Metaverse digitalizuje věci, na které jsme zvyklí, říká Sara Polak. Ve virtuálních světech už žijeme

Boom pojmu metaverse nastal podle Polak teprve loni na podzim společně s přejmenováním společnosti Facebook na Meta. Podle Mikolova, který pro firmu Marka Zuckerberga dříve pracoval, šlo především o způsob, jak motivovat vlastní zaměstnance k podpoře dalšího růstu jedné z nejznámějších sociálních sítí. „Vize, na kterou Zuckerberg sází, je větší propojení člověka s technologií. Budeme trávit mnohem víc času právě ve virtuálních světech, když bychom to takto nazvali, což je vlastně jiný název pro metaverse: už se to vlastně děje v současnosti,“ říká. 

Sdružování do komunit i v rámci internetu vědci považují za přirozené a připomínají, že je spojené už se samými počátky online světa. První společné hry hráli ti, kteří si internetové připojení mohli dovolit, v Česku už na počátku devadesátých let. „Bylo to spontánní. Lidé se začali sdružovat do různých klanů podle toho, kdo se s kým kamarádil, a hráli proti sobě různé zápasy. Byla tam od počátku soutěživost podobná klasickým sportům, jako je třeba fotbal,“ vysvětluje Mikolov. V současnosti existují profesionální ligy, ve kterých hráči počítačových her inkasují podobné odměny jako vrcholoví sportovci: podle Polak má tento trh celosvětovou hodnotu ve výši více než miliardy dolarů. 

Spekulace Elona Muska

Samotný metaverse podle ní ve společnosti získává často špatné jméno, jelikož je spojován s dystopickými romány a filmy, které v orwellovském duchu varují před útěkem do reálně neexistujícího světa. „Já to vnímám mnohem prozaičtěji: jako nástroj digitalizace věcí, které jsme zvyklí dělat fyzicky a ve skutečnosti. Ty se pak promítají do metaverse,“ myslí si. Jako příklad uvádí kryptoměny nebo fenomén blockchain.

Partneři podcastu Future Is Now:

Právě kryptoměny byly podle Mikolova zpočátku užitečným způsobem, jak peníze oprostit od inflace a vlivu státního aparátu. Spekulace s bitcoinem nebo ethereem ale považuje za negativní efekt lidské hamižnosti, která ničí původní podstatu kryptoměn. „Představa, že si koupím za pár dolarů nějakou kryptoměnu a budu doufat, že její cena tisícinásobně vyroste a já zázračně zbohatnu, mi přijde dost zvláštní. Řekl bych až škodlivá, protože je to loterie. Nemyslím si, že lidé, co vyhrají miliardy v loterii, jsou nakonec po uplynutí několika let šťastní,“ domnívá se Mikolov. 

Na trhu kryptoměn je podle něj nutné zavést alespoň základní regulační rámec, aby nedocházelo k velkým spekulacím, jaké s bitcoinem dělal například zakladatel automobilky Tesla a společnosti Space X Elon Musk. Ten veřejně nakupoval a prodával bitcoiny za miliony dolarů, čímž trh obrovsky rozkolísal. „Oblast kryptoměn je hodně mladá, ale vidíme tam stejné problémy, jako vznikaly na akciovém trhu před sto lety,“ říká Mikolov. 

Co mají společného internetová bublina, obchod s otroky a holandské tulipány? A jak se tržní spekulace promítly do oblíbeného komiksu Asterix a Obelix? Pusťte si šestý díl podcastu Future Is Now s Tomášem Mikolovem a Sarou Polak! 

Co dalšího se v podcastu dozvíte? 

• Jaký dopad mají kryptoměny na ekologii? 
• Co to byla vlaková mánie? 
• Měl by se trh přizpůsobovat našim evolučním potřebám? 

Poslechněte si celý díl na Spotify nebo Apple Podcast.