Konec sexuálních predátorů na kroužcích? Ministerstvo přichází s konkrétním návrhem

A odpověď je: Mohli. Dotyčný dokonce nebyl jen lektorem kroužku, ale také učitelem na základní škole. Seznam trestných činů, které měl onen muž za sebou, však viděli jen policisté. Výpis z rejstříku trestů měl čistý.

Toto není jediný paradox, který u nás může nastat. S dětmi by brzy mohl pracovat i muž, kterému před několika týdny soud vyměřil podmínku za to, že tři roky pravidelně znásilňoval svou nevlastní dceru. Podmínka nebo případ uzavřený takzvanou dohodou o vině a trestu se totiž ve výpisu z rejstříku trestů nezobrazí. A podle aplikace jaktrestame.cz skončilo v letech 2016-2022 podmínkou neuvěřitelných 74 procent případů znásilnění dítěte mladšího patnácti let. Zákaz činnosti by pachatel mohl dostat jedině v případě, že by svůj předchozí trestný čin spáchal jako lektor kroužku či učitel ve škole a souvisel by právě s touto jeho činností. 

I v případě nepodmíněných trestů si však mohou odsouzení nechat vymazat trestní rejstřík a platit za bezúhonné po třech letech od skončení trestu, pokud byli odsouzeni k jednomu roku vězení, pokud si odpykávali trest od roku do pěti let, musí čekat na zahlazení pět let, a pokud byli odsouzeni na více než pět let, mohou mít trestní rejstřík po deseti letech. 

„Bohužel dnes v řadě případů nemáte jako rodič šanci zjistit, jestli se daný lektor v minulosti nedopustil trestného činu. I když například dostane zákaz činnosti, nebrání mu v tom, založit si vlastní spolek a s dětmi dále pracovat. A bohužel z nedávné doby víme o více případech, kdy si tito lidé našli způsob, jak opět působit v dětském kolektivu,“ říká Jaroslav Hrabálek, vedoucí odboru obecné kriminality Policie ČR, který se už sedmnáct let zabývá mravnostními zločiny páchaných na dětech.  

MZT: Na změně se pracuje

Ministerstvo spravedlnosti připravuje v tuto chvíli opatření, které by mělo zamezit, aby se něco takového stávalo i v budoucnu. Mělo by platit, že kdo chce pracovat s dětmi, měl by předložit zvláštní druh výpisu z Rejstříku trestů, který bude obsahovat také informace o již zahlazených trestných činech. Tedy kompletní seznam všech ilegálních skutků, kterých se daný člověk kdy dopustil. Finální podobna opatření však zatím není známá. 

„Stále probíhají pracovní konzultace s odborníky, zejména zástupci psychologů, psychiatrů, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, stejně jako s i IT odborníky, jak nastavit celý systém co možná uživatelsky nejpřívětivěji. Diskuse o konkrétním parametrickém nastavení ještě nebyly uzavřeny,“ říká Vladimír Řepka, vedoucího tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. I proto zatím není možné odhadnout, kdy by mohla právní úprava vstoupit v platnost. Letos však s největší pravděpodobností nebude. 

Předběžně by se povinnost rozšířeného výpisu Trestního rejstříku vztahovala na profese, které už dnes musí zastávat lidé bezúhonní. Tedy například ty které určuje zákon o pedagogických pracovnících. Týká se to učitelů, ale také třeba lektorů domů dětí a mládeže. U nestátních organizací, které kroužky provozují, však tato povinnost platit zřejmě nebude ani v budoucnu. 

„U činností, které nejsou právem regulovány, jako je například vedoucí sportovních kroužků a další, pak předpokládáme, že uživatelé příslušných aktivit, ať už rodiče nebo pořadatelé táborů si předložení tohoto nového druhu výpisu vyžádají přímo od dotyčné osoby,“ říká Vladimír Řepka. 

Pokud by existoval rozšířený rejstřík už loni, případ z úvodu článku by se pravděpodobně nestal, protože daná organizace si jej po lektorovi vyžádala, i když ze zákona nemusela. Není to však mezi agenturami úplně běžná věc. 

