Menstruaci mužům a vzdělávání soudců. Co by ve společnosti zavedli socioložka, pedagog či právnička?

Konference Svět podle Heroine se minulý týden zúčastnily osobnosti z řad nevládního sektoru, práva, médií i akademické obce. Redakce jim položila tu samou otázku: Jakou významnou změnu byste okamžitě zavedli, aby měla co největší společenský dopad?

Úvahy se pohybovaly na škále od jednoduchých po vybájené. Například komentátor Deníku Referendum a jeden z panelistů konference Petr Bittner by nejraději zavedl mužské porody. „Kdyby muži museli rodit, začalo by se do porodů okamžitě investovat stejně jako třeba do vesmírného výzkumu,“ domnívá se. „Z realističtějších věcí by možná stačilo víc otců na rodičáku, protože by to vedlo ke změnám jak ze strany zaměstnavatelů, tak přímo otců.“

Fotogalerie: Jak vypadal průběh konference Svět podle Heroine (foto: Jana Plavec)

Sémiotik a vysokoškolský pedagog Josef Šlerka by zase mužskou polovinu populace nechal menstruovat. „Myslím, že by nám mužům tahle zkušenost dost prospěla,“ zdůraznil. Prospěšná by podle něj byla i situace, kdy bychom si v polovině života museli vylosovat zcela nové společenské postavení. Pokud by se měl držet nohama na zemi, zavedl by rovnou rodičovskou dovolenou pro muže i ženy.

Výměnu pozic s jiným člověkem by rády viděly také socioložky Lucie Jarkovská a Kateřina Lišková z Dua docentky. „Představujeme si, že by se na celém světě měla udělat škatulata, škatulata, hejbejte se. Ženy by si vyměnily místo s muži – tam, kde jsou teď ženy, by byli muži a obráceně. Mužům by zůstalo přesně tolik mocenských pozic, kolik jich teď mají ženy. Ti, kdo si nejsou svým pohlavím jistí, nebo nejsou ani muž, ani žena, by zůstali tam, kde jsou,“ vylíčily. „Možná, že by ženám vládnutí zezačátku tak moc nešlo, když nemají zkušenosti. Na druhou stranu, stát na prahu třetí světové války taky není kdovíjaký úspěch světového leadershipu.“

Z oblastí práva a legislativy vyšla ve své odpovědi také Johanna Nejedlová ze spolku Konsent, který šíří osvětu ohledně sexuálního násilí. „Za velmi dobrou změnu, která není tak složitá a může pomoci tisícům žen ročně, považuji nápravu definice znásilnění. To znamená, že by náš trestní zákoník nepopisoval znásilnění jako akt, který se stane násilím jako takovým, ale že je to akt, který se stane bez souhlasu dotyčné(ho). Přispělo by to k tomu, aby to lidé nedělali a oběti našly spravedlnost,“ uvedla.

Pusťte si sestřih ankety z konference:

Aktivista a právník Kryštof Stupka měl jasno okamžitě. „Společenská změna, kterou opravdu potřebujeme, je manželství pro všechny. Je to jedna z cest, jak by mohl stát ukázat všem lidem, že queer a LGBTQ+ komunita jsou s nimi rovni, že jsme schopni úplně stejně zakládat rodiny a žít v téhle společnosti jako plnohodnotní občané bez ohledu na naši sexualitu nebo gender.“

Klára Svobodová, autorka knihy Těhotnej Buddha, by si přála, aby byly společenské a veřejné akce tlumočené do znakového jazyka. Další nositelky titulu Moje Heroine Lenka Bártová a Eva Nemčková z podcastu Needo Talks by zase chtěly, aby lidé s postižením a příslušníci menšin byli ve společnosti běžně přijímáni přesně takoví, jací jsou. Jak odpověděli matematik René Levínský, zakladatelka společnosti Aperio Eliška Kodyšová nebo zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková? Podívejte se na videosestřih z konference!