Mohlo by se zdát, že byl letošní rok pouze ve znamení špatných zpráv: začala válka na Ukrajině, svět se už třetím rokem vyrovnával s pandemií koronaviru a do našich životů zasáhla ekonomická krize. Přes to všechno se ale ve společnosti stala řada věcí, za něž můžeme být vděční. Web Heroine.cz proto vybral patnáct nejdůležitějších pozitivních událostí, které nám během uplynulých dvanácti měsíců udělaly radost.
Válka na Ukrajině vyvolala vlnu finanční a materiální pomoci. Během prvních tří týdnů Česko vybralo nejvíce peněz v historii tuzemských sbírek: půl roku po začátku invaze na Ukrajinu doputovaly už více než čtyři miliardy korun. Podle České televize Češi v roce 2022 na charitu přispěli asi devět miliard korun. Vyjma Ukrajiny jsme nejčastěji podporovali požárem sežehnuté lesy v Českém Švýcarsku nebo zavedené projekty, například Konto Bariéry pomáhající zdravotně postiženým.
Novinář a moderátor Filip Titlbach vydal letos knihu s názvem Byli jsme tu vždycky. Jde o třináct intimních rozhovorů, které otevřeně popisují každodenní žitou realitu queer lidí v Česku, a o nesnázích, jimž ve společnosti musejí čelit. Na tematiku se kniha dívá z různých úhlů – terapeutického, lingvistického, právnického, ale třeba i z hlediska popkultury. „Ta kniha má smysl, dokáže několika lidem pomoct, a její místo je proto úplně neotřesitelné. Málokdy mám ze své práce tak smysluplný pocit jako v případě téhle knihy a ta zkušenost mi dodala silné vnitřní přesvědčení, že je to správně,“ řekl v letos září kolegyni Janě Ciglerové v rozhovoru pro tištěnou Heroine. V říjnu vyšla také kniha právničky a publicistky Šárky Homfray s názvem Proč jsme tak naštvané?, kterou pokřtila na letošní konferenci Svět podle Heroine. Prostřednictvím souboru čtyřiadvaceti esejů v ní Homfray na základě podložených dat vysvětluje, proč nezáleží jen na schopnostech jednotlivce, ale především na nastavení společnosti, která systematicky znevýhodňuje ženy.
Iniciativa Ciocia Czesia oslavila druhé narozeniny festivalem Fragile like a Bomb. Nezávislá skupina se snaží pomoci Polkám ve snaze legálně ukončit těhotenství. Ciocia v polštině znamená teta, Czesia je zkratkou jména Czesława a má evokovat Česko – tedy Teta Češa. Členky iniciativy mají společný polský původ a žijí v Česku, kde chtějí poskytovat Polkám materiální i psychickou podporu při cestě za potratem.
Letošního průvodu Prague Pride na podporu LGBTQ+ se zúčastnilo nejvíce návštěvníků v historii: asi šedesát tisíc. Duhový festival se konal už tradičně v polovině srpna a nabídl více než 150 různých akcí na podporu queer komunity. V čele průvodu, kterým týdenní akce vyvrcholila, šel pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s manželkou. Účastníci došli centrem až na Letnou, kde se odehrály koncerty a doprovodný program.
Chorvatsko a Kuba umožnily adopci dětí stejnopohlavními páry. Na Kubě platí po letošním zářijovém referendu jedna z nejliberálnějších právních úprav ohledně duhových rodin v celé Latinské Americe: pro její zavedení se vyslovilo 67 procent tamních voličů. Zákon se zabývá také genderově motivovaným násilím, povoluje náhradní mateřství a vybízí páry k rovnoměrnému rozdělení domácích prací.
Brazílie na začátku října zvolila do tamního parlamentu první dvě trans kongresmanky. Stát Sao Paulo reprezentuje Erika Hilton, zatímco její kolegyně Duda Salabert křeslo získala za stát Minas Gerais, píše agentura Reuters. V roce 2018 se do zastupitelstva státu Pernambuco probojovala právnička a aktivistka Robeyoncé Lima, která se stala první trans ženou zvolenou do politické funkce v tomto státě: zároveň je také první brazilskou trans právničkou přijatou do místní profesní komory.
