Ty nejlepší školy jsou na Moravě, v Praze vzdělávání brzdí nedostatek učitelů

Která základní škola je nejlepší? Hned na začátku je nutné říct, že studie záměrně nezmiňuje žádná jména škol či konkrétních obcí. „Místní samosprávy obvykle mají dobrý přehled o tom, jak si která obec či škola vede. Pokud bychom ale zmiňovali konkrétní školy, mohlo by to posílit třeba žebříčkování škol nebo zápisovou turistiku, kdy si rodiny účelově mění trvalé bydliště do spádové oblasti prestižní školy,“ vysvětluje ekonom Václav Korbel, který se na projektu PAQ Research podílel, a dodává: „Naším cílem je posílení kvality vzdělávání ve všech školách na sledovaných územích. Proto i data lokálním aktérům prezentujeme a snažíme se s nimi hledat priority a cíle, kterým se vyplatí věnovat, a investovat do nich.“

Regiony s nejlepším vzděláváním

Kde se tedy nacházejí ty nejlépe či nejhůře hodnocené školy? Z analytických dat lze vyčíst, že některým městům se v oblasti vzdělávání daří mnohem lépe, než by nasvědčovala sociální situace žáků. V této souvislosti „vyčnívají“ zejména Krnov, Bruntál, Kravaře, Hlučín, Uherský Brod, Poděbrady, Litvínov a Kadaň. „Čtyři regiony z této skupiny – tedy Krnov, Litvínov, Bruntál a v menší míře Kadaň – mají výrazné sociální problémy, ale jejich školám se daří jim dobře čelit,“ popisujeVáclav Korbel.

Například v Krnově by se dalo očekávat, že základní vzdělání nedokončí osm procent žáků, ale reálné číslo je „pouze“ 4,7 procenta; v Litvínově by podle míry chudoby a sociálních problémů mělo ve školách být až 3,5 procenta propadlíků, ale skutečné číslo je méně než poloviční. Je to zejména proto, že zřizovatelé do vzdělání nadprůměrně investují, do škol se daří shánět podpůrné profese, jako jsou asistenti pedagoga, speciální pedagogové nebo školní psychologové. Školy v těchto územích jsou také často inovativní a pedagogicky kvalitní. V některých obcích s rozšířenou působností jsou svou kvalitou vyhlášené místní pedagogicko-psychologické poradny a jejich pracovníci mají menší úvazky i na školách, takže dobře znají situaci v terénu.

Například Hlučín a Kravaře zase vysoce skórují v oblastech, jako je „kvalita výuky a profesní rozvoj pedagogů“, což vyplývá mimo jiné i ze zpráv České školní inspekce. K tomu přispívá i vysoká kvalifikovanost a aprobovanost učitelů stejně jako to, že ředitelé škol v oblasti se pravidelně scházejí, spolupracují, vzájemně se od sebe učí a soustředí se i na dobré klima ve školách.

Možná trochu překvapivě se oblasti s nejlepším vzděláváním nenacházejí v Praze, Brně ani v prstenci bohatých obcí kolem nich, jako jsou například Říčany, Beroun, Dobříš nebo Kutná Hora, jejichž žáci za svým potenciálem spíš zaostávají. Specifikem velkých měst je nadprůměrné zastoupení dětí s odlišným mateřským jazykem – a to platilo už předtím, než zejména do těchto regionů přibylo mnoho uprchlíků z Ukrajiny.

Problém v těchto oblastech je s dostupností předškolní péče nebo nedostatečným využíváním podpůrných opatření. „Ve velkých městech je zároveň složitější sehnat pro výuku kvalifikované a aprobované učitele,“ vysvětluje Václav Korbel. „To platí zejména o Praze, kde město sice na platy pedagogů uvolňuje prostředky nad rámec tabulkové mzdy, ale přesto mají absolventi vysokých škol možnost vydělat si víc peněz v soukromém sektoru než ve školách,“ dodává. S nedostatkem aprobovaných učitelů se perou například i na Benešovsku. Překvapivě vzdělávání zaostává v některých mikroregionech v Plzeňském nebo Pardubickém kraji, kde jsou ale vzdělávací problémy často spojené také s vyšším podílem žáků s odlišným mateřským jazykem.

Exekuce a chudoba jsou strašákem vzdělávání

Zpráva dává data o vzdělávání do kontextu s daty o sociální situaci. „Nejméně z jedné poloviny totiž vzdělávací úspěšnost a neúspěšnost dětí souvisí se sociálními problémy, kterým rodiny čelí,“ vysvětluje Václav Korbel. „Nejvíc zničující vliv na prospívání dětí ve škole má takzvaná destabilizující chudoba, tedy exekuce, bytová nouze a počet lidí žijících ve vyloučených lokalitách.“ A není divu – exekuce a chudoba způsobují často rozpad rodin, které neustojí existenční starosti. Ekonomická nestabilita s sebou nese vysokou míru chronického stresu, zdravotní i duševní problémy. Navíc v situaci, kdy rodina řeší například ztrátu bydlení, nebývá pro ni vzdělání vysoko na seznamu priorit a témat k řešení.

„Průměrně je v Česku postiženo exekucemi asi třináct procent rodičů, což je samo o sobě vysoké číslo, ale existují obce s rozšířenou působností, kde to číslo dosahuje až 35 procent. Každé třetí dítě tam vyrůstá v rodině s takovou zátěží, a to samozřejmě ovlivňuje všechno ostatní,“ dodává Korbel. Sociální problémy a vzdělávací neúspěšnost představují jakési spojité nádoby. V obcích, kde je míra destabilizující chudoby vysoká, jsou téměř pravidlem i větší problémy ve školách. Zní to až banálně, ale je to tak: kde mají děti sotva kde spát, tam jde obvykle škola stranou, i když to není tak jednoznačné.

Pomáhají kvalitní mateřinky, škodí segregace

V tom, jak se žákům v konkrétních městech daří, hrají kromě sociální situace roli i faktory na straně škol – základních i mateřských. Dlouhodobě například pomáhá, pokud je dostupná kvalitní předškolní péče. Ta zejména pro děti ze znevýhodněného prostředí, jimž se doma rodiče z nejrůznějších důvodů dostatečně nevěnují, představuje doslova sociální výtah a velmi jim usnadňuje i přechod na základní školu. Je ale potřeba, aby především tyto děti nenastupovaly do mateřských škol až na poslední, povinný ročník, ale ideálně co nejdříve. Pochopitelně je pro školy výhodné to, když na nich zřizovatel nešetří, i když je vždy otázkou, zda je účelnější utratit peníze na údržbu budovy, nebo spíš třeba na další vzdělávání učitelů.

Zrušte segregované školy

Dalším faktorem, který zvyšuje úspěšnost žáků v regionu, představuje společné vzdělávání s podpůrnými opatřeními pro ty žáky, kteří je potřebují. „Dlouhodobě se ví, že je třeba zamezit vzniku takzvaných segregovaných škol, kde v některých místech jsou až čtyři pětiny žáků romského etnika nebo bydlí na ubytovně, která je ve spádové oblasti školy,“ vysvětluje Václav Korbel. Zrušení jedné segregované školy a rozdělení jejích žáků mezi ostatní například nastartovalo vzdělávací úspěch již několikrát zmíněného Krnova na severní Moravě.

Co dalšího může ještě městům a obcím pomoci, aby se v jejich školách děti lépe učily? Podle Václava Korbela je to například dostupnost předškolních zařízení pro děti mladší tří let. „V Česku se ohledně dvouletých dětí ve školkách vede velmi polarizovaná debata. Přitom zahraniční studie ukazují, že když je předškolní zařízení kvalitní, s přiměřeným počtem dětí, které v něm stráví několik hodin párkrát v týdnu, nebrzdí to rozvoj dětí. Dětem z horších sociálních podmínek to může naopak v rozvoji pomoci,“ argumentuje Václav Korbel. Nezanedbatelný přínos ale mají podobná zařízení i pro rodiče, v českých reáliích zejména matky, které se mohou aspoň na částečný úvazek vrátit do práce a zlepšit ekonomickou situaci rodiny.

Česká školní inspekce chválí Moravu

Data do analýzy PAQ Research pocházejí zejména z otevřených zdrojů a administrativních dat například z ministerstva financí a školství, z inspekčních zpráv České školní inspekce, z výsledků testování CERMAT, Exekutorské komory a Ministerstva práce a sociálních věcí. Zmíněná analýza ale není jediným momentálně dostupným zdrojem, který poskytuje informace ohledně kvality vzdělávání v jednotlivých regionech Česka. Letos v květnu vydala i Česká školní inspekce obsáhlý materiál nazvaný Vzdělávání v datech. Také podle něj se ty nejlépe vyučující školy nenacházejí v Praze a ve středních Čechách, nýbrž zhusta spíš na východě: v Moravskoslezském, Olomouckém nebo ve Zlínském kraji. Úspěšní jsou ale i v Liberci nebo Rokycanech.

A podle jakých kritérií inspektoři školy hodnotili? Kromě toho, že sledovali, do jaké míry se školám daří podporovat všechny žáky, tedy i ty sociálně slabé nebo s odlišným mateřským jazykem, se zaměřili i na to, zda mají jednotlivé hodiny spád a jsou dobře organizované, jestli se v nich účelně střídají odlišné vyučovací metody nebo zda při nich žáci samostatně objevují nové poznatky.

Analýza se věnovala i tomu, jestli učitel během hodiny alespoň některým žákům poskytoval zpětnou vazbu využitelnou k jejich dalšímu učení nebo zda byla při výuce příjemná atmosféra. Za důležitý ale Česká školní inspekce považovala třeba i fakt, jak kvalitně ředitelé řídí svoji školu nebo jak se jim daří vést pedagogický sbor.

Text vyšel v akademii Lidových novin. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.