MZT: Vlastní spolek jako krytí

Zatímco toto byl případ, kdy se trestaný sexuální násilník dostal jako učitel do základní školy i jako lektor do zavedené organizace, pak jsou tu spolky zaměřené na děti, které vznikají zcela záměrně jako zástěrka pro pedofily. A tam už zřejmě opatření ministerstva nebude mít ani v budoucnu žádný vliv. To byl například mediálně známý případ Jana R., muže, který byl dvakrát odsouzen za znásilnění nezletilé dívky. Po návratu z vězení si však založil spolek Děti ráje železnice. I když pořádala tábory, kroužky a soukromé hlídání dětí, nebyl pro založení spolku potřeba čistý trestní rejstřík. Rodiče tak o minulosti zakladatele nic netušili, stejně, jako netušili, že si při hlídání jejich děti po celou dobu natáčí. Nyní stojí před soudem znovu, za znásilnění sedmi dětí. 

Rozšířený výpis z rejstříku trestů tak pomůže jen částečně. Navíc nepokrývá tak úplně celou historii. „Co případy, kdy je daný člověk obviněný z nevhodného chování k dítěti a policie jej vyšetřuje na svobodě, nebo teprve probíhá soud? Často jde o roky a po celou tuto dobu takový člověk může pracovat s dětmi, aniž by se to mohl zaměstnavatel dozvědět? Je v takovém případě presumpce neviny důležitější než ochrana dětí?“ ptá se Michal Fiala z Asociace dětské rekreace. 

MZT: Rodiče, agentury, nebo stát? 

V podobě, o jaké nyní ministerstvo jedná, by stát umožnil zjistit si minulost lidí, kteří budou pracovat s dětmi, což je velký krok dopředu. Nicméně z rodičovského hlediska to zas tak dobré řešení není. „Je těžko proveditelné, abych při objednání tábora požadovala seznam každého, kdo s dítětem přijde do styku, a jejich výpisy z rejstříku trestů. Vždyť už mám od února letní tábor objednaný a zaplacený. A přesné složení týmu bude jasné až před prázdninami… A kdyby mi pak neposkytli všechny výpisy, tak bych tábor zrušila a přišla o peníze? Nemělo by být samozřejmé, že kdo pracuje s dětmi, měl by být bezúhonný? Povinnost prověřovat a vyžadovat důkaz by neměla být na rodičích,“ říká Martina, matka dvou synů. Jsou ale i opačné problémy: „Dcera jezdí na tábor, který je hodně žádaný. Je velké štěstí se tam dostat a týden po jeho vyhlášení je už dvacet náhradníků. Určitě kvůli mě nebudou posílat všechny spolupracovníky pro výpisy,“ říká Alena z Prahy.

Ani z hlediska organizátorů kroužků by tato varianta nebyla nejideálnější. „Organizace, které pořádají kroužky či tábory, musí při náboru uchazeče důkladně prověřit, ale zároveň zůstat efektivní. V praxi platí, že na jedno místo potřebujeme zhruba deset kandidátů. Někdo se nelíbí nám, někoho odradí plat a velká odpovědnost. Lidí, kteří jsou kvalifikovaní a chtějí to dělat, opravdu není moc. A pokaždé, když po nich chceme, aby si šli zažádat o výpis Rejstříku trestů víme, že před ně klademe další požadavek, který je pro 99,99% z nich formalitou a u zbytku stejně neukáže obrázek celý. Profesionální personální práci a zkušenosti s pracovními pohovory výpisem jednoduše nenahradíte,“ popisuje Michal Fiala, který je zároveň ředitelem organizace Veselá věda, pořádající kroužky pokusů pro děti. A dohledávat na vlastní pěst v jejich historii nebo obvolávat minulé zaměstnavatele také není reálné. „V praxi už dnes věnujeme vstupním procedurám tolik času, kolik lektor odučí za první dva měsíce. Často jde o zkrácené úvazky na jednu až dvě hodiny týdně, ale administrativa a školení před první lekci se od zaměstnanců na plný úvazek skoro neliší.“

Sám přitom rozšířený rejstřík schvaluje, jen by z hlediska organizátora kroužků pro něj byla přínosnější spíše formu digitálního registru přístupného on-line oprávněným zaměstnavatelům. Webové rozhraní, kam by při náboru lektora zadal jeho rodné číslo a zobrazily by se mu základní informace. „Třeba formou semaforu - ať se mi jeho jméno zbarví červeně či zeleně. Nepotřebuji podrobnosti, jen jestli stát neví o překážkách práce s dětmi. Vždyť když to jde s ověřením bezdlužnosti za DPH, která je na internetu přístupná komukoliv, proč by to nešlo v zájmu ochrany dětí? Správa sociálního zabezpečení má osobní údaje všech našich zaměstnanců a místo, aby je automaticky poslala justici ke kontrole uložených zákazů činnosti, musíme chodit na checkpoint?“ dodává. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected].

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.