Jak se změní přijímačky. Víc přihlášek, snad méně stresu

Na letošní jaro nevzpomíná Markéta z Prahy právě v dobrém. Její syn se už od září připravoval na jednotné přijímací zkoušky, chodil na kurzy, o víkendech obráželi tzv. přijímačky nanečisto. „Už od podzimu jsme všude v médiích četli, že míst je málo a dětí hodně. Nechtěli jsme riskovat, syn se tedy nehlásil na gymnázium. Zvolili jsme střední odbornou školu na periferii a říkali si, že se svými slušnými výsledky testů se musí v pohodě dostat,“ vypráví Markéta.

Jenže podobně přemýšleli i další rodiče, takže z poměrně běžných škol se náhle stalo „horké zboží“ s obrovským převisem přihlášek. Markétin syn zůstal hluboko pod čarou.

Pro rodinu tak začalo dvouměsíční martyrium. „Několik týdnů jsme viseli na internetu a telefonu. Napřed jsme sledovali, kde se budou konat druhá kola přijímaček. A potom nastalo další peklo s přihláškami,“ vzpomíná Markéta. „Co škola, to jiné požadavky. Někde chtěli seznam mimoškolních aktivit, jinde motivační portfolio v cizím jazyce.“ S přihláškami a přílohami v ruce potom trávila Markéta hodiny ve frontách s dalšími stovkami rodičů, kteří netušili, kde jejich dítě skončí.

Příběh Markéty a jejího syna měl nakonec dobrý konec. Před pár dny mladý muž nastoupil na soukromé gymnázium, které vedle osmiletého studijního programu s povolením magistrátu operativně rozjelo i paralelní čtyřletý program. „Ano, bude nás to stát nějaké peníze, ale pochopitelně jsme si ohromně oddechli. Jen bych byla ráda, kdybychom se jako společnost poučili. Opravdu na to nevzpomínám ráda,“ dodává matka studenta.

Systém narazil na limity

Vyhrocená situace letošního jara byla způsobena souhrou několika faktorů. K přijímačkám šel skutečně početně velmi silný ročník. V posledních letech navíc sílí trend, kdy rodiče pro svoje děti častěji volí studijní obory s maturitou, ideálně všeobecně zaměřené.

Jsou regiony, kde není nouze o místa – zejména jde o venkovské oblasti a Brněnsko, kde se vedení kraje dlouhodobě na silné ročníky uchazečů chystalo a budovalo pro ně kapacity. Naopak hlavně v Praze a Středočeském kraji je míst na maturitních oborech velký nedostatek a konkurence je tvrdá. Zatímco v Ústeckém kraji nebo na Žďársku stačilo k přijetí na gymnázium padesát bodů v jednotné přijímací zkoušce, v Praze a okolí bylo potřeba přes osmdesát.

K všeobecnému napětí přispíval i „papírový“ způsob organizace přijímacích zkoušek, kdy uchazeč odevzdal zpravidla dvě přihlášky na dvě školy a po přijímačkách měl deset dnů na to, aby jedné ze škol potvrdil svůj zájem formou papírového zápisového lístku. Než školy stihly všechno zpracovat, vyřešit odvolání uchazečů pod čarou a případně vyhlásit druhé kolo zkoušek, ubíhaly týdny plné nervozity.

Systém starý desítky let evidentně narazil na své limity. To by se ale mělo už pro letošek změnit. Tedy pokud na přelomu září a října sněmovna schválí novou zákonnou úpravu a také pokud do konce prosince Cermat stihne vysoutěžit dodavatele, který naprogramuje a odzkouší nový, více digitalizovaný způsob podávání přihlášek ke studiu na středních školách. Nejpozději 15. ledna totiž školy musejí znát přesné podmínky a organizační podrobnosti přijímacího řízení.

