Končí éra domácích úkolů? V Británii i USA začínají pochybovat o jejich smyslu

Domácí úkoly nemají rády děti, lezou na nervy učitelům a stresují rodiče. Přesto si většina z nich myslí, že bez nich by jejich potomci v současném světě neobstáli. Hlasů, které tohle přesvědčení zpochybňují, je ale v anglicky mluvících zemích čím dál víc.

Může za to Sputnik?

Obhájci domácích úkolů argumentují nejčastěji tím, že přispívají k lepším školním výsledkům. Potvrdil to i rozsáhlý a respektovaný průzkum týmu vedeného americkým profesorem psychologie Harrisem Cooperem. Průzkum ale zároveň ukázal, že to neplatí pro děti prvního stupně základní školy a neplatí to ani, pokud je úkolů příliš mnoho. To se naopak prokázalo jako kontraproduktivní.

Odpůrci domácích úkolů závěry průzkumu relativizují. Poukazují na to, že americké školství se méně než evropské zaměřuje na hlavní předměty, což je pak nutné dohánět domácími úkoly. Finští žáci jsou v šetření PISA pravidelně vyhodnocování jako jedni z nejlepších, ale v objemu domácích úkolů jsou naopak finské školy vespod žebříčku. Zajímavé je, že přístup amerických škol k domácím úkolům byl poměrně laxní až do padesátých let a změna kurzu se dává do souvislostí s atmosférou studené války. Po vypuštění Sputniku Sovětským svazem se americká společnost rozhodla mobilizovat nejen v oblasti zbrojení, ale i ve vzdělávání.

 Domácí úkoly stmelují rodinu

Argumenty pro a proti domácím úkolům shrnuje například americký portál pro pedagogy www.teach-nology.com. Domácí úkoly podle něj stmelují rodinu, vedou učitele a děti ke spolupráci, přispívají k lepším školním výsledkům a rozvíjejí u děti smysl pro disciplínu. Také pomáhají rodičům mít přehled o tom, jak škola děti vzdělává.

„Je ovšem pravda, že někteří rodiče, žáci a dokonce i učitelé mají pocit, že po sedmi osmi hodinách strávených ve škole není fér nakládat na studenty další tři hodiny školní práce doma,“ píše se ale  hned za zmiňovanými plusy.

Stinné stránky domácích úkolů jmenované tamtéž paradoxně popírají jejich výhody. Domácí úkoly ubírají dětem čas na relax, rodina jejich vinou tráví méně pohodového času pospolu, ba mohou být přímo zdrojem konfliktů mezi rodiči a dětmi. A zatěžují i učitele, kteří mají málo času na jejich kontrolu a opravy.

ASCD, mezinárodní organizace sdružující ředitele, učitele, školní inspektory a vzdělávací experty věnuje kladům a záporům domácích úkolů rozsáhlý článek. V něm uvádí tři stěžejní knihy amerických autorů, kteří smysl domácích úkolů vyvracejí.  Názvy jsou výmluvné. „Konec domácích úkolů: jak domácí úkoly ničí rodiny, přetěžují děti a ochuzují učení“, „Mýtus domácích úkolů: proč naše děti dostávají tolik neprospěšného“ a „Řízení proti domácím úkolům: jak domácí úkoly ničí naše děti a co s tím můžeme dělat.“

Bez úkolů, bez depresí?

Kritici domácích úkolů zdůrazňují dramatický nárůst úzkostných a depresivních poruch u mládeže, který dávají do souvislosti s přetěžováním dětí i teenagerů. Ředitelka britské Cheltenham Ladies’ College v dva roky starém rozhovoru pro The Times označila klasické domácí úkoly za viktoriánský přežitek a ohlásila, že její škola bude při vzdělávání klást důraz nejen na výkonnost, ale i na duševní zdraví studentů. 92 % absolventek této prestižní soukromé dívčí školy s tradicí dlouhou téměř 165 let a školným v přepočtu přes 240 000 korun za semestr skládá maturitní zkoušku s přehledem  a s nejvyššími známkami. Nyní ale škola pečuje i o vnitřní pohodu dívek, a zavedla proto i hodiny meditace.

Poslední ročníky mezinárodního šetření PISA ukazují, že objem domácích úkolů se v mnoha zemích mírně snižuje. Zdá se, že stále více škol definuje svou roli šířeji než jen dobře připravit žáky do soutěže o nejlepší výkon. Kvalitní vzdělání by v novém pojetí mělo vést spíše ke šťastnému a naplněnému životu, k životu bez depresí.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.