném XML formátu. Takový soubor se ale dá celkem snadno zvizualizovat. My se tím v naší škole zabýváme v hodinách informatiky. Je to užitečná kompetence, kterou studenti budou moci velmi dobře uplatnit.

Učíte na střední škole zemědělské a potravinářské. Zpracováváte v hodinách i témata z oboru?

Ano, věnovali jsme se třeba vývoji stavu hospodářských zvířat od roku 1993 do současnosti. Chcete rychle a přehledně vidět počet krav, koní, ovcí a prasat a jak se měnil v čase? Je vám k dispozici. Další graf, který vizualizuje oborovou problematiku, je vývoj ceny kostky másla a litru mléka v porovnání s výkupními cenami litru mléka.

Ale je fakt, že hodně našich vizualizací se zaměřuje na občanská témata, baví mě v tom žáky vzdělávat. Nemají být jen specialisté na svůj obor, ale i lidé, kteří umějí s pracovat s informacemi z politiky a veřejného života. V lednu jsme na podobné akci, jako je tento Hackaton, analyzovali videa prezidentských kandidátů z hlediska „sentiment“ analýzy a výsledky jsme pak převedli do grafu. Neboli existují aplikace, které vyhodnocují, jak se kandidát na prezidenta na videu tváří. Software zaznamenává, zda se někdo mračí, usmívá, vypadá překvapeně. Výsledky byly zajímavé a překvapivé. Za zpracování výsledků loňských voleb do parlamentu jsme dostali cenu Fondu Otakara Motejla jako studentská aplikace roku. Za volební vizualizace Plzeňského kraje jsme pak dostali dvě zlaté medaile v rámci učitelské komunity celé České republiky, v sekci odborného vzdělávání.

Co bylo tak záslužné?

Ocenili, že jsme to dělali v sobotu v reálném čase, při vyhlašování výsledků, takže jsme byli velmi pohotoví. Některé výsledky jsme publikovali rychleji než Česká televize. Jako první jsme zveřejnili volební výsledky vesnice, kde hlasy sečetli nejrychleji. Vizualizovali jsme taky postupné načítání hlasů. V týmu nás bylo pět, já učitel a čtyři studenti, a byli jsme ve spojení přes skype. Někdo připravoval obrázky, někdo zpracovával data, která ČSÚ zveřejňoval jako zdrojový kód ve XML formátu. Vizualizace jsme hned dávali na FB a na Twitter, kolegyně, která učí veřejnou zprávu, to pak využila při výuce.

Jsme zahlceni daty, ale neumíme je číst. Aby to bylo jinak, nestačí udělat z tabulky graf…

Jasně, přidaná hodnota je u toho umět myslet. Dobrý nástroj zviditelní určité vztahy, ale interpretovat je musí člověk. Proto mě baví studenty vzdělávat nejen technicky, ale zabýváme se i občanskými tématy, třeba těmi volbami.

Je otevírání dat ze strany veřejné správy častější a častější, zvětšuje se podle vás ochota úřadů sdílet data s veřejností?

Do jisté míry ano, samozřejmě že tomu stojí v cestě strach a určitá setrvačná chuť neukazovat, co vyloženě nemusím. Ale tlak veřejnosti na přístup k informacím se zvyšuje. Jejich zveřejněním se totiž můžeme dozvědět věci, které sami úředníci nikdy nezjistí. My můžeme dát dohromady data z ČŠI a správy sociálního zabezpečení, které by nikdo jinak nepropojil, a najít souvislosti, které nikdo do té doby nenašel. Když jsou data otevřená, k dispozici zvídavým studentům, dá se zjistit spousta věcí, na to samotné instituce nemají kapacity.

Hodně se teď řešila data z maturit…

To je taky důležitá oblast. V roce 2016 jsme dělali vizualizace počtu chybných odpovědí v maturitní zkoušce z angličtiny. Je tam dobře vidět, které otázky byly nejzákeřnější, což je podle mě velmi užitečné. Je to dobré pro studenty, kteří neuspěli, pro ty, co se na maturitu teprve chystají, pro zkoušející i pro veřejnou kontrolu kvality maturitních testů. Ale Cermat myslím zatím otevřená data spontánně neposkytuje, reaguje jen na písemnou žádost o informace, které podle zákona musí sdělovat.

Byli na této akci, Hackatonu, nějací zástupci veřejné správy?

Byl tady poslanec za Piráty, vysvětloval i nějaké právní věci, a kupodivu dost otevření jsou lidé z ministerstva financí, ti tu také byli. Vím, že jejich IT specialisté pomáhají městům vyvěsit rozpočet města na web, v podobě, kterou lidé umí přečíst. Takže z něj je jasné, kolik stála nějaká stavba, například, a není to tam popsáno jen v účetních termínech, kterým běžný člověk nerozumí.

Karel Rejthar je absolventem střední zemědělské školy v Klatovech, kde už dvacet let působí. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.