Tři přihlášky místo dvou, známky nepovinné

Co se tedy s největší pravděpodobností pro příští rok změní? Žáci budou moci podat víc přihlášek než doposud. Zatímco doteď dávali přihlášku na dvě střední školy a v případě oborů s talentovou zkouškou na čtyři, letošní deváťáci se budou moci hlásit na tři školy, a pokud musejí složit i talentové zkoušky, budou mít možností pět. I žáci, kteří podají jen jedinou přihlášku, přitom budou moct využít oba termíny přijímaček. Zkoušky opět proběhnou v dubnu, jen z deváté třídy se nově budou konat v pátek a v pondělí. Výsledky by se žáci měli dozvědět v první polovině května, zhruba měsíc po řádných přijímačkách.

Přihlášky se budou ideálně podávat elektronicky – třeba přes bankovní identitu nebo datovou schránku rodičů, ale bude k dispozici i méně elektronizovaná varianta pro ty, kteří těmito možnostmi nedisponují. A zůstane i možnost „papírového“ formuláře. „Je to hlavně kvůli sociálně slabším rodičům, kteří mají problém dostat se k fungujícímu internetu,“ vysvětluje programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.

Na přihlášku – a to je jedna z hlavních novinek, která by měla celé řízení usnadnit a zrychlit – uchazeč uvede školy v preferovaném pořadí. Systém ho po zkouškách automaticky zařadí na školu, na kterou bodově dosáhne. Odpadá tedy váhání, promýšlení a odnášení zápisových lístků. „Pokud se nový systém osvědčí, bude možné zvažovat, že by se ještě navýšil počet přihlášek, které mohou žáci podávat. Musíme ale napřed vyhodnotit současnou změnu,“ říká mluvčí MŠMT Tereza Fojtová. „Už od začátku se ale vše bude týkat zároveň i žáků hlásících se na víceletá gymnázia. I ti budou mít více možností.“ 

Přihlášky se budou podávat pravděpodobně od prvního do dvacátého února. „Ředitelé škol pak budou přihlášky a jejich přílohy kontrolovat. Každý uchazeč dostane svoje unikátní číslo, přes něj se pak v květnu budou vyhlašovat výsledky. Kompletní výsledky pak zveřejníme i na našich stránkách,“ uvedl ředitel Cermatu Miroslav Krejčí koncem letošního srpna v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Nebude pravidlem, že by dítě skládalo přijímací zkoušky na první škole svého výběru, místo určí Cermat – mj. bude zohledňovat vzdálenost školy od místa trvalého bydliště či kapacitu škol pro organizaci přijímacího řízení.

Další změnou, která bude zakotvena v plánované novele zákona, je i odstranění povinnosti pro střední školy přihlížet k dosavadním výsledkům vzdělávání. Tedy už se povinně nebude muset na přihlášku opisovat vysvědčení z osmé a pololetí deváté třídy, pouze pokud to škola vyloženě bude vyžadovat.

„To mi přijde jako skvělé rozhodnutí, protože už bylo mnohokrát dokázáno, že známky z různých škol nejsou porovnatelné a liší se i o dva až tři stupně. Proto není spravedlivé je zahrnout do přijímacího řízení, kde často rozhoduje každý bod,“ myslí si Miroslav Hřebecký.

V tomto smyslu si už dříve stěžovali i rodiče dětí, které opouštěly víceletá gymnázia a hlásily se na jiné střední školy. Často měly horší známky než jejich vrstevníci ze základních škol, protože jejich učitelé byli přísnější a učiva bylo víc.

Změní se i pravidla konání případného druhého kola přijímaček. Bude centrálně řízené a uchazeč se bude moci přihlásit na tři školy. Termín podání přihlášek by měl být do 24. května a vyhlášení výsledků po polovině června. Dosud byla druhá kola v gesci ředitelů jednotlivých škol a počet přihlášek v druhém kole neomezený. Další kola si pak stejně jako v minulých letech už budou řídit samy školy. Nezmění se ani samotný obsah přijímacích zkoušek, testy z matematiky a českého jazyka zůstanou typově stejné.

Podle odborníků jdou úpravy přijímacího řízení správným směrem, minimálně proto, že se vše zrychlí. A navíc školám ubyde hodně práce. Až doposud trávili jejich administrativní pracovníci dlouhé hodiny přepisováním veškerých osobních údajů jednotlivých uchazečů do počítače. Navíc odpadne většina dalších úkonů, jako je například přijímání (a zpětné vydávání, pokud si to uchazeč nakonec rozmyslel) zápisových lístků.

Kraje hledají rezervy

„Navrhované úpravy přijímacích zkoušek zrychlí a zefektivní celý administrativní proces. Sníží také nervozitu žáků a mohou lehce omezit taktizování v tom smyslu, že více žáků dostane odvahu hlásit se na všeobecný maturitní obor – gymnázium nebo lyceum. Pořád je tu ale problém nedostatku těchto oborů, a proto zde stále zůstává nenaplněná poptávka po těchto oborech,“ upozorňuje analytik výzkumné společnosti PAQ Research Jan Zeman.

Zatímco v jiných vyspělých zemích světa nastupuje obvykle nejméně polovina absolventů na všeobecně vzdělávací školy, v Česku je to o dost méně. Na lyceích a gymnáziích pokračuje nejvíc studentů v Praze, a to 34 procent. Naopak v Karlovarském a Libereckém kraji to není ani 18 procent. V již zmíněném hlavním městě se přitom na obory s maturitou hlásí 85 procent deváťáků. Naprostá většina tedy nastupuje na odborné školy, 17 procent jde na obory bez maturity. V Karlovarském a Ústeckém kraji jde na obory bez maturity třetina deváťáků.

Zřizovateli středních škol jsou přitom v naprosté většině právě kraje. Ty se po loňské vypjaté situaci snaží najít kapacity. „Scházíme se s řediteli středních škol, hledáme rezervy. Tam, kde je to možné, vznikají přístavby a nástavby. Snažíme se otevírat víc tříd v oborech, kde zájem rodičů a uchazečů je, a utlumovat ty málo žádané,“ říká Milan Vácha (STAN), středočeský radní pro školství a sport. V jeho regionu by do roku 2028 mělo vzniknout nové gymnázium v Černošicích, o které kraj usiluje už dlouhá léta.

Stejně tak i hlavní město Praha se rozhlíží po nevyužívaných budovách, které by bylo možné přebudovat. Jenže pro letošní uchazeče jde spíš o kosmetické úpravy nabídky. „Opatření, která vidíme, ukazují, s jakým zpožděním kraje na demografickou křivku a posuny v preferencích uchazečů reagují,“ poznamenává analytik Jan Zeman z PAQ Research. „Dá se říct, že loňští a letošní uchazeči prošlapávají cestu k lepší nabídce svým mladším sourozencům a kamarádům.“

S tím souhlasí i Miroslav Hřebecký z EDUinu: „Současná krize je výzvou a příležitostí ke zjednodušení struktury středoškolských oborů. Máme jich asi 270, jen elektrikářů existuje dvanáct oborů. Přitom poloprázdné učňovské třídy, které se silou vůle drží otevřené, jsou tím nejdražším druhem vzdělávání vůbec.“

Letošní deváťáci budou tedy mít oproti těm loňským v něčem výhodu. Na druhou stranu zejména v Praze a středních Čechách populační vlna kulminuje a uchazečů bude ještě o trochu víc než loni. Navíc nikdo neví, kolik loňských absolventů devítek skončilo na školách, které si vybrali z nouze, a plánují letos znovu zkusit štěstí někde, kam je to táhne víc. Nelze proto nic podcenit.

„Už jsme syna přihlásili na přípravku z češtiny i matematiky,“ říká Helena, která bydlí dvacet kilometrů od Prahy. Její syn Honza se bude hlásit na průmyslovku a gymnázium a očekává silnou konkurenci. „Jako rodina jsme letos omezili prázdninové plány a ušetřené peníze investujeme do přijímacích zkoušek. Štve mě to, ale někteří Honzovi spolužáci se cíleně učí už od loňska. Nejspíš nemáme na vybranou, pokud má mít nějakou šanci.“

Text vyšel v Akademii Lidových novin.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.