Ročně je v ČR spácháno až 12 000 znásilnění, oznámeno je z toho pouhých 5 %. Každý druhý usvědčený pachatel znásilnění je přitom potrestán jen podmíněným trestem. Tahle fakta chce změnit iniciativa Bez trestu. Čtvrtečního pochodu proti bagatelizaci sexualizovaného násilí se zúčastnily stovky lidí.
Hloučky lidí před pátou hodinou odpoledne poklidně zaplnily Palacké náměstí v Praze. Po roce a půl se tu ve čtvrtek 22. září konal další pochod iniciativy Bez trestu, která dlouhodobě ve veřejném prostoru poukazuje na nedostatečnost trestů za sexualizované a domácí násilí. Všichni si mohli před demonstrací na zápěstí nechat připevnit fialovou stužku, která je symbolem obětí sexualizovaného násilí a jejich svázaných rukou při dosahování adekvátní spravedlnosti v trestně právním systému.
Po úvodních proslovech zazněly i některé rozsudky, které má Bez trestu k dispozici, a pak se pochod několika set lidí vydal z Palackého náměstí přes Zítkovy sady a po Náplavce přes ulici Na Hrobci a Vyšehradskou ulicí až k Ministerstvu spravedlnosti. Po ukončení akce byly fialové stužky přivázány na mřížování oken instituce. Heroine před pochodem krátce vyzpovídala jednu z organizátorek akce, advokátku Lucii Hrdou, a také několik účastnic a účastníků protestního pochodu.
Proč jste dneska tady?
Abychom po roce a půl od posledního pochodu upozornili, že se ve věcech boje proti sexualizovanému a domácímu násilí a zejména proti jeho bagatelizaci ze strany orgánů činných v trestním řízení a soudů neudělalo skoro nic. Rozhodly jsme se tedy pochod k Ministerstvu spravedlnosti zopakovat.
Pohnulo se ve společnosti v tomto směru od vaší poslední akce přeci jen něco k lepšímu?
Ne ve smyslu legislativy u vzdělávání soudců nebo změně narativu v trestním zákoníku o sexualizovaných deliktech. Nic z toho není v současné době ani v prvním čtení. My se v Bez trestu alespoň snažíme dávat školení soudcům v intenzivním tříměsíčním kurzu, týkajícímu se genderově podmíněného násilí a za 14 dní se chystáme dělat to samé i pro Policii ČR. Je dobré, že zákonodárci a ostatní složky mají samy o školení zájem, ale bylo by dobré, aby to nevycházelo z iniciativy jednotlivců a bylo to víc systémové. To tady teď chybí nejvíc.
Které body vaší iniciativy jsou v současnosti nejpalčivější?
Chceme, aby bylo prosazeno povinné vzdělávání soudců, kteří v těchto věcech rozhodují, a chtěli bychom, aby byla zavedena povinná státem zřízená veřejná databáze rozsudků tak, aby se v ní dalo kvantitativně i kvalitativně vyhledávat. Problém je, že rozsudky jsou neveřejné a my nemáme z čeho vycházet. Je velmi těžké argumentovat, když nejsou k dispozici vědecky zkoumatelná data. Dále chceme, aby se o domácím a sexualizovaném násilí mluvilo na úrovni celé společnosti a sílil tlak odspodu, aby politici viděli, že lidé mají o problematiku zájem. Třeba podle agentury Behavio se před minulými volbami ukázalo, že téma trestání sexualizovaného násilí je druhým nejdůležitějším tématem pro nejmladší voliče. Je na čase to akcentovat a vytvářet společenskou zakázku, která povede ke změně.
V souvislosti s volbami – vidíte nějaký progres v myšlení u současných politických stran?
Jak u kterých. Kromě Pirátů, kteří to mají přímo v agendě, se jedná spíš o podporu jednotlivců z konkrétních stran, než o cílený program.
Na co jste sama za sebe zatím nejvíc pyšná?
Na to, že minulý rok na pochod přišlo přes 1500 lidí, že jsme uspořádali konferenci v Senátu a že se od lidí vybralo přes milion korun na naší celoroční kampaň, kterou momentálně rozjíždíme.
„Tresty za násilí jsou nespravedlivé. Mě přímo se to nikdy nedotklo a jsem za to hrozně ráda, protože je to častý jev. Znám to ale z hodně blízké rodiny, kde jsme museli zakročit, rejpnout do jádra, aby se něco stalo. Není úplně hezké vidět blízkého člověka s modřinami na těle.“
„Podporuju iniciativu Bez trestu, protože chci změnu. Aktuální tresty jsou za tak odporné činy neadekvátní. Doufám, že se nad tím někdo zamyslí, protože není normální, aby takoví lidé mezi námi chodili s podmínkou. Chci tvrdší tresty pro ty, jejichž oběť je poznamenaná do konce života, pokud tedy vůbec přežije.“
„Domácí a sexualizované násilí je trestáno nesmyslně málo, ačkoliv se jedná o zločiny, které mají doživotní následky.“
„Hodně žen z mého blízkého okolí bohužel zažilo nějakou formu násilí a štve mě, jak se k tomu v Čechách staví autority. Chtěl bych, aby se to změnilo.“
„Přišla jsem dnes proto, že tohle je důležitý téma, který se týká nás všech, ne jen žen, a které má přímý dopad na budoucnost dalších generací.“
Tereza: „Česká legislativa je vůči sexuálním útokům nedostatečná, záleží mi na tom, aby se v tomto ohledu něco změnilo a násilí páchané na ženách nebylo v naší zemi bagatelizováno.“
Nikola: „Studuju sociální pedagogiku a o tématu se učíme. Je to jedna z věcí, která mě zasáhla nejvíc. Přijde mi šílené, že se to děje, výpovědi obětí jsou zpochybňovány a legislativa tomu nevěnuje příliš pozornosti.“
„Je to důležité téma, které je potřeba otevírat, vyzdvihovat a podpořit. Není to ženské téma, přál bych si, aby se zapojilo víc mužů.“
„Nesouhlasím s přístupem vlády v takto závažných situacích. Je to velké téma, které by rozhodně mělo více rezonovat. Přijde mi hrozné, že lidi, kteří jsou schopni páchat takové činy na ženách, jsou na svobodě. Měli by být izolováni mimo společnost.“
„Nelíbí se mi, že za úplné drobnosti dostane v ČR člověk mnohem větší trest než třeba za znásilnění a podobně.“
„Jsem tu proto, protože tohle téma považuju za důležitý a zároveň velmi opomíjený ve společenský debatě. Myslím si, že toho máme hodně co napravovat.“