Skotsko začalo poskytovat menstruační pomůcky zdarma. Chce tak bojovat proti takzvané menstruační chudobě a pomoci ženám, které si nemohou každý měsíc dovolit kupovat menstruační pomůcky. Podobný krok udělala země jako první na světě, připomíná britská stanice BBC. Již v roce 2018 přitom tamní vláda schválila menstruační potřeby zadarmo pro studenty. Není bez zajímavosti, že v srpnu letošního roku se Skotskem inspiroval také slovenský Banskobystrický kraj.
San Marino po 150 letech zákazu legalizovalo právo na potrat. Krok tamní vlády je odpovědí na loňské referendum, v němž pro změnu zákona ve prospěch legalizace potratů hlasovalo 77 % místních obyvatel. Stát se tak připojil k dalším silně katolickým zemím Evropy, jako je Irsko, kde k legalizaci interrupcí došlo už v roce 2018, také na základě referenda.
Španělsko změnilo definici znásilnění. Nově tak v zemi představuje styk bez deklarovaného souhlasu. Zákon známý jako „Pouze ano znamená ano“ dostal v srpnu v tamním parlamentu zelenou 205 hlasy. Společenskou diskuzi na téma konsentu a znásilnění rozproudil v roce 2016 případ ženy, kterou znásilnilo pět mužů na festivalu v Pamploně: u soudu tehdy zaznívaly argumenty, že video, které muži pořídili, je důkazem toho, že žena se stykem souhlasila, protože na záznamu nehybně ležela se zavřenýma očima.
Britská fyzička Jessica Wade sepsala přes 1600 hesel na Wikipedii věnovaných vědkyním, které byly ve společnosti dosud přehlíženy. „Lidé předpokládají, že si dívky nevybírají vědu, protože je nezajímá,“ okomentovala svůj počin pro zpravodajský server NBC News. „Jenže dívky už zájem mají. Jen musejí mít přehled o svých možnostech a cítit podporu v rodině i u vyučujících.“
Grantová agentura České republiky začala podporovat genderovou rovnost ve výzkumu. Od roku 2023 ukládá povinnost vykázat plán rovnosti pohlaví v rámci žádosti o finanční podporu: jde přitom o jedno z hodnoticích kritérií v soutěži. Vědci a vědkyně tak při představování plánů musejí prokázat, že jejich aktivita nediskriminuje žádné pohlaví a usiluje o rovnost příležitostí pro muže a ženy.
Novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva se stala Klára Šimáčková Laurenčíková, která stála při vzniku funkce univerzitního ombudsmana nebo ombudsmanky na FAMU. Ve funkci nahradila Helenu Válkovou. Šimáčková Laurenčíková patří mezi Moje Heroine loňského roku a jako zmocněnkyně se věnuje prosazování práv dětí, seniorů a postižených. Dříve působila jako náměstkyně ministra školství, poradkyně ministryně práce a sociálních věcí, pracovala v Jedličkově ústavu a školách s dětmi se zdravotním postižením a v Charitě ČR.
Na fotbalovém mistrovství světa poprvé v historii pískala zápas žena. Osmatřicetiletá francouzská rozhodčí Stéphanie Frappart na začátku prosince řídila utkání mezi Německem a Kostarikou o postup, připomněl magazín Football Club. Frappart už má za sebou řadu dalších kariérních úspěchů: v květnu se například stala první ženou, která rozhodovala finále francouzského poháru mezi FC Nantes a OGC Nice, jemuž přihlížel také prezident Emmanuel Macron.
Česko má vůbec první profesionální hasičku. Stala se jí Michaela Žďárská, která od září nastoupila k výjezdové jednotce pražských profesionálních hasičů. Fyzické, zdravotní a psychické testy splnila bez výjimky a úlev stejně, jako všichni její mužští kolegové.
Dějiny se psaly také na Univerzitě Karlově. V jejím čele totiž letos v únoru poprvé stanula žena: lékařka Milena Králíčková. Předtím čtyři roky působila jako prorektorka pro studijní záležitosti. Králíčková chce ve funkci založit úřad ombudsmana pro studenty a vyučující, podobně jako na pražské FAMU. Zároveň doufá, že je její volba signálem, že se blížíme rovným příležitostem pro ženy a